Odvolání závěti sepsané vlastní rukou - vzor, formulář, tiskopis ke stažení online zdarma
Vzor je opraven dle nového občanského zákoníku 2014
ODVOLÁNÍ ZÁVĚTI SEPSANÉ VLASTNÍ RUKOU ZŮSTAVITELE
Odvolání závěti
Já, níže podepsaný ....................... r. č. ........................ bytem ............................................
p r o h l a š u j i,
že odvolávám moji vlastní rukou sepsanou závěť ze dne .....................,, kterou jsem dědičkou veškerého mého majetku ustanovil paní ......................, r. č. ...................... bytem ................................
V .................. dne .....................
........................
(vlastnoruční podpis)
Poznámky k odvolání závěti
Zůstavitel jako osoba, která závěť sepsala, má právo závěť nebo její jednotlivá ustanovení kdykoli zrušit. Závěť je možné zrušit buď pořízením nové závěti, anebo odvoláním závěti. Závěť může zůstavitel odvolat několika způsoby. Jedním z nich je odvolání závěti výslovně, tzn., že o tom učiní projev vůle ve formě předepsané pro pořízení závěti, tj:
- v písemné formě soukromou listinou, napsanou vlastní rukou,
- listinou napsanou někým jiným se svědky,
- listinou ve formě notářského zápisu,
- odvoláním s úlevami ve všech případech, kdy zákon umožňuje pořízení závěti s úlevami.
Odvolá-li zůstavitel závěť mlčky, znamená to, že zničil listinu, na níž byla závěť napsána. Dojde-li ke zničení pouze jednoho z několika stejnopisů závěti, neznamená to, že došlo k odvolání závěti. Dalším ze způsobů, který má účinky odvolání závěti, je vydání závěti z notářské úschovy. Uložil-li si zůstavitel závěť do notářské úschovy má právo kdykoli požadovat, aby mu závěť byla vydána. Takovou závěť lze vydat jen zůstaviteli osobně a dojde-li k jejímu vydání, považuje se závěť za odvolanou. Notář o této skutečnosti musí zůstavitele poučit a toto odvolání závěti i poučení o něm poznamená na vydané listině i ve spisu.
Dále pro tento případ zůstává zachováno pravidlo, že pořízením novější závěti se starší závěť ruší, pokud starší závěť nemůže vedle závěti novější obstát a to v té míře, v jaké nemůže obstát.
Příklad: Pan Petr napsal závěť, ve které ustanovil dědicem svého automobilu a fotoaparátu svého jediného syna. Své kolo Super a mobil odkázal své sestře Ludmile. Poté, co se seznámil se svojí novou přítelkyní Janičkou, se pan Petr rozhodl pro případ své smrti darovat slečně Janičce kolo Super, o čemž sepsal závěť. V takovém případě, nemůže obstát první starší závěť vedle nové závěti v tom rozsahu, který zahrnuje kolo Super. Tedy v případě smrti pana Petra bude dle první starší závěti dědit jeho syn automobil a fotoaparát, sestra Ludmila mobil a slečna Janička kolo Super dle nové závěti, kterou za svého života pan Petr sepsal.
V tomto případě nezáleží na tom, jaké formy závěti zůstavitel použil při sepsání pozdější závěti. Takto může být např. závěť sepsaná notářským zápisem zrušena závětí, kterou zůstavitel napsal vlastní rukou. Není ani vyloučeno, aby vedle sebe neobstálo několik závětí, v případě, kdy zůstavitel ani jednou ze svých závěti neustanoví dědice celé pozůstalosti.
Zákon také umožňuje pouhé částečné odvolání závěti (např. ohledně některého dědice nebo některého majetkového kusu, jež zůstavitel původně dědici přidělil).