Odpor proti platebnímu rozkazu (kauza UPC modemy) - vzor, formulář, tiskopis ke stažení zdarma online
_______
Odpor proti platebnímu rozkazu
UPC modemy
Okresní soud v …(přesná adresa viz www.justice.cz)
Ke spisové značce soudu: …………………
Praha, 7. dubna 2011
Žalobce: Lichvář, s.r.o., IČ: 00000001, se sídlem Na Pankráci 1, Praha 4, PSČ: 140 00
Právně zastoupen: JUDr. Janem Prudkým, advokátem se sídlem Bezradných 2, Praha 1, PSČ: 110 00,
Žalovaný: Jan Koníček, bytem Pod kopcem 1, 278 01 Kralupy nad Vltavou,
Právně zastoupen:……………………………………………………………………………………
o zaplacení 25 000,- Kč s příslušenstvím,
Odpor žalovaného proti platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem v … dne …………….., č.j. ……………………
Dvojmo
Žalovanému byl dne ……….. doručen platební rozkaz nadepsaného soudu č.j. ……ze dne ……… .vydaný na základě žaloby ze dne ……………..
Proti tomuto platebnímu rozkazu podává žalovaný následující odpor a poskytuje soudem vyžádaná vyjádření k celé věci:
Navrhuji zamítnutí žaloby v celém rozsahu, včetně nároku žalobce na zaplacení náhrady nákladů řízení. Žalobce se totiž prostřednictvím žaloby pokouší domoci nároku ze smluvní pokuty, která ale nebyla platně sjednána, tedy bezdůvodného obohacení. Smluvní pokuta totiž byla sjednána v rozporu s § 39 a § 3, odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. Rozpor s dobrými mravy spatřuji, stejně ustálená judikatura Nejvyššího soudu, v rozporu ujednání ve Všeobecných obchodních podmínkách, které nevrácení půjčeného zařízení sankcionuje 5000,- Kč, se samotnou funkcí smluvní pokuty. Ta má plnit funkci především preventivní a uhrazovací, její výše má zahrnovat všechny myslitelné reálně vzniklé škody, které porušením dané povinnosti mohou vzniknout. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Odo 875/2005: „Smluvní pokuta, jejíž výše výrazně převyšuje výši skutečné škody, je nepřiměřená a ujednání o ní je pro rozpor s dobrými mravy neplatné.“
Nepřiměřenou výši smluvní pokuty odvozuji z tržní ceny zapůjčeného zařízení (konkrétně typu …), (které lze nyní i v době ukončení smlouvy nové pořídit za … Kč, tedy za zlomek smluvní pokuty (viz příloha č. 1).) Ještě menší je v důsledku obvyklého opotřebení pak jeho hodnota na konci smluvního vztahu. Tento názor podporuje i samotný Ceník poskytovatele služeb z …, který v aktuálním znění stanoví cenu za zcela zničený či ztracený modem na 1500,- Kč, a to včetně DPH (viz příloha č. 2 – VOP poskytovatele). Přestože hodnota zařízení v době skončení vztahu je ještě mnohem nižší než požadovaných 1500,- Kč včetně DPH, nelze se nevšimnout, že požadovaná smluvní pokuta za nevrácení stejného zařízení ji překračuje o téměř 250%.
Dále poukazuji na § 55 a § 56 zákona č. 40/1964 Sb., která taková ustanovení spotřebitelských smluv, jako je zde klíčové ustanovení o smluvní pokutě, považují bez dalšího za absolutně neplatná, protože představují rozpor s požadavkem dobré víry a znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
To vše mne vede k závěru, že funkcí dle mého názoru neplatného ustanovení sjednávajícího smluvní pokutu není paušalizace náhrady škody, ale poškozování spotřebitele v prodlení. Toto mé přesvědčení podporuje i nezájem o jakékoli smírné mimosoudní řešení či alespoň jedinou upomínku a taktéž nezájem o skutečné vrácení zařízení. Tomuto jednání by podle mě i ustálené judikatury neměla býti poskytnuta soudní ochrana.
Navrhuji tedy zamítnutí žaloby v celém rozsahu, včetně nároku žalobce na zaplacení náhrady nákladů řízení. Zároveň uplatňuji náhradu nákladů řízení ve výši… Kč.
(Příloha č. 1 – doklad o ceně zařízení (např. srovnání v internetových obchodech, nejlépe i historické srovnání s ohledem na sobu vzniku závazku), popř. i vyjádření znalce, odborníka)
Příloha č. 2 – VOP poskytovatele … v aktuálním znění
fakultativně: K žalobcem tvrzenému porušení s dále (kromě namítnuté neplatnosti sjednání smluvní pokuty) uvádím, že k tvrzenému porušení smluvní povinnosti ani nedošlo, neboť zařízení bylo včas a řádně vráceno na adresu poskytovatele služby dne… prostřednictvím zásilky, a to dne ……….. – viz přiložené potvrzení ze dne …………….. Navrhuji proto zamítnutí žaloby v celém rozsahu, včetně nároku žalobce na zaplacení náhrady nákladů řízení. Zároveň uplatňuji náhradu nákladů řízení ve výši… Kč.
Příloha – potvrzení o zaplacení ze dne ……………
Jan Koníček
O co se v kauze „UPC modemů“ jedná?
Jedná se o důsledky jednání poskytovatele telekomunikačních služeb vůči jeho (především, ale ne výhradně) bývalým zákazníkům. Těm je totiž ve Všeobecných obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy, kterou s poskytovatelem služeb uzavřeli, uložena smluvní pokuta v nepřiměřené výši 5000,- Kč v případě, že v krátké lhůtě po skončení smlouvy nevrátí půjčené zařízení, nejčastěji modem.
Následně je údajně vzniklá pohledávka postoupena vymahačské společnosti, která těsně před koncem promlčecí doby většinou bez jakéhokoli předchozího kontaktu podává k soudu návrh na vydání platebního rozkazu. V případě jeho vydání je pak spotřebiteli uložena povinnost platit nejen nepřiměřeně vysokou pokutu, ale i úroky z prodlení a především náklady soudního řízení včetně právního zastupování, které částku smluvní pokuty několikanásobně převyšují. Do této situace se ale někdy mohou dostat i spotřebitelé, kteří zařízení včas a řádně vrátili. Nesouhlasíte-li s nárokem vymahačské firmy, můžete podat odpor.
Vzhledem k charakteru a požadavkům soudního řízení, které specifikujeme v upozornění, by spotřebitelé ve svém vlastním zájmu neměli využít bez konzultace s právním zástupcem!
Dejte si také pozor na promlčení: promlčecí doba je tříletá a začala běžet ode dne, kdy jste se dostali do prodlení. Bude-li nárok u soudu uplatněn po více jak třech letech, podpořte svá tvrzení i námitkou promlčení.
Váš právní zástupce vám pomůže se vypořádat též důsledky změn, ke kterým v ustanovení o smluvní pokutě došlo jednostrannými změnami VOP. Vzhledem k jejich četnosti se jimi tento vzor nezabývá.
Kdy je tento vzor vhodný?
Soudní řízení ve sporných věcech se zahajuje podáním k soudu, které se nazývá žalobou. Je krokem, který zpravidla následuje poté, co mimosoudní řešení sporu mezi spotřebitelem a dodavatelem nebylo úspěšné.
Zvláštním druhem žaloby je návrh na vydání platebního rozkazu. Platební rozkaz je rozhodnutí soudu, který může být vydán jen v případě, kdy žalobce nárokuje zaplacení peněžité částky, a právo na její zaplacení vyplývá již z žalobcem uvedených skutečností. Pro platební rozkaz je charakteristické, že k jeho vydání dojde bez nařízení soudního jednání, bez vyjádření druhé strany a aniž by se soud musel podrobněji zabývat skutečnou oprávněností nároku žalobce, a to v horizontu dní až týdnů od doručení návrhu na jeho vydání k soudu. Procesní obranou žalovaného proti již vydanému a řádně doručenému platebnímu rozkazu (do jeho vlastních rukou) je odpor, jehož doručením soudu v zákonné lhůtě (15 dnů od doručení platebního rozkazu) se platební rozkaz ruší a soudní řízení dále směřuje k vydání klasického rozsudku. Pokud žalovaný i přes doručení platebního rozkazu této obrany nevyužije, má platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku a žalobce tak získává vykonatelné rozhodnutí (exekuční titul), který může použít pro návrh na nařízení exekuce v případě, kdy žalovaný žalovanou částku dobrovolně nezaplatí.
Jak tento vzor využít?
Ze zákona lze odstoupit od smlouvy b ez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce do 14 dnů od uzavření smlouvy, anebo do 1 měsíce, pokud dosud nedošlo k plnění, tedy pokud Vám elektřinu stále dodává původní dodavatel. Dodavatel musí upozornit na tyto možnosti spotřebitele písemně. Pokud tak neučiní, platí lhůta jednoroční. Odstoupení je nutné v zákonné lhůtě doručit dodavateli.
Upozornění
Poučení pro podání odporu obsahuje především samotný platební rozkaz. Odpor se podává v 15denní lhůtě od doručení platebního rozkazu k soudu, který platební rozkaz vydal. Lhůta 15 dnů je zachována, pokud v této době byla zásilka s odporem prokazatelně předána k poštovní přepravě. Pozdě podaný odpor soud usnesením odmítne. Obdobné platí, byl-li vydán elektronický platební rozkaz (viz vzor Návrh na vydání platebního rozkazu).
Odpor nemusí být odůvodněn, účinky zrušení platebního rozkazu má i jeho strohý obsah, je-li z obsahu podání zřejmé, že se jedná o odpor, a to i když je nesprávně označen např. jako odvolání. V zájmu urychlení dalšího řízení však lze odůvodnění doporučit. Odpor je možné podat jakoukoliv formou, včetně faxu či elektronicky, neučiníte-li tak ale prostřednictvím datové stránky či bez zaručeného elektronického podpisu, jste stejně povinni nejpozději do tří dnů podání doplnit písemným originálem. Lze tedy jen doporučit klasické písemné podání poštou, doporučeně.
Nesouhlasí-li však žalovaný jen s výrokem o nákladech řízení obsaženým v platebním rozkazu, je opravným prostředkem proti němu odvolání, které nemá vliv na platnost platebního rozkazu ohledně základu žalované částky.
Důležité zákony
- Občanský soudní řád, č. 99/1963 Sb., (§ 172 a násl., § 114b a § 153a)
- Občanský zákoník, č. 40/1964 Sb. (§ 3, § 39, §§ 55 a 56)
- Zákon o soudních poplatcích, č. 549/1991 Sb.
- Vyhláška č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby odměny za zastupování účastníků advokátem v občanském soudní řízení
- Rozhodnutí NS 33 Odo 875/2005, 23 Cdo 231/2010 , 33 Odo 890/2002…
Obecná doporučení
Návrh je žádoucí zasílat doporučeně. V případě osobního předání na podatelně soudu si nechat na stejnopisu žaloby pro vlastní potřebu vyznačit převzetí. V případě přikládání různých dokladů k návrhu, je doporučujeme zasílat v kopii (v případě nutnosti ověřené) a originál si ponechat. Názvy příloh, včetně jejich dat (jsou-li datované), doporučujeme v dopisu uvést.
Tento vzor nemůže nahradit odbornou právní konzultaci. Není-li si spotřebitel jist ohledně svých práv a rizik při jejich prosazování, doporučujeme, aby oslovil advokáta.