Ostatní obory

krecove-zily-varixy-priznaky-lecba-diagnostika-CEAP-klasifikace

Postižení žil patří k nejčastějším obtížím, které přivádějí nemocné do ordinací lékařů. Chronické žilní poruchy mohou být přítomny u obyvatelstva až ve 40%. Z hlediska sociálního a ekonomického představují žilní choroby rovněž velkou zátěž. Zdravotnické statistik uvádějí, že pracovní neschopnost způsobená ročně žilními chorobami tvoří největší podíl z kardiovaskulárních onemocnění. Nejčastější žilní poruchu přítomnou v naší populaci představují varixy, tedy křečové žíly neboli žilní městky (anglicky varicose).

Definice křečových žil

Primární varixy jsou vinuté, vakovitě rozšířené, často až meandrovitě probíhající povrchové žíly, nejčastěji postihující dolní končetiny. Jejich klinický význam není vždy stejný. V některých případech představují pro svého nositele jen kosmetický problém. Asi ujedné třetiny postižených však varixy představují závažnější onemocnění se zdravotními a sociálními důsledky a vyžadují léčbu.

Etiologie a patogeneze varixů

Jedná se o vrozenou méněcennost žilní stěny. Působením zvýšeného tlaku v žilách dolních končetin ve vzpřímené poloze dochází k dilataci žilní stěny s následnou insuficiencí chlopní. To vede k porušení funkce svalově-žilní pumpy lýtka, která je jinak nejdůležitějším mechanismem pro návrat žilní krve z dolních končetin k srdci. Výsledkem je stáza krve v dolních končetinách se vznikem žilní hypertenze, která po čase vede k rozvoji chronické žilní insuficience.

Incidence, výskyt v populaci v ČR, faktory (příčiny vzniku)

Výskyt varixů byl sledován v mnoha studiích v řadě zemí s velmi rozdílnými nálezy. Jedna z prvních prací, která je dosud ve světové literatuře citována, byla provedena v Československu v šedesátých letech minulého století. Studie ukázala, že varixy se vyskytují v Západočeském kraji u žen ve 14,1% a u mužů v 6,6%. Podle literatury lze počítat v evropských zemích s celkovým výskytem varixů až u 40% žen a 20% mužů. Zdá se však, že existují určité rasové a geografické rozdíly, neboť v rozvojových zemích je udávána až desetkrát nižší incidence varixů. Většina studií udává o něco vyšší výskyt u žen než u mužů (většinou v poměru 2 : 1),velkým překvapením JSouvšak studie z posledních let, které nacházejí prakticky vyrovnaný výskyt varixů u žen a u mužů. Jednoznačně je nalézán vyšší výskyt varixů ve vyšším věku, ale roční přírůstek je přibližně stejný ve všech věkových kategoriích. S věkem se také vyrovnávají rozdíly mezi muži a ženami.

Rozvoj varixů je dáván do souvislosti s celou řadou faktorů. Genetické vlivy jsou pravděpodobně nejdůležitější příčinou. Porucha je především v tvorbě kolagenu žilní stěny, což má za následek sníženou odolnost vůči celoživotní zátěži v ortostáze. Tyto histologické abnormality jsou prokazatelné nejen ve varikózních úsecích žil, ale i v normálních žilách postižených osob, např. na horních končetinách. Zdá se, že prvotní je genetická dispozice, a k manifestaci varixů pak dochází působením zevních vlivů, jako je

• profesní zátěž (kadeřnice, zubaři, prodavačky, ad.),
• těhotenství,
• obezita či
• přibývající věk
• a další.

Sekundární varixy naopak vznikají na podkladě jiných onemocnění. Nejčastější příčinou je prodělaná trombóza hlubokých žil dolních končetin, která vede k přetížení a dilataci povrchních žil, jež pak plní funkci kolaterál. Méně častou příčinou sekundárních varixů jsou malformace a angiodysplazie spojené s přítomností arteriovenózních zkratů, jako je např. Klippelův-Trenaunayův syndrom (příznaky Klippelova-Trenaunayova syndromu na www.priznaky-projevy.cz). 

DIAGNOSTIKA

Klinický obraz, příznaky, projevy, symptomy

• Intradermální varixy - jemné metličky rozšířených žilek intradermálního plexu, které mohou být přítomny samostatně, nebo v kombinaci s dalšími typy varixů. Představují jen kosmetický problém.
• Retikulární varixy - postihují podkožní žíly středního průsvitu.
• Kmenové varixy - změny jsou na hlavních končetinových žilách, tj. vena saphena magna a vena saphena parva, a jejich větvích. Mohou být nejen zdrojem subjektivních obtíží, ale i příčinou komplikací (žilní zánět, žilní trombóza, trofické kožní změny). Většinou vyžadují léčbu.

Klasifikace křečových žil - CEAP

Vyšetření

Základem vyšetření je pohled, pohmat. Nemocného s varixy vyšetřujeme nejen vleže, ale i vestoje, kdy je nález dobře patrný. Všímáme si nejen náplně žil, ale i případných známek zánětu (zarudnutí, palpační bolestivost). Pátráme zejména po kožních změnách, výskytu jizev po defektech, po přítomnosti ekzému či trhlinek kůže. Vždy provádíme palpaci tepen. Pro posouzení léčebných možností je nutné orientovat se o průchodnosti hlubokého žilního systému. O tom se přesvědčíme provedením Perthesova testu (chůze na místě s přiloženým škrtidlem); přitom získáme také informaci o funkci perforátorů. Další test se škrtidly, Trendelenburgův test, podává informaci o přítomnosti reAuxu z vena saphena magna nebo parva nebo perforátorů.

V horizontální poloze lze odhadnout výšku žilního tlaku na dorzu nohy elevací nohy nad podložku až do výše, kdy se žíly vyprázdní. Za normálních okolností je tento tlak 10-15 cm H₂O. Při obstrukci hlubokých žil (žilní trombóze) je tlak zvýšený. Pokud jde o přístrojová vyšetření, pak na prvním místě je třeba jmenovat sonografii (ultrazvuk). Dopplerovským ultrazvukovým vyšetřením získáme rychle údaje o přítomnosti žilního refluxu jak při safenofemorálním, tak při safenopopliteálním ústí, ale i nad perforátory. Orientačně se lze ultrazvukovou sondou přesvědčit také o průchodnosti hlubokých žil. Rozhodující úlohu při posouzení průchodnosti hlubokých žil a velikosti refluxu však dnes má duplexní sonografie žil, která přináší velmi cenné informace. Tam, kde neinvazivní testy neposkytují jednoznačné závěry před případnou operací na žilách dolních končetin, indikujeme izotopovou nebo RTG kontrastní fiebografii.

Léčba křečových žil, varixů

Chirurgická léčba

je indikována u osob s prokázanou insuficiencí v oblasti povrchových žil nebo perforátorů. V současné době je vypracována řada minimálně invazivních technik, někdy s použitím endoskopického instrumentária. Zároveň je snaha zachovat ty části kmenových žil, které nejsou postiženy insuficiencí, aby byla ponechána možnost pro případné pozdější použití žil k revaskularizačnímu výkonu. Výkony na hlubokém žilním systému (transpozice chlopní, žilní rekonstrukce) nepatří zatím ke standardním postupům a jsou prováděny v ojedinělých případech na specializovaných pracovištích.

Skleroterapie

Medikamentózní léčba (léky, masti, krémy, gely)

Doporučení a prevence varixů, křečových žil

Zpomalení progrese onemocnění lze dosáhnout pouze působením na zevní faktory - tedy

• úpravou životosprávy,
• zvýšením tělesné aktivity,
• úpravou tělesné hmotnosti,
• omezením dlouhého stání a sezení,
• častým odpočíváním s
• elevovanými dolními končetinami.
• U mladých lidí z rodin s výskytem varixů je nejdůležitější vhodný výběr povolání.