Rýma je pro většinu lidí zcela banální záležitost. Dospělí s ní běžně chodí do práce, starší děti do školy. Zodpovědnější je však zůstat pár dnů v posteli - nejen proto, že rýma je velmi nakažlivá, ale i proto, abyste předešli případným komplikacím. Rýmaje nepříjemné onemocnění, při kterém pacient důkladně smrká, ale přesto zpravidla neuléhá do postele.
___
___
Ačkoli s touto nemocí k lékaři hned neběžíme, do tepla bychom zalézt měli. Klidový režim nám pomůže rýmu přestát, aniž by se dostavily zbytečné komplikace například v podobě zánětu vedlejších dutin nebo průdušek. Důležité je také hodně pít, ostatně teplý čaj s citronem by se při rýmě měl stát naším věrným společníkem. Vhodné je také předcházet velkým výkyvům teplot, vyhýbat se infekcím a posilovat imunitní systém.
Průběh rýmy
Rýma je nejčastěji virového původu; mohou ji způsobit například rinoviry, viry influenzy parainfluenzy, adenoviry nebo enteroviry. Jde o vysoce infekční onemocnění, které se šíří vzduchem. Dá se tedy chytit při běžném smrkání, kýchání, kašli nebo třeba podání ruky. Prevencí šíření infekce v rodině je nepřetápět, větrat a důsledně si umývat ruce. Přenos probíhá kapénkovou infekcí a přímým kontaktem, přičemž rozvoj infekce umocňuje prochlazení. Inkubační doba rýmy je jeden až čryři dny. Po krátkém prodromálním stadiu, kdy člověk pociťuje únavu, nechutenství, pocit chladu, případně má zvýšenou teplotu a pocit sucha a svědění v nose, nastává stadium s hojnou vodnatou sekrecí, zduřením nosní sliznice a huhňavostí. Nezřídka také při rýmě zaléhají uši, pociťujeme pálení v krku a dráždění k suchému kašli. Za několik dní nastává stadium hlenovité sekrece, ve kterém se mění charakter sekretu na čirý, hlenovirý a postupně odeznívají místní i celkové příznaky.
Kapky jen na ucpaný nos
U běžně probíhající rýmy můžeme krátkodobě použít nosní kapky, které uvolňují dýchání nosem. Používáme je ale jen v období ucpaného nosu, pak přecházíme na nenávykové prostředky, například spreje s mořskou vodou nebo vincenrku. Jedna z "babských rad", která se při léčbě rýmy doporučuje, je inhalace - například pomocí heřmánku. Inhalace vhodná určitě není, spíše doporučuji horké koupele předloktí nebo nohou, přičemž do teplé vody lze přidat mořskou sůl nebo i odvar z bylin. Koupel by měla trvat asi 15-20 minut. Dojde při ní k reflexnímu uvolnění nosu, lze volně vysmrkat sekret a člověku se celkově uleví.
Bakteriální rýma
Pokud se sekrece z nosu mění na hnisavou, množství rýmy se nezmenšuje a trvá déle než týden, jde pravděpodobně o bakteriální infekci, kterou nejčastěji způsobuje Streptoccocus pneumonie, Hemofilus influenze, Branhamella catarrhalis nebo Streptoccocus pyogenes. V takovém případě přidáváme podle stavu pacienta antibiotika buď v lokální formě, nebo i celkově. K odborníkům na ORL je vhodné zajít, pokud rýma trvá tři týdny a nezlepšuje se, nebo při počínajících komplikacích - bolesti nebo zalehnutí uší či při bolestech hlavy. Pokud ale máte při rýmě opakované záněty vedlejších dutin, případně jste prodělali punkci, s návštěvou odborného lékaře rozhodně neotálejte. Zánět vedlejších nosních dutin se projevuje bolestmi hlavy, které se zhoršují v předklonu a při došlápnutí. Sekrece z nosu bývá hlenohnisavá a ucpaný nos přetrvává. Léčbu začínáme antibiotiky, nosními kapkami, přidáváme léky na ředění hlenu a uvolnění nosu. Pokud potíže neustupují, je nutné udělat punkce čelistních dutin.
Rýma a zánět středního ucha
Zánět středního ucha je velmi bolestivý a své si s ním užijí zejména děti do šesti let. Vzniká nejčastěji šířením infekce přes Eustachovu trubici, která spojuje nosohltan s dutinou středoušní. Eustachova trubice je u dětí krátká, širší a je položena horizontálněji. Kromě toho bývá u dětí zvětšená nosní mandle, která omezuje dýchání nosem a udržuje dlouhodobě v nosohltanu infekci. Právě z těchro důvodů se s touto komplikací rýmy setkáváme právě u předškolních dětí.
Chronická a alergická rýma
Chronická rýma je taková, která na chvíli ustoupí a neustále se vrací. Může trvat měsíce i roky, omezuje dýchání, způsobuje chrápání a ruší člověka při spánku. Při neustávající rýmě je konzultace s lékařem nezbytná. Od jara do podzimu obtěžuje čím dál více lidí také rýma alergická, při níž dochází působením alergenu na imunitní buňky v nosní sliznici k produkci látek, které nosní sliznici dráždí a vyvolávají typické příznaky alergické rýmy - svědění, kýchání, hojný vodnatý výtok a pocit plného nosu. Alergenem bývají sezonní pyly - na jaře především bříza, v létě trávy, na podzim plevele, ale i spory plísní, roztoči, srst zvířat nebo chemické látky. Léčbu by měl mít pod kontrolou alergolog. Ne vždy je možné se alergenu stoprocentně vyhnout, proto je důležité užívat na projevy alergické rýmy léky, především antihistaminika, která blokují účinky histaminu a jsou velmi účinná při léčbě svědění a kýchání. Novější řada léků, antihistaminika druhé generace, má méně vedlejších účinků a nezpůsobuje ospalost. Silný protialergický a protizánětlivý účinek mají
i kortikosteroidy, které nepůsobí na histamin, ale zasahují do imunitního systému.
Prevence rýmy
Prevence spočívá především v otužování, dostatečném každodenním pobytu na čerstvém vzduchu a vyvážené stravě s dostatkem zeleniny a ovoce. Třeba v podobě chutného koktejlu.
Imunita po skončené rýmě je krátkodobá a viru, které ji způsobuji je velké množství. Prevence spočívá především v otužování, dostatečném každodenním pobytu na čerstvém vzduchu a vyvážené stravě s dostatkem zeleniny a ovoce. Dobré je také omezit sladkosti, bílou mouku. Dále nutno dbát na dostatek vitaminu A, C, D včetně doplnění minerálů, především zinku. Další možností jsou výplachy nosu mořskou vodou nebo vincentkou.
Co je to sinusitida (zánět paranazálních dutin)
Jde o zánět vedlejších dutin nosních, který je častou komplikací rýmy. Jedná se vlastně o zánět prostor naplněných vzduchem, které odlehčují lebku a umožňují rezonanci hlasu. Máme tři velké párové dutiny - čelní, čelistní, klínovou - a systém drobných sklípků v kořeni nosu - čichové sklípky. V těchto dutinách se tvoří hlen zvlhčující a čistící horní cesty dýchací. Vedlejší dutiny nosní jsou spojeny s nosní dutinou vývody, proto dochází při rýmě ke snadnému přenosu infekce. U novorozenců jsou vytvořeny pouze čichové sklípky, ostatní dutiny se postupně vyvíjejí a zvětšují až do dospělosti. Mezi příznaky této nemoci patří tlak nebo bolest hlavy v čele a pod očima, která se zhoršuje při předklonu, obtížné dýchání nosem, zvýšená citlivost krajiny nad dutinami, hlen stékající do krku a nutící ke kašli, někdy zvýšená teplota, citlivost zubů.
Co je to otitida (zánět středního ucha)
Jde o zánět středního ucha, který dokáže hodně potrápit především malé děti do šesti let věku. Eustachova trubice spojující nosohltan s uchem je krátká, proto mají viry a bakterie snadnou cestu k průniku z nosu či nosní mandle do středního ucha. Při zánětu sliznice se ve středouší hromadí hlen nebo hnis, které tlačí na bubínek, a vyvolané pnutí bubínku způsobuje velkou bolest. Zánět může dále vznikat při velké nosní mandli, která znemožňuje odtok hlenu a stává se živnou půdou pro viry a bakterie. Mezi příznaky patří rýma, velká bolest v uchu - nejmenší děti si s pláčem často tahají nebo třou ouško - horečka i nad 39 "C. hnisavý výtok z ucha, případně i zvracení. Zhoršení stavu často nastává v noci, kdy se děti vzbudí se silným pláčem a mají teplotu. Podáváme léky na snížení teploty, které současně tlumí i bolest v uchu. Vykapeme nos, uvolníme ho odsátím sekretu, za ušní boltec dáme studený obklad a převážeme šátkem. Pokud se dítě znovu vzbudí a silně pláče, navštívíme lékaře.