Atraumatická metoda lumbální punkce je moderní způsob odběru mozkomíšního moku - šetrný a výhodný především pro pacienta.
“Atraumatická jehla” typu Sprotte je jehla se zaobleným hrotem, který je modifikací typu “pencil-point”. Otvor na jehle se z úzkého vnitřního průměru vně rozšiřuje (viz obrázek níže). Tato jehla po vytažení zanechává velmi malý otvor v tvrdé pleně (tedy obale míšních struktur), případný postpunkční syndrom (doprovázený bolestí hlavy, event. nevolností) se pozoruje jen u 2 % pacientů při použití jehly o průměru 24 G. Rozvoji těchto postpunkčních komplikací zabraňuje i zpětná instilace fyziologického roztoku do likvorových cest - díky tomu může pacient odcházet z neurologického oddělení (nebo ambulance) již asi za 4 hodiny od výkonu.
Výhody:
- není nutnost více než několikahodinového pobytu na neurologickém oddělení nebo v ambulanci (při klasické lumbální punkci je vhodné pozorování minimálně 24 hodin)
- menší výskyt postpunkčního syndrom (viz výše)
Nevýhoda:
- jehlu nehradí zdravotní pojišťovna, jehla stojí asi 280 Kč
- o několik desítek sekund delší doba provedení (punktát teče vzhledem ke konstrukčnímu tvaru pomaleji)
Obrázková dokumentace:
Špička jehly
Technika provedení Poloha pacienta Lékařka ukazuje vzorek punktátu ve zkumavcePrvní obrázek ukazuje výhodný tvar jehly, která je šetrná pro durální vak (obsahující míšní struktury), který šetrně roztáhne a po vytažení jehly dochází k poměrně rychlému zacelení otvoru.
Druhý obrázek ukazuje schema techhnického provedení úkonu
Třetí pak polohu pacienta při lumbální punkci.
Čtvrtý obrázek ukazuje polohu pacienta a lékaře při výkonu.
Pátý obrázek ukazuje zkumavku s tekutinou - odebraným mozkomíšním mokem, který má na této fotce čirou barvu (což je normální).
Celý výkon trvá při nekomplikovaném průběhu i s přípravou asi 5 minut a dělá se při vědomí. Pacienti mají většinou velký strach, ale po výkonu opakovaně slýcháme, že byl strach větší než bolest při samotném oběru likvoru.
O LUMBÁLNÍ PUNKCI - základní informace:
Mozkomíšní mok – co to je?
Mozkomíšní mok je čirá tekutina, která cirkuluje mezi mozkem a míchou a omývá je. Je zdrojem cukrů a bílkovin, které nervové struktury potřebují ke své správné činnosti.
Lumbální punkce – účel vyšetření
Lumbální punkce se provádí ke zjištění stavu mozkomíšního moku. Analýza vzorku může odhalit možnou infekci, krvácení nebo chorobu postihující mozek nebo míchu (diagnostický účel). Odběrem moku je také možno snížit zvýšený tlak v mozkových obalech (léčebný účel).
Lumbální punkce – průběh vyšetření
Lumbální punkce obvykle netrvá déle než 10 minut. Probíhá tak, že si lehnete na bok a přitáhnete kolena co nejvíce k bradě. Vzácněji se provádí vsedě. Lékař vydesinfikuje místo, kde má být vpich jehly proveden. Pokud budete chtít, může provést lokální umrtvení. Mezi páteřní obratle vám zavede jehlu, z ní odkapává punktát (mozkomíšní mok) do zkumavky. Punktát je později odeslán k biochemickým ad. analýzám.
Lumbální punkce – po vyšetření
Po provedení vyšetření budete muset asi 30 minut nehybně ležet na břiše. Poté vás lékař nebo zdravotní sestra požádá, abyste se položili na záda nebo na bok, nesmíte však zvedat hlavu. Sestra bude kontrolovat místo vpichu, zda nedochází k otoku či úniku mozkomíšní tekutiny. Průběžně budou sledovat, zda můžete hýbat všemi prsty, zda vás nebolí hlava, nebrní tělo nebo nemáte pocit necitlivosti v některé části těla. Poté (asi po 4-5 hodinách od výkonu) vás propustí domů. Po návratu domů je třeba, abyste dodržovali zvýšený příjem tekutiny a zůstali v klidu. Dva dny se vyhýbejte fyzické aktivitě.
Lumbální punkce a vaše obavy
Nejčastější obavy z tohoto vyšetření mají pacienti z bolesti a možnosti poškození míchy. Při zavádění jehly však můžete pociťovat nanejvýš tlak nebo krátkou bolest v některé části těla (nejčastěji nohách), pokud zavadí jehla o nervové zakončení. Není třeba se bát ani poškození míchy. Jehla se místa, kde mícha končí, vůbec nedotkne. V místě, kde jehla propíchne durální vak jsou jen konečná vlákna míchy.