EEG (elektroencefalografie) je vyšetření registrující aktuální elektrickou aktivitu mozku pomocí povrchových elektrod umístěných na povrchu lebky. Výsledný záznam je označován jako elektroencefalogram. První popis metody pochází z roku 1929.Co je to EEG (elektroencefalografie) a kdo je vynálezce?
Publikoval jej německý neurolog a psychiatr Johannes Berger. Na pořízených záznamových křivkách popsal základní vlny. Postupně došlo k rozšíření metody. Dnes patří EEG k nejdůležitějším diagnostickým metodám v neurologii. Slouží k odhalení změn v elektrické aktivitě mozku při podezření na jeho poškození. Indikuje se obvykle při záchvatových onemocněních, ztrátě vědomí, po mozkové příhodě, při zánětech, úrazech nebo otřesech mozku. Používá se i při sledování procesů probíhajících ve spánku.
Jak probíhá EEG vyšetření
Po příchodu do vyšetřovací místnosti personál uloží pacienta na lůžko nebo usadí do křesla. Na hlavu mu připevní snímací elektrody. Připevnění není ani v nejmenším bolestivé, obvykle jsou elektrody součástí slušivé čepice s vývodnými dráty. Po ověření správného kontaktu všech elektrod může pacient jen v klidu relaxovat. Přístroj registruje jeho mozkovou aktivitu. Personál může pacienta vyzvat k občasnému otevření a zavření očí nebo prohloubení dýchání. Jiné nároky na jeho spolupráci vyšetření nemá. Celé vyšetření trvá jednu až dvě hodiny. Ve zvláštních případech se pořizuje i dlouhodobější EEG záznam. Ten se obvykle provádí za hospitalizace.
Klinicky významná frekvenční pásma
V EEG se objevují různé frekvence. Lze pozorovat především tyto vlny:
- DELTA - 3Hz a méně (hluboký spánek, v bdělosti patologické)
- THETA - 3.5 až 7.5 Hz (kreativita, usínání)
- ALPHA - 8 až 13 Hz (relaxace, zavřené oči)
- BETA - 14 Hz až 30Hz (koncentrace, logicko-analytické myšlení, neklid)
- GAMA - 30 Hz a více (extrémní koncentrace, hluboká meditace)
Ukázka frekvenčních pásem na elektroencefalografu:
Grafoelementy
V EEG signálu se také vyskytují další charakteristické vlny tzv. grafoelementy. Patří mezi ně například k-complex, který se objevuje těsně před usnutím. Dále např. SSS vlny, při jejichž výskytu je 98% pravděpodobnost, že daný člověk trpí epilepsií, a celá řada dalších.
Rozložení elektrod
Při měření eeg se nejčastěji používá takzvaný 10-20 systém, který je založen na měření aktivity z 19 elektrod. Toto uspořádání je zobrazeno na následujícím obrázku. V praxi lze také využívat systémy s větším počtem elektrod (např. 64, 128).
Ukázka EEG (elektroencefalografického záznamu):
Takto vypadá záznam na monitoru, který vidí lékař. Zde je menší atypie v tom, že byla použita sfenoidální elektroda (využívá se vzácně), ale pro ilustraci je obrázek zcela dostačující.
