V poslední době se v léčbě lumboischiadických bolestí páteře s projekcí do dolních končetin (tedy laicky řečeno "vystřelováním do nohou") uplatnily nové medicínské metody. O těchto metodách a obzvláště pak PRT neboli periradikulární terapii (hloubkové obstřiky páteře pod CT kontrolou) hovoří tento článek. ___
___
___
V případě nedostatečného efektu kombinace fyzikální terapie s analgetickou medikací nebo kontraindikace chirurgického výkonu se dostaly do popředí alternativní miniinvazivní terapeutické výkony – patří mezi ně např. perkutánní laserová dekomprese disku (PLDD) a intradisková elektrotermální anuloplastika (IDET), periradikulární terapie (PRT) pomocí neurostimulátoru a nebo magnetické rezonance.
Finančně i časově optimální a proto možná nejpopulárnější se stala PRT realizovaná pod CT kontrolou.
Finančně i časově optimální a proto možná nejpopulárnější se stala PRT realizovaná pod CT kontrolou.
Indikace periradikulární terapie
PRT přináší efekt u pacientů se symptomy radikulárních (kořenových) bolestí nebo radikulopatií, způsobených foraminální stenózou nebo stenózou spinálního kanálu, u pacientů s pooperačními epidurálními fibrotickými změnami, primárními i sekundárními malignomy, s traumatickým (úrazovým) poškozením míchy, spondylolistézou, polyneuropatií. Uplatňuje se v léčbě cirkulačních poruch dolních končetin a u onemocnění centrálního nervového systému, jako je cervikální myelopatie či diseminovaná encefalomyelitida. V odůvodněných případech se vykonává i u pacientů s těžkou parézou nebo syndromem kaudy, kde je jinak metodou volby chirurgický zákrok.
Pro PRT jsou nejčastěji indikováni pacienti s CT diagnotiskovanou protruzí (vyklenutí) nebo prolapsem (vyhřeznutí) meziobratlového disku (IVD – intervertebrálního disku) v některé z etáží bederní páteře a dlouhodobě (cca. 3 měsíce) přetrvávající bolestí bederní páteře nereagující na medikamentozní a fyzikální terapii, způsobenou stenózou spinálního kanálu nebo meziobratlového otvoru (foramina intervertebralia) a epidurální pooperační fibrózou.
Pro PRT jsou nejčastěji indikováni pacienti s CT diagnotiskovanou protruzí (vyklenutí) nebo prolapsem (vyhřeznutí) meziobratlového disku (IVD – intervertebrálního disku) v některé z etáží bederní páteře a dlouhodobě (cca. 3 měsíce) přetrvávající bolestí bederní páteře nereagující na medikamentozní a fyzikální terapii, způsobenou stenózou spinálního kanálu nebo meziobratlového otvoru (foramina intervertebralia) a epidurální pooperační fibrózou.
Způsob provedení PRT a použitý materiál
Za optimální situace vytáhneme mandren a aplikujeme v injekční stříkačce připravenou směs ve složení
- 1ml kortikosteroidu Diprophos,
- 3ml anestetika (0,5% Marcaine) a
- 3 ml neionické jodové kontrastní látky.
Celý výkon provádíme v lokální anestezi 1% Mesocainem. Správnost lokalizace terapeutické směsi identifikujeme na kontrolních skenech podle distribuce kontrastní látky.
Efekty PRT
- anestetický – eradikace (znemožnění) přenosu bolesti nervovými vlákny
- antichemický – limitace účinku iritačních chemických produktů z degenerovaných meziobratlových destiček
- antidematosní (protiotokový) – redukce kořenového edému
- antiflogistický (protizánětlivý) – inhibice fosfolipázy A2 kortikosteroidy
- antifibrotický (proti vazivovým změnm) – redukce tvorby jizev, optimallizace hemosaturace nervů
Nežádoucí účinky a komplikace
Technicky nesprávně lokalizovaná jehla vyžaduje opakování punkce, čímž se násobí expozice pacienta RTG zářením a prodlužuje se výkon. Z biologických komplikací se vyskytuje zarudnutí (erytém), modřina (hematom), v krajním případě absces (dutinka vyplněná zánětlivou tekutinou) v místě punktace, přechodné zvýraznění původních bolestí v bederní krajině, dále bolest hlavy, zrychlení tepu, křeče lýtek, masivnější menstruační krvácení, trombóza, aj. Nerv je možné poškodit hrotem zavedené jehly.
Co na závěr?
Z hlediska radiační zátěže je nejméně invazivní PRT pomocí MR a to na otevřeném systému. Výkon je však finančně i časově náročný a např. na Slovensku relativně nedostupný. Pro identifikaci nervového kořenu při PRT je nejvýhodnější kombinace CT s použitím neurostimulátoru (stimukomplexu). Pacient je sice opakovaně vystaven iradiaci, ale zabrání se možnému iatrogennímu poškození kořene nervu hrotem jehly.
PRT v mnoha případech výrazně zlepšuje životní komfort pacienta, její efekt mu vrací biologickou, psychickou i fyzickou kondici. Počet aplikací PRT je variabilní – běžně 1-5. Většinou však různí autoři po třetí aplikaci v případě neúspěchu zvažují i jiná řešení včetně operačního. PRT lze vykonávat i ambulantně, trvá přibližně 20-30 minut.
Úspěšnost PRT je v případě lumboischiadických bolestí v rozmezí 60-90%.
PRT v mnoha případech výrazně zlepšuje životní komfort pacienta, její efekt mu vrací biologickou, psychickou i fyzickou kondici. Počet aplikací PRT je variabilní – běžně 1-5. Většinou však různí autoři po třetí aplikaci v případě neúspěchu zvažují i jiná řešení včetně operačního. PRT lze vykonávat i ambulantně, trvá přibližně 20-30 minut.
Úspěšnost PRT je v případě lumboischiadických bolestí v rozmezí 60-90%.
Související odkaz: