Představa velblouda procházejícího uchem jehly je poněkud surrealistická. Snad právě proto, že toto biblické přirovnání vybočuje ze stylu jiných Ježíšových podobenství, odjakživa vzbuzovalo pozornost a vybízelo k úvahám, zda Ježíše skutečně napadla tak překvapivá metafora, nebo zda obrat vznikl jiným způsobem.Velbloud uchem jehly - význam, definice, vysvětlení
Na několika místech Matoušova a Lukášova evangelia je citována Ježíšova věta: „Snáze projde velbloud uchem jehly, nežli by bohatý vešel do království věčného.“ S první částí rčení se setkáváme v běžné řeči dodnes a význam přirovnání je zřejmý i lidem Bible neznalým. Existuje několik hypotéz, jak rčení mohlo vzniknout.
První možnost je velmi prostá, neboť předpokládá, že Ježíš citovanou větu skutečně pronesl.
Druhá hypotéza vychází z toho, že rčení má reálný základ. V Jeruzalémských hradbách údajně byla branka nazývaná Ucho jehly, nesoucí jméno podle toho, že byla nízká a úzká. Velbloud by tedy Uchem jehly prošel jen stěží.
Druhé vysvětlení má ještě další variantu. Podle této verze bychom úzkou branku našli i v jiných městech regionu, neboť Uchy jehly procházeli velbloudi s nákladem; co z nákladu brankou neprošlo a spadlo na zem, propadlo městu jako svého druhu mýtné nebo clo.
Třetí hypotéza je neméně zajímavá. Při psaní řecké bible prý došlo písařskou chybou k záměně slova kamilos (lano) za kamelos (velbloud). Původní přirovnání „Snáze projde lano uchem jehly“ by však jistě nepatřilo k pozoruhodným.