Dobré ráno, dnes je úterý 16.4.2024, svátek slaví Irena, zítra Rudolf.

Klamavá obchodní praktika - co takto definujeme a jak se proti ní bránit?

klamava_obchodni_praktika_definice.jpgTento pojem jste již jistě někdy slyšeli, ale víte co se pod ním skrývá a zda existuje nějaký seznam praktik, které jsou v rozporu se zákonem a s dobrým mravem? Pojďte si pročíst těchto několik málo řádků ... Na dotazy odpověděla Eva Strnadová - právnička Sdružení ochrany spotřebitelů .

___

___

Jaké praktiky jsou ze strany obchodníka klamavé? 

Klamavými obchodními praktikami jsou veškeré praktiky obchodníka, při nichž může dojít k tomu, že spotřebitel je uveden v omyl, případně je mu poskytnuta nepravdivá důležitá informace, případně mu je důležitý údaj poskytnut nesrozumitelně či nejednoznačně. Za důležité údaje se považují veškeré údaje týkající se identifikace prodávajícího, název výrobku, označení dovozce. Za klamavou obchodní praktiku může být ale  označeno i takové jednání, které je schopné vyvolat záměnu jednoho výrobku s jiným výrobkem. Jednání, jež jsou uvedena v příloze č. 1 zákona o ochraně spotřebitele jsou jednání, která jsou vždy hodnocena jako klamavé obchodní praktiky. Jedná se např. o pyramidové hry nebo taková jednání, při nichž obchodník vytváří dojem, že jím prodávané zboží je dovolené, ačkoli tomu tak není…apod. 

 

Poměrně častou skupinou nekalých obchodních praktik jsou také agresivní praktiky. Co si pod tím máme představit? 

Jedná se o takové jednání, při němž dochází v důsledku obtěžování, donucování, včetně použití síly, nepatřičného ovlivňování ke zhoršení možnosti svobodné volby spotřebitele. Při posuzování, zda se opravdu jedná o agresivní OP je nutné přihlédnout k načasování, době trvání, výhružnosti a způsobu jednání, ale také k tomu, zda byla použita hrozba protiprávního jednání, či spotřebitel musel překonávat nepřiměřenou překážku při uplatňování svých práv. Znovu zákon ve své příloze č. 2 uvádí jednání, jenž jsou vždy jako agresivní OP označeny. Jedná se např. o vytvoření dojmu, že spotřebitel vyhrál, pokud bude jednat určitým způsobem, ačkoliv ve skutečnosti, taková výhra neexistuje, případně pro její získání musí vynaložit finanční prostředky. Dalším příkladem je např. klasická agresivní OP – toto jednání vytváří dojem, že spotřebitel dané prostory např. provozovny či nějaké sokolovny apod. nemůže opustit, aniž by předtím neuzavřel smlouvu apod. V neposlední řadě se to týká i jednání, které prostřednictví reklamy nabádá děti k tomu, aby si nabízené zboží koupily, případně aby ke koupi přesvědčily rodiče. 

 

Ještě nám, prosím, představte tzv. černou listinu klamavých obchodních praktik. 

Jedná se právě o mnou již zmiňovanou přílohou č. 1 zákona o ochraně spotřebitele. Tato příloha uvádí seznam jednání obchodníka, která jsou vždy nekalými obchodními praktikami bez jakýchkoli výjimek. Jedná se např. o to, že obchodník tvrdí, že se jedná o schválené zboží, ale ve skutečnosti tomu tak není. Nebo nepravdivě uvádí, že obchodníkovo zboží vyléčí nemoc, zdravotní poruchu, či postižení apod. 

 

A závěrem, máme - li na tyto nekalé praktiky podezření, kde se domůžeme práva? 

Dohled zastává Česká obchodní inspekce. Pokud se však jedná např. o náhražky potravin,  které  takto nejsou označeny, tak dozoruje a kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. SZPI zastává dohled nad těmito praktikami týkají-li se úseku zemědělských, potravinových a tabákových výrobků.
 
 

Příklady klamavých obchodních praktik:

Neoprávněně používá značku jakosti
Příkladem může být neoprávněné používání značky bio u některých potravinových doplňků. Řada výrobců klame spotřebitele právě tím, že bez povolení používají značku bio.

V září 2007 to byly: Bio koenzym Q 10 (výrobce: Bio Commerce), BioDrain (výrobce New Nordic Pharmabrands Ltd), Bio-oBran (výrobce: Daiwa Pharmaceutical Co., Ltd), Biopron (výrobce: Valosun, a. s.), BioXtra (výrobce: Biox healthcare, s. a.) a Biofemin (NP Pharma Sp.z.o.o.).

Nepravdivě tvrdí, že produkt bude dostupný po omezenou dobu
Obchodník informuje kolemjdoucí velkými nápisy na výloze, že prodejna je v likvidaci nebo že končí. Když jdete za dva měsíce znovu kolem, zjistíte, že dotyčná prodejna je stále ještě v likvidaci, a navíc má plný obchod zboží.

Nepravdivě tvrdí, že produkt může vyléčit nemoci, poruchu nebo postižení
Seniory, hlavně na různých předváděcích akcích, ohromují prodejci skvělými léčebnými účinky přístrojů, které podle jejich tvrzení mají léčit všechno od chřipky až po rakovinu.

Pokud však obchodník něco o účincích svého výrobku tvrdí, musí být schopen to také doložit - v tomto případě osvědčením od Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který potvrzuje účinnost prostředků zdravotnické techniky.

Poskytuje nesprávné informace o tržních podmínkách
Opět jde velmi často o seniorské předváděcí zájezdy. Účastníci se zde dozvědí, že pouze tady a teď mají možnost nakoupit výrobky za bezkonkurenčně nejnižší ceny, protože se jinak prodávají za nesrovnatelně vyšší ceny. Po návratu lidé zjistí, že je možné totéž zboží pořídit běžně mnohem levněji, než za kolik ho prodávali na zájezdu.

Nabízí výrobky nebo služby prostřednictvím soutěže i ceny, aniž by byly ceny uděleny
Obchodník tvrdí, že pokud zanecháte své kontaktní údaje, můžete vyhrát nějakou zajímavou cenu. Ve skutečnosti nic nezískáte, zato obchodník obohatí svou databázi o další položku. Také se divíte, odkud vzali zasilatelé všemožných nabídek vaši adresu?

Tvrdí, že prodej je povolený, i když tomu tak není
Sdružení obrany spotřebitelů například narazilo na dětský dudlík, který se upevňoval na oděv spínacím špendlíkem. Dovozce tvrdil, že výrobek je bezpečný a má na něj povolení. Jenže už nedodal, že platí ne pro tento konkrétní výrobek, ale podobný, kdy se dudlík připevňoval na oděv dítěte bezpečnou klipsou.