Někteří studenti, kteří ukončili studium na vysoké nebo střední škole marně hledají pracovní uplatnění, a rozšíří tak řady nezaměstnaných. Mají takoví bývalí studenti a žáci nárok na podporu v nezaměstnanosti?Aby nezaměstnaný občan, tedy uchazeč o zaměstnání, získal podporu v nezaměstnanosti musí splnit zejména tyto základní podmínky:
- požádat úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, o zprostředkování zaměstnání (čili o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání) a o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti,
- vykonávat v délce alespoň 12 měsíců v tzv. rozhodném období (což jsou poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) předchozí zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, které zakládají resp. zakládaly povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (to tedy znamená, že nezaměstnaný musel být dříve zejména zaměstnán v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti či (soustavně) podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná).
Jako předchozí zaměstnání se započítávají i některé náhradní doby (tedy doby činnosti, kdy uchazeč o zaměstnání ve skutečnosti nepracoval resp. nevykonával předepsanou výdělečnou činnost). Pro čerstvé absolventy škol, kteří nenašli pracovní uplatnění, je významný zápočet soustavné přípravy na budoucí povolání. Má to ale háček: tato náhradní doba se započítává maximálně v délce 6 měsíců. Proto absolvent školy, který nikdy nepracoval, podporu v nezaměstnanosti získat nemůže. Může ji získat jen, pokud si během studia – přípravy na budoucí povolání – přivydělával, ať už jako osoba samostatně výdělečně činná nebo v zaměstnání (nebo pokud po studiu přece jen získal zaměstnání, kde pracoval po předepsanou dobu, ale posléze o něj přišel). Takový absolvent školy tak možná může splnit jednu ze základních podmínek pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, tedy výkon výdělečné činnosti (ať závislé v zaměstnání nebo samostatné, podnikatelské) v délce nejméně 12 měsíců za poslední 3 roky, resp. v délce alespoň 6 měsíců, když se ke skutečné délce výdělečné činnosti přičte ještě oněch 6 měsíců náhradní doby, tedy soustavné přípravy na budoucí povolání.
Pokud čerstvý absolvent školy vůbec nevykonával výdělečnou činnost, pak podporu v nezaměstnanosti získat nemůže; může získat jedině podporu při rekvalifikaci, jestliže bude úřadem práce zařazen do nějakého rekvalifikačního programu. (Je to absurdní, ale nikoliv výjimečné: Někteří lidé dokončí školu, tedy přípravu na povolání, aby však skutečně nalezli pracovní uplatnění, musejí se ihned rekvalifikovat, tedy kupř. znovu studovat.) Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce.
Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti pak (u čerstvých absolventů škol, kde se připravovali na budoucí povolání) činí 6 měsíců. Podpora při rekvalifikaci se zásadně poskytuje po celou dobu rekvalifikace. Podpora v nezaměstnanosti se stanoví v prvních třech měsících ve výši 50 % a po zbývající dobu ve výši 45 %
- průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání,
- posledního vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával samostatnou výdělečnou činnost.
Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Výše podpory v nezaměstnanosti však není neomezená. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 12.250 Kč měsíčně. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci činí 13.728 Kč.
V případech, kdy:
- doba předchozího zaměstnání je splněna započtením náhradní doby zaměstnání a tato doba byla poslední započitatelnou dobou,
- uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši výdělku nebo vyměřovacího základu,
- u uchazeče nelze stanovit průměrný výdělek nebo vyměřovací základ,
podpora v nezaměstnanosti činí měsíčně:
- po dobu prvních 3 měsíců 2.535 Kč,
- po zbývající dobu 2.324 Kč,
podpora při rekvalifikaci činí:
- 2.957 Kč.