Před několika dny jsem se díval na pořad o tom, jak se pracuje v Japonsku a také o tom co je to karoši neboli smrt z přepracování. Mezi málo uvěřitelný fakt patří, že v Japonsku na smrt z přepracování umírají již 25letí lidé, což je téměř neuvěřitelné. Protože mě informace velmi zaujaly, rozhodl jsem se napsat článek o tomto zahraničním jevu.
___
Článek poměrně netradičně (jako jediný ve webu) věnuji na památku všem zemřelým Japoncům na Karóši.
Skutečné výroky některých pracujících Japonců:
Spím v autě před budovou, kde pracuji. Neztrácím tak čas dojížděním domů. Navíc ode mě čeká zaměstnavatel, abych nastoupil kdykoliv do práce. Často pracuji 16, někdy i 18 hodin denně v kuse, i o víkendech. Dovolenou jsem neměl už půl roku.
Pracuji na poště. Abych ušetřil čas, místo toho, abych chodil po schodech skáču z prvního patra. Když jdu nahoru, zásadně běhám. Můj kolega při třídění poštovních zásilek zemřel přímo u pásu. Vedoucí pracovník ho pro nemoc jiného pracovníka nepustil domů.
U našeho zaměstnavatele byl jeden muž, který neměl pevné zdraví. Byl vyšetřen lékařem, výsledek vyšetření mu nebyl sdělen. Vedoucí naší společnosti jej pojistili u 8 pojišťovacích spolčností na 460.000 euro a nic mu o tom neřekli. Pak byl pracovně přetěžován. Za měsíc poté zemřel a společnost získala velké peníze. Totéž udělala u druhého muže, zemeřel po 4 měsících. Nyní se to vyšetřuje.
Co je to KAROŠI?
- ka - nedbytek
- ro - práce, pracovník
- ši - zemřít
Podmínky uznání karoši:
Musí pracovat minimálně 16 hodin denně bez jediného dne volna po dobu 8 dní.
Fakta a statistiky kolem karoši:
Jev karoši byl v Japonsku definován v roce 1982 a pojem se dostal postupně do mezinárodních slovníků. Představuje náhlou smrt na srdeční či mozkovou příhodu, vyvolanou v práci rostoucí fyzickou únavou a přetížením. Přepracování může být příčinou úmrtí podle japonského ministerstva zdraví a práce po dlouhých pracovních směnách a obrovském množství přesčasů.
Na karoši v Japonsku umírají lidé ve středním věku, ale výjimkou nejsou ani mladí lidé kolem 25 let, kteří dokončili vysokou školu a nastoupili do náročného povolání.
Na Karoši v Japonsku umírá asi 10.000 lidí za rok. Ministerstvo práce přizná jen asi 30 karoši za rok. Počet stížností na přepracování jen paradoxně jen kolem 600/rok. Důvodem je strach lidí a nedostatek informací.
O karoši se mluví, píše v novinách, mluví v televizi, ale Japonsko s tím nic nedělá. Dokonce ani odbory v Japonsku věc nejsou ochotny řešit. Maximální pracovní nasazení se považuje v Japonsku za normální věc.
V Japonsku vzniklo sdružení STOP KAROŠI. Bojuje proti slepé poslušnosti vůči zaměstnavatelům a nadřízeným a nekonečným přesčasovým hodinám práce.
Zajímavostí je, že oběti karoši mívají často krvácivé cévní mozkové příhody.
Příběh jednoho inženýra Toyoty:
V roce 2008 oběhl celý svět příběh jednoho z inženýrů Toyoty, jenž vyvíjel hybridní vozy. Byl pod tlakem nadřízených, kteří spěchali s novinkou na detroitský autosalon. Dle agentury AP pracoval až 80 hodin měsíčně přesčas! Neznal víkendy, mnohdy nespal vůbec... Pak byl nalezen mrtvý. Bylo mu 45 let. Firma vyjádřila pozůstalým soustrast a slíbila, že zlepší dohled nad zdravotním stavem zaměstnanců. Někdy se pak rodina dočká i jednorázového finančního odškodnění.
A další příběhy:
Zdravotní sestřička Jošida skonala ve věku 22 let poté, co měla za sebou 34hodinovou směnu v nemocnici.
Pan Mijazaki předloni odpracoval 4320 hodin a zemřel.
Pan Jagi, jemuž bylo před smrtí 43 let, denně dojížděl do práce čtyři hodiny vlakem a týdně dřel přes 70 hodin, si prý do vlastního deníčku poznamenal: "I otroci mívali alespoň výsadu povečeřet s vlastní rodinou."
Fakta kolem práce v Japonsku:
- Pokud japonský pracovník není bezmezně poslušný, jde do převýchovného tábora, kde musí plnit řadu úkolů, aby dostal certifikát o převýchově.
- Mnoho Japonců pracuje i 16 hodin denně, včetně víkendů.
- Dovolená je pro Japonce vzácností, mnozí ji považují "za ztrátu času."
- Japonská společnost velmi rychle stárne (díky prodlužování věků Japonců), musí tedy pracovat mladí lidé, aby vydělali na důchody starých lidí. Nyní připadá na 1 důchodce 5 pracujících lidí.
- V Japonsku pracuje obrovské množství Japonců, protože důchody v Japonsku jsou nízké. Japonci přestávají pracovat mezi 70-80 rokem života. Není výjimkou, když ženy Japonky pracují i po 80. roce života.
- V minulosti bylo věcí cti zemřít pro práci a při práci. V nynější době se na jev začíná pohlížet jinak.
- Díky tomu, že někteří lidé v Japonsku zpracovávají skoro celý život rýži, mají nemocnou páteř. Nemoc páteře při dlouhodobě ohnuté páteři se jmenuje NOPUŠO.
- Japonští pracovníci extrémně často páchají sebevraždu. Není to jen z důvodu přepracování a frustrace, ale i pro zničené vztahy mezi partnery z důvodu, že je jeden z partnerů neustále v zaměstnání. Velmi často je volena sebevražda přejetím vlakem. Škody kvůli zpoždění vlaku hradí pozůstalí zesnulého. V Japonsku dokonce vznikl nový znak, který se v metrech a vlacích ukazuje, znamená srážku chodce a vlaku. Následně se ukáže znak pro čištění kolejiště a jede se dál ...
- Japonští zaměstnanci málokdy odchází domů dříve, než jejich vedoucí - je věcí cti zůstat v práci co nejdéle.
- Efektivita práce přesčas je diskutabilní - pracovníci často jsou nesoustředění, dřímají, mnohdy i usínají u svého stolu.
Externí odkaz:
Zpracováno dle televizního dokumentu: "Navždy zaneprázdněný - stáří po japonsku" a podle článku z internetu, na který je výše odkaz.