Při napadení klíštětem jsme vystaveni riziku přenosu onemocnění z nakaženého parazita. Nejčastější infekční nemoci přenášené klíšťaty jsou borelióza, encefalitida, ehrlichióza, babesióza, ricketsióza a bartonelóza. Pro úspěšnou léčbu je nejdůležitější včasná diagnóza nemoci. Největší chybou, které se lidé běžně dopouštějí je, že klíště po vyjmutí z kůže likvidují. Zbavují se tak možnosti velmi rychle určit riziko nákazy přímo z klíštěte, pomocí moderní technologie ve specializované laboratoři.
______
Jak připravit a zabalit klíště k vyšetření:
Po vyjmutí z kůže vložte klíště do igelitového sáčku, neprodyšně uzavřete a odešlete do laboratoře. Je jedno jestli je klíště živé či mrtvé či zda bylo postříkáno desinfekcí. Nejdůležitější pro vyšetření je tělo (zadeček) klíštěte. V laboratoři následuje izolace DNA a stanovení přítomnosti původců onemocnění (detekuje se tedy genomový materiál původců onemocnění). Informace o infekčnosti zaslaného klíštěte je doručena většinou do šesti pracovních dní od obdržení vzorku.
Cena za vyšetření klíštěte na infekční nemoci - ceník
- klíšťová encefalitida cca. 750,- Kč
- borelióza cca. 600,- Kč
- ehrlichióza cca. 600,- Kč
- babesióza cca. 600,- Kč
- bartonelóza cca. 600,- Kč
Proč zasílat klíště k vyšetření:
Analýza klíštěte zjistí, zda je či není klíště přenašečem závažných onemocnění jako jsou borelióza, encefalitida (klíšťovka) či ehrlichióza. V případě, že je přenašečem některé z těchto infekcí má tato informace zásadní význam nejen pro pacienta ale i pro jeho lékaře. Pokud je výsledek negativní nemusí se pacient téměř s jistotou obávat vzniku onemocnění.
V případě, že je klíště přenašečem boreliozy může lékař preventivním nasazením antibiotik předejít vzniku onemocnění. V každém případě je důvodem ke kontrolnímu odběru krve cca po 6-ti týdnech od napadení klíštětem. Přechod do dalších stadií nemoci bývá provázen trvalým zhoršením kvality života. V případě, že je klíště přenašečem encefalitidy může mít tato informace zásadní vliv na včasně zvolený způsob léčby v případě propuknutí onemocnění. V případě ehrlichiózy má informace o infekčnosti význam zejména pro osoby se sníženou imunitou, či pro osoby s jiným závažným např. kardiovasculárním onemocněním. Lze rovněž předejít rozvoji onemocnění včasným nasazením antibiotik.
V případě, že je klíště přenašečem boreliozy může lékař preventivním nasazením antibiotik předejít vzniku onemocnění. V každém případě je důvodem ke kontrolnímu odběru krve cca po 6-ti týdnech od napadení klíštětem. Přechod do dalších stadií nemoci bývá provázen trvalým zhoršením kvality života. V případě, že je klíště přenašečem encefalitidy může mít tato informace zásadní vliv na včasně zvolený způsob léčby v případě propuknutí onemocnění. V případě ehrlichiózy má informace o infekčnosti význam zejména pro osoby se sníženou imunitou, či pro osoby s jiným závažným např. kardiovasculárním onemocněním. Lze rovněž předejít rozvoji onemocnění včasným nasazením antibiotik.