V dnešní přechemizované době máme úplně na všechno tabletku, kterou si pomůžeme. Na průjem, zácpu, bolesti zad i hlavy. Ale ne vždy je dobré si hned pomáhat léky. Teplotu bychom měli snižovat až nad 38 stC, měli bychom nechat horečku propuknout a pak až zasáhnout. Vše má v těle svůj účel ...
___
Horečka - přítel nebo nepřítel?
Ne, není to nemoc. Horečka je jen jednou z prvních reakcí organismu. Třeba na infekci. A pro její překonání má zásadní význam. Výzkumy prokázaly, že většina bakterií a virů se při teplotách nad 39,5 stupňů Celsia nemůže rozmnožovat. Řada mikroorganismů při této teplotě dokonce hyne. O smysluplnosti horečky pro překonání infekčních onemocnění svědčí třeba výzkumy, které sledují vývoj dětských kreseb v předškolním věku. Často dochází po prodělaném horečnatém onemocnění ke skoku ve vývoji. V kresbách dítěte se po nemoci začnou objevovat prvky z dalšího vývojového období. Obdobně vnímaví učitelé hudby postřehli již dávno fakt, že dítě, které například prodělalo spalničky, udělalo ve svých schopnostech kvalitativní skok, i když tři týdny hudební nástroj nemělo v ruce. I ve zvířecí říši můžeme pozorovat, že zvýšení tělesné teploty má význam. Nemocné ryby, které nemají schopnost tělesnou teplotu zvýšit, vyhledávají v případě onemocnění teplejší vody. V neposlední řadě má horečka i význam diagnostický: říká nám jasnou řečí, že v organismu je něco v nepořádku.
Když ji potlačíme, budeme se sice přechodně cítit lépe, vlastní nemoc ale bude probíhat dál.
Průběh horečky
Jak horečka probíhá? Protože horečka sama není nemoc, nýbrž je smysluplnou reakcí organismu na onemocnění, řídí se průběh horečky jak závažností onemocnění samotného, tak i schopnostmi organismu na nemoc reagovat. To, jak organismus reaguje, je velice individuální. Existují děti, které na onemocnění reagují prudkou horečkou až ke "čytřicítce", za 1 - 2 dny jsou bez horečky a během dalšího dne opět v plném zdraví, možná ještě o něco silnější než předtím. U jiných dětí máme dojem, že se horečka nemůže rozvinout tak, jak by měla. Několik dnů pozorujeme teploty jen kolem 38 stupňů Celsia, pak ještě týden zvýšenou teplotu a i potom se ještě necítí zcela v pořádku.
Přesto existují určité zákonitosti, které jsou společné většině akutních stavů provázených horečkou. Jen jsou jednou víc, podruhé méně vyjádřené. Zhruba mají dvě fáze.
Fáze horečky
První fáze
Nejprve dochází ke zvyšování tělesné teploty. Například při chřipkovitém infektu, kdy teplota prudce stoupá nad 39 stupňů Celsia, je dítěti nejprve velice chladno, má studené nohy i ruce, třesavku a vyžaduje teplé přikrytí, i když teplota na teploměru již přesáhla "třicet devět". V tuto chvíli je dítěti většinou nejhůř. Bolí ho hlava, svaly, stěžuje si na bolesti břicha nebo dokonce jednorázově zvrací, citlivěji vnímá bolest i smyslové podněty, je určitým způsobem nadměrně bdělé a podrážděné. Organismus se v této první fázi snaží dosáhnout určité výše teploty, která je optimální pro boj s danou infekcí. Zde je zcela nevhodné podávat léky proti horečce nebo pouze na základě naměřené vysoké teploty aplikovat studené zábaly. Léky proti horečce (typu Paralenu, Brufenu, Acylpyrinu atd.) pouze sníží teplotu, a ztěžují tak organismu boj s vlastním onemocněním - infekcí. Infekci samotnou žádný způsobem neléčí. Organismu ve fázi vzestupu teploty nejlépe pomůžeme tím, že dítě teple přikryjeme, dáme mu horký čaj, místnost lehce zatemníme a budeme se snažit, aby zde byl klid: vypneme rádio, ostatní děti pošleme pryč, ani na poslouchání pohádek nebude mít zřejmě nemocný náladu. Důležitý je klid a jistota maminky či otce, kteří o dítě pečují. Dítě by nemělo cítit jejich nejistotu, spěch, přílišnou ustaranost a obavy.