Zdraví, životní styl

lecba-nespavosti-insomnie-u-starych-lidi-senioru-babicky-dedecka

Nespavost u seniorů, respektive její nevhodná léčba, je zatím stále opomíjeným problémem. Závažnou roli v »křehkosti« mnoha seniorů hraje nespavost. V mozku s věkem klesá tvorba melatoninu, spánkového hormonu. Výskyt nespavosti proto s vyšším věkem roste. Potřeba spánku se ovšem s věkem mění, proto nelze říci, zda senior spící čtyři hodiny (i méně) trpí nespavostí. Záleží na individuální potřebě spánku, na kvalitě spánku (zda obsahuje všechna spánková stadia - viz hypnogram) a na duševním stavu během dne.

Časté je u seniorů pospávání přes den, kdy jsou sami doma, a nespavost v noci, což může vést také k vyhledávání sociálního kontaktu v krajně nevhodnou hodinu. Léčba nespavosti se u seniorů podceňuje, stejně jako rizika některých léků. Praktický lékař má nabitou čekárnu a na pacienta málo času. Ne vždy se na nespavost přímo zeptá, a pokud už si pacient na nespavost postěžuje, lékař ne vždy postřehne známky úzkosti či depresivity, které ji mohou zapříčinit. Ve stáří totiž příznaky bývají nevýrazné a navíc staří lidé o svých emocích nemluví a často se obávají na cokoli zeptat. 

Léky na spaní (hypnotika) nenavodí přirozený spánek

Nejrychlejším řešením pak často bývá předpis klasického, rychle působícího hypnotika (léku na spaní) nebo rychle účinkujících látek proti úzkosti (nejčastěji benzodiazepiny). S těmito léky se u seniorů setkáváme, bohužel, velmi často. A přitom způsobují výrazný útlum mozku, zvyšují proto riziko pádů a úrazů. Jimi navozený spánek není úplně přirozený a může být ochuzen o nejhlubší spánková stadia (REM), ve kterých si člověk nejvíce odpočine a zregeneruje síly. Navíc tyto léky negativně ovlivňují paměť. Největším úskalím však u těchto léků je vysoké riziko vzniku závislosti. Přitom zbavit se závislosti na lécích je ve vyšším věku téměř nemožné. Proto, pokud už musíme sáhnout k lékům, pak jen k těm, které návykové nejsou.

Takové léky jsou dostupné, většinu z nich může předepsat každý lékař. Významnou příčinou nespavosti bývá u seniorů nedostatek melatoninu. Nízká hladina melatoninu v noci neumožní tělu nastartovat všechny regenerační procesy, tělo tedy tak trochu spí a tak trochu bdí. Nedostatek kvalitního nočního odpočinku si organismus seniora nahrazuje často již zminěným denním podřimováním. Tím se však sníží přirozená večerní potřeba spánku a senior usíná stále později.

Nespavec ruší noční odpočinek všech okolo

Nakonec může dojít až k úplnému narušení biorytmů (jinak řečeno cirkadiánního cyklu), zejména u osob, které  mají málo denních aktivit, nebo jsou dokonce upoutány na lůžko. Senior s narušeným spánkovým rytmem může rušit spánek ostatních členů rodiny, ale co vic: narušení jeho spánkového rytmu poškozuje schopnost pravidelné regenerace všech funkcí organismu.

Důsledkem může být vyšší zátěž oběhové soustavy, porucha imunity a jiné fyzické problémy, ale také psychické obtíže, špatná nálada, agresivita, anebo naopak nezájem až apatie. Jak by měl zdravý spánek vypadat, ukazuje fyziologický hypnogram.
Nepříjemné důsledky přítom může mít vynechání jakékoli fáze spánku. Po probuzení pak bývá přítomen alespoň některý z následujících příznaků:

• únava,
• denní ospalost,
• poruchy soustředění a paměti,
• poruchy nálady,
• podrážděnost,
• psychické napětí,
• úbytek energie,
• úbytek motivace a iniciativy.

To vše se může projevit na soběstačnosti. Zanedbávat nespavost seniorů s tím, že jde o "projev stáří", se tedy nevyplácí.

Zdroj: Prof. MUDr. Ján Praško, CSc.,
přednosta Psychiatrické kliniky Univerzity Palackého v Olomouci

Související odkazy: