Tatínku, máš mě rád? Vztah dcery a otce bývá někdy složitý. Čím to, že jednou se dcera s otcem tak moc milují a jindy nemilosrdně přehlížejí či nesnášejí? Nahlas otcové často tvrdí, že chtějí syna, ve skrytu duše však muž touží po dcerce s dlouhými vlásky a velkýma očima. Je v pořádku, pokud bude výchova vyvážená. Ale co když se vztah zvrtne do extrému?
___
___
Autorita
Jeden fenomén v soužití otce s dcerou nastává, když svou princeznu vnímá jako křehkou, zranitelnou holčičku, kterou musí neustále hlídat, ochraňovat a přepečlivě vychovávat.
- Svou přehnanou péčí a autoritativními zákazy dceru doslova dusí a může v ní vybudovat silnou závislost na sobě, ale také velmi nízkou nebo vůbec žádnou sebedůvěru ůvěru. Jen těžko se určuje hranice, kdy už je tento vztah patologický a nezdravý.
- Vyskytnout se mohou dva extrémy.
- V tom prvním "tatínkův miláček" za chvíli vládne celé rodině,
- v tom druhém to přísný otec dovede tak daleko, že se ho dcera začne bát.
Nezájem
Jiné nevhodné a pro dívku nezdravé jednání je takové, při němž si jí její otec téměř nebo vůbec nevšímá. Pro malou slečnu je svět jako divočina a ona čeká na ochranitele, který jí pomůže touto divočinou projít.
- Vysílá k otci signály a soustavně se táže: Jsem pro tebe vůbec důležitá, tatí? Prosím, všimneš si mě? Jsem tady a čekám na tebe! Nemusejí to být slova, která pro to použije. Její zmatek a obavy prozradí i chování, gesta, pohledy...
- Když se pozornosti táty nedočká, může začít reagovat zvýšenou pracovní aktivitou a soutěživostí. Ze školynosí ty nejlepší známky, při studiu má vynikající výsledky, ve sportu získává medaile a diplomy.
- Muž však někdy znamení nevnímá. Vůbec se nesnaží vstoupit do dětského světa. Nechce dceru podpořit. To pak často zase je do jejího podvědomí pocit, že za nic nestojí a že si otcovu lásku nezaslouží. A že si nezaslouží lásku žádného chlapa... A už je zaděláno na problém, který se s dívkou může táhnout celý její další život.
Vyváženost
Je moc důležité uvědomit si, že vztah dcery k otci ovlivňuje vztahy dospělé ženy k ostatním mužům. Ať již si to děvče a její táta uvědomují nebo ne. A je jedno, zda spolu žijí v jedné domácnosti, nebo se vídají jen o víkendu.
Co na to říká psycholožka?
Muži nerozumějí ženám ani v dospělosti, jak tedy mohou rozumět malým děvčátkům? Co je pro tatínka normální, je pro dceru nepochopitelné a naopak. Vztah proto může kolísat z extrému do extrému. Co s tím? Tatínek by měl fungovat v životě dcery jako její první chlap. Měl by ji chválit a měl by jí dát pocitit, že je krásná a chytrá. Přes něj si totiž ona utváří svůj budoucí pohled na muže. Hlavně se, tátové, nesnažte své dcerunky pochopit, jen je milujte!