Výzva k plnění a následné odstoupení od kupní smlouvy pro nedodání zboží ve stanovené lhůtě u zboží zakoupeného přes internet - vzor, formulář, tiskopis ke stažení zdarma online
Vzor je opraven dle nového občanského zákoníku 2014
___
Výzva k plnění s vyrozuměním o odstoupení od kupní smlouvy pro nedodání zboží v dodatečně stanovené lhůtě
Jméno a příjmení spotřebitele...............................
Adresa ...................................
Kontaktní údaje: telefon a e-mail ............................
Jméno a příjmení prodávajícího (fyzická podnikající osoba, právnická osoba) ................................
IČ prodávajícího .......................................
Adresa prodávajícího .....................................
V .......................... dne .........................
Výzva k plnění s vyrozuměním o odstoupení od kupní smlouvy pro nedodání zboží v dodatečně stanovené lhůtě
Vážení,
dne ................... jsem si na Vašich internetových stránkách www.superobchod.cz objednal holící strojek značky Bobo 8T v hodnotě 1890,- Kč. Společně s poštovným jsem uhradil na uvedený účet č. 785695625/0600 za objednané zboží částku 1990,- Kč. Objednávka č. .................... byla Vaší společností ihned po uhrazení celkové kupní ceny potvrzena s tím, že orientační doba dodání zboží je 14 až 40 dnů.
Do dnešního dne mi nebylo objednané zboží dodáno. Na internetových stránkách Vašeho eshopu je stále zobrazeno, že probíhá zpracování objednávky. Na uvedeném telefonním čísle 603 558 652 se mi nepodařilo opakovaně nikoho kontaktovat.
Vzhledem k tomu, že ode dne uzavření kupní smlouvy do dnešního dne uplynulo více než 6 týdnů, čímž došlo z Vaší strany k porušení smluvní povinnosti z důvodu prodlení, kdy stanovená dodací lhůta 14 až 40 dnů byla výrazně překročena, vyzývám Vás ve smyslu ust. § 1978 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) k dodání výše uvedeného zboží v dodatečné lhůtě a to nejpozději do 14 dnů od doručení této výzvy.
V souvislosti s tím Vás upozorňuji, že stanovenou dodatečnou lhůtu k plnění již nebudu prodlužovat a marným uplynutím této lhůty dojde dle ust. § 1978 odst. 2 NOZ k odstoupení od smlouvy. Nebude-li mi zboží dodáno v dodatečně stanovené lhůtě, požaduji vrátit bez zbytečného odkladu nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy nastaly účinky odstoupení, kupní cenu 1990,- Kč (slovy: jeden tisíc devět set devadesát korun českých) na můj bankovní účet č. ............................ vedený u ................. banky ,a. s..
S pozdravem
Příloha:
Potvrzení objednávky
Dodatečné stanovení lhůty pro dodání zboží s vyrozuměním o následcích odstoupení od smlouvy je vhodné zaslat doporučeně nebo na dodejku (adresát podpisem potvrdí přijetí zboží na dodejku, která se jako doklad vrací zpět odesílateli).
Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
Poté co dojde k odstoupení od smlouvy, vzniká věřiteli (kupujícímu) nárok požadovat, to co bylo z jeho strany plněno, tedy peněžitou částku (kupní cenu) společně s úroky z prodlení stanovenými nařízením vlády, pokud ve smlouvě (např. v objednávce nebo všeobecných obchodních podmínkách) nebyla sjednána jiná výše úroků z prodlení. Úroky z prodlení má kupující nárok požadovat ode dne, kdy došlo k odstoupení od smlouvy, neboť od tohoto dne je prodejce povinen mu vrátit peněžité plnění (kupní cenu). Do té doby než došlo k odstoupení od smlouvy má prodejce povinnost plnit, tj. dodat objednanou věc.
Společně ve výzvě k vrácení zboží může kupující pro případ, že mu zboží nebude dodáno v dodatečně stanovené lhůtě požadovat i vrácení kupní ceny v uvedené lhůtě na uvedený účet.
Neobdrží-li kupující ani po uplynutí stanovené lhůty pro vrácení peněžité částky (kupní ceny) požadované peněžité plnění, běží mu ode dne, kdy došlo k odstoupení od smlouvy 3letá promlčecí lhůta, ve které může dlužnou částku po prodejci vymáhat soudně a to i s úroky z prodlení počítané ve výši stanovené vládním nařízením, nebyly-li dohodnuty v jiné výši.
Před podáním návrhu na soud je vhodné prodejci zaslat tzv. předžalobní výzvu ve smyslu ust. § 142a občanského soudního řádu, aby mohl kupující kromě dlužné částky a úroků z prodlení požadovat úhradu nákladů řízení.
Občanský zákoník rozlišuje dva případy odstoupení od smlouvy. Je-li prodlením smluvní strany porušena její povinnost podstatným způsobem, může druhá strana odstoupit od smlouvy bez zbytečného odkladu, co se o prodlení dozvěděla. Za podstatné porušení se považuje takové porušení, o kterém strana porušující smlouvu při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.
U nepodstatného porušení smluvní povinnosti, může druhá strana odstoupit od smlouvy, poté co není splněna povinnost stranou, která se dostala do prodlení, ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou ji druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.
U podstatného porušení smlouvy musí strana odstupující od smlouvy toto odstoupení oznámit druhé straně. Při nepodstatném porušení smlouvy předchází odstoupení od smlouvy stanovením dodatečné přiměřené lhůty, ve které má strana povinna plnit šanci své plnění poskytnout. Následně může dojít k odstoupení od smlouvy.
Straně povinné plnit lze stanovit dodatečnou přiměřenou lhůtu několika způsoby – výslovně ale i mlčky tzn., že věřitel nemusí dlužníkovi připomínat jeho povinnost plnit, lze-li předpokládat, že dlužník ví, kdy má plnit.
U nepodstatného porušení smlouvy zákon stanoví nevyvratitelnou právní domněnku, kdy účinky odstoupení od smlouvy jsou vázány na uplynutí dodatečné lhůty k plnění, přičemž věřitel tyto skutečnosti a následky nesplnění smlouvy oznámil dlužníku.
Obecné informace o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem jako slabší stranou
Za spotřebitele dle ust. § 419 NOZ považujeme každého člověka, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Přestože ze strany Evropské unie se objevují snahy zahrnout pod ochranu spotřebitele i právnickou osobu, v současné době platí, že spotřebitelem může být pouze fyzická osoba, která při uzavírání smlouvy nejedná v rámci své podnikatelské činnosti.
Zákon vylučuje použití ustanovení týkající se ochrany spotřebitele ve prospěch zaměstnance při vztahu k zaměstnavateli. Zaměstnanec nevystupuje v pracovněprávním vztahu jako spotřebitel.
Za podnikatele se považuje každý, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Předchozí občanský zákoník hovořil místo o podnikateli o dodavateli. NOZ opouští od označení dodavatel a přiklání se k širšímu označení podnikatel. Podnikatel se nezprostí odpovědnosti vůči spotřebiteli, ani pokud si zvolí zástupce, který jeho jménem a na jeho účet jedná se spotřebitelem.
Za spotřebitelské smlouvy jsou považovány všechny smlouvy, ve kterých na jedné straně vystupuje spotřebitel a na druhé straně podnikatel. Tedy nejedná se o konkrétní smluvní typ, ale o všechny smlouvy, ve kterých vystupuje spotřebitel a podnikatel. Spotřebitelskou smlouvu může být kupní smlouva, nájemní smlouva, smlouva o úvěru nebo třeba smlouva inominátní.
Obecná informační povinnost podnikatele
Právní ochrana spotřebitele se projeví ještě před uzavřením smlouvy, kdy podnikatel je povinen spotřebiteli poskytnout před uzavřením smlouvy dostatek důležitých informací. Podnikatel poskytuje informace spotřebiteli jasně, srozumitelně a v jazyce, ve kterém uzavírá smlouvu. Porušení těchto povinností nezakládá neplatnost, ale může mít za následek, že se smlouva vyloží ve prospěch spotřebitele nebo u závažnějšího porušení informační povinnosti může spotřebitel i odstoupit od smlouvy za zvýhodněných podmínek.
Spotřebitel před uzavřením smlouvy musí mít k dispozici zejména identifikační údaje o podnikateli včetně kontaktu na něj, základní informace o ceně zboží nebo služby, jeho označení, dodací podmínky a odpovědnost za vady a v případě digitálního obsahu informace o jeho funkčnosti a součinnosti s elektronickým zařízením.
Výjimkou z této rozsáhlé informační povinnosti podnikatele jsou případy týkající se vyřizování záležitostí každodenního života, pokud má dojít k vzájemnému plnění bezprostředně po jejím uzavření (např. běžný nákup potravin v obchodě, občerstvení v bistru, nákup novin či cigaret v trafice, zaplacení poplatku za veřejné WC...). Další výjimku z povinnosti podnikatele sdělit shora uvedené informace představuje dodání digitálního obsahu, pokud byl dodán na hmotném nosiči.
Výkladové pravidlo spotřebitelských smluv
Je-li obsah smlouvy možné vyložit různými způsoby, vždy se použije výklad pro spotřebitele příznivější. V tomto případě bude záležet na spotřebiteli, který z možných výkladů je pro něj příznivější. Dvojí výklad nemá vliv na platnost smlouvy, ale vztahuje se pouze ke sporným odstavcům, resp. ujednáním. Ostatní ustanovení smlouvy tím nejsou dotčena.
Zákonodárce v souladu se evropskou směrnicí v NOZ vymezil zvláště zakázaná ujednání, dle kterých nelze např. omezit spotřebitelovo právo z vadného plnění nebo na náhradu újmy. Podnikatel si nemůže stanovit právo odstoupit od smlouvy bez důvodu či vypovědět závazek bez důvodu. Zakázané je i ujednání, které zakládá spotřebiteli povinnost uplatnit své právo výlučně u rozhodčího soudu nebo rozhodce. Dojde-li k porušení zákazu, má se zato, že k takovému ustanovení se nepřihlíží a hledí se na ně jako na právně bezvýznamné. Spotřebitel se může neúčinnosti ujednání dovolat, tedy na takové ustanovení se hledí jako na platné a bude se pro daný právní vztah aplikovat.
Smlouvy uzavírané na dálku a mimo obchodní prostory
Kromě obecné informační povinnosti podnikatele uvedené výše je u této kategorie smluv uvedena speciální informační povinnost podnikatele, kdy obě tyto úpravy musí být při uzavírání smluv na dálku nebo mimo obchodní prostory zohledněny.
Smlouvy uzavírané na dálku
Smlouvou uzavíranou na dálku (distančním způsobem) se rozumí smlouva, při jejímž sjednání podnikatel použije výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez fyzické přítomnosti stran. Za prostředky komunikace na dálku je považován např. neadresovaný tisk, adresovaný tisk, katalog, telefon s (lidskoku) obsluhou i bez obsluhy, rozhlas, videotelefon (telefon s obrazovkou), elektronická pošta, televize (teleshopping), veřejná komunikační síť (internet). V NOZ jejich příkladný výčet již nenajdeme. Je zde nechaná jistá volnost a také předpoklad, že v budoucnu dojde k rozšíření prostředků, jimiž bude možné uzavřít smlouvu na dálku.
Zákon dále u tohoto typu smluv chrání spotřebitele před lákáním ze strany podnikatele na výhodnou cenu či výborné podmínky. Pokud podnikatel nesdělí všechny náklady předem, nemusí spotřebitel po uzavření smlouvy platit žádné další mu neznámé náklady na dodání zboží, poplatky, daně atd.. Stejně tak podnikatel po uzavření smlouvy nemůže již měnit cenu, ta je pro spotřebitele konečná.
V neprospěch spotřebitele se nabízí skutečnost, pokud všechny sliby podnikatele před uzavřením smlouvy budou učiněny v ústní podobě, může se spotřebitel dostat do důkazní nouze.
Př. Pan Radim našel na slevových internetových stránkách velkou akci na třídenní pobytový balíček pro dvě osoby s wellness. Po objednání a uhrazení tohoto pobytu se dozvěděl, že na welnes má pouze slevu 40 % z ceny. Zájemce z toho důvodu by mohl odstoupit od smlouvy, ale může na smlouvě trvat a požadovat příznivější nabídku, tedy wellness v ceně.
Objednal-li si spotřebitel poskytování služeb, budou mu ze strany podnikatele poskytnuty až po uplynutí lhůty pro odstoupení od smlouvy, pokud spotřebitel netrvá na dřívějším plnění. Spotřebitel v tomto případě musí učinit svou žádost v textově podobě (email, SMS).
NOZ dále rozšiřuje u smluv uzavřených pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku v ust. 1826 odst. 1 NOZ informační povinnost podnikatele o další okruh pro podnikatele povinných údajů jako například – údaj o uložení smlouvy a možnosti do ní nahlédnout, o výběru jazyka smlouvy, o technických krocích vedoucích k uzavření smlouvy ad. Tato informační povinnost je užší než celkový okruh smluv uzavřených prostředky komunikace na dálku. Nevztahuje se např. na smlouvy uzavřené prostřednictvím telefonu, rozhlasu, inzerátu v novinách ad.
Rozšíření výše uvedené informační povinnosti podnikatele u elektronických prostředků komunikace na dálku se nepoužije při uzavírání smlouvy prostřednictvím emailové korespondence umožňující samostatné spojení a uložení dat. Stejně je tomu u korespondence prostřednictvím jiných programů (např. ICQ, Skype) nebo sociálních sítí (facebook, twitter). Vždy je však podnikatel u těchto typů smluv vázán informační povinností vymezenou v ust. 1811 odst. 2 NOZ a ust. § 1820 odst. 1 NOZ.
Př. Paní Anna si prostřednictvím facebooku objednala ve skupině dětské království mašinku pro svého vnuka. Podnikatel (prodejce) není vázán informační povinnosti uvedenou v ust. 1826 odst. 1 NOZ, neboť jde o uzavření smlouvy prostřednictvím komunikace na sociální síti, která umožňuje samostatné spojení spotřebitele a prodejce, kdy paní Anna má možnost v rámci jednotlivých dotazů se lépe informovat na zboží a dohodnout si individuální přístup, který může vybočovat z automatizovaného postupu prodejce.
Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory
Za smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory se považují smlouvy uzavírané za fyzické přítomnosti spotřebitele a podnikatele, ale v místě, které nelze považovat za obchodní prostory podnikatele (např. na ulici, předváděcí akce v pronajatém sále, nevyžádané pozvání ve spotřebitelově domě).
Významným přínosem pro posílení práva spotřebitele je ust. § 1828 odst. 2 NOZ, dle kterého se považuje za smlouvu uzavřenou mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání také smlouva uzavřená:
a) v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání, pokud k jejímu uzavření došlo bezprostředně poté, co podnikatel oslovil spotřebitele mimo tyto prostory,
b) během zájezdu organizovaného podnikatelem za účelem propagace a prodeje zboží či poskytování služeb.
Př. Každému z nás se jistě stalo, že nás na ulici oslovil příjemný dobře vypadající muž, který nám pochválil šaty a následně začal nabízet nějaký super výhodný tarif. Pokud by se mu nás podařilo přesvědčit, pozve nás pro uzavření smlouvy do prodejny, která je hned za rohem a je tam více pohodlí. Ještě nabídne něco k pití a podstrčí spoustu papírů k podpisu. Od 1. 1. 2014 se i takové jednání považuje za smlouvu uzavřenou mimo prostory obvyklé pro podnikání a tedy lze si takto uzavřený obchod do 14 dnů rozmyslet a odstoupit od smlouvy.
Podobnou výhodu budou mít i zejména senioři využívající levné zájezdy spojené s předváděcí akcí skvělých hrnců za 50.000,- Kč, vysavače za 40.000,- Kč bez něj již žádná hospodyně nemůže být a dalších velmi užitečných výrobků, které někdy nevydrží ani cestu domů. Nyní už podnikateli nepomůže označení části předváděcích prostor nebo jiné boční místnosti za provozovnu, kde zpravidla se zájemci byly uzavírány smlouvy, aby nemohli uplatnit 14denní lhůtu pro odstoupení od smlouvy.
Následně poté co se ostatní členové rodiny dozvěděli, že jejich babička utratila všechny svoje úspory za jedinečné přikrývky do postele a chtěli odstoupit od smlouvy, dočkali se (pokud se vůbec dočkali) odpovědi podnikatele, že smlouva byla uzavřena v prostorách obvyklých k podnikání („v provozovně“) a tudíž nelze odstoupit od smlouvy. S účinností NOZ, tj. od 1. 1. 2014 jsou podnikatelé o tuto výmluvu připraveni a odstoupení od smlouvy a vrácení přikrývek ve lhůtě 14 dnů od zakoupení musí akceptovat a vrátit všechny peněžní prostředky, co za prodej obdrželi.
Tedy lze čekat, že letáků s těmito zájezdy bude ve Vaší schránce ubývat, alespoň do té doby, než prodejci nepřijdou na jinou fintu, jak získané peníze za prodej „šmejdů“ reklamujícím spotřebitelům nevracet.
Ochrana spotřebitele však není bezbřehá a je namířena na situace, kdy rozhodovací schopnosti spotřebitele jsou omezeny momentem překvapení a určitým psychologickým nátlakem ze strany prodejce. Spotřebitel v takovém případě musí čelit marketingově proškoleným pracovníkům a dostává se do oslabeného postavení, ve kterém je schopen koupit věc, kterou by normálně nekoupil.
Ochranná ustanovení se nepoužijí v případech, kdy máme dostatek času na zvážení nabídky na uzavření smlouvy. Pokud dostaneme na ulici letáček s nabídkou výhodného internetového připojení, kdy nám k tomu pán poskytne dostatek informací, daná nabídka nás zaujme a na základě toho se dostavíme do prodejny podnikatele nebo po telefonu si službu objednáme, nemusí jít o smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory a nebude se na spotřebitele vztahovat speciální ochrana.
Odstoupení od smlouvy
Spotřebitel může odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku i mimo obchodní prostory ve lhůtě 14 dnů a bez uvedení důvodů. Lhůta počíná běžet ode dne uzavření smlouvy nebo:
- u kupní smlouvy, ode dne převzetí zboží,
- od převzetí poslední části dodávky zboží (např. poslední křeslo od sedací soupravy)
- od převzetí první dodávky zboží, pokud spočívá v opakované dodávce zboží (např. pravidelná dodávka zeleniny od farmářů).
NOZ mění sice nepatrně, ale pro spotřebitele velmi výhodně charakter lhůty z hmotněprávní na procesněprávní, což pro spotřebitele znamená, že stačí, když poslední den lhůty dá zboží k přepravě dopravci. Dříve muselo zboží ve stanovené lhůtě dojít podnikateli nebo alespoň měl podnikatel možnost si odstoupení převzít.
Spotřebitel by se měl pozorně seznámit s informacemi poskytnutými mu podnikatelem předtím, než uplatní své právo odstoupit od smlouvy. Pokud by z pokynů podnikatele vztahujících se k odstoupení od smlouvy vybočil a např. zboží zaslal zpět na adresu obchodního zástupce namísto podnikatelem uvedené adresy sídla společnosti, nemusel by takovéto odstoupení podnikatel přijmout, neboť nebylo uplatněno na adrese sídla společnosti.
Podnikatel má v rámci své informační povinnosti povinnost poučit spotřebitele o právu odstoupit od smlouvy. Pokud tak neučiní, prodlužuje se lhůta pro odstoupení o rok, tzn na rok a 14 dní. Podnikatel má v takové situaci možnost svoji povinnost splnit dodatečně a spotřebitele poučit. Poté běží následující den již jen čtrnáctidenní lhůta.
Podnikatel je povinen poté co obdrží od spotřebitele odstoupení od smlouvy bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů vrátit všechny od spotřebitele přijaté peněžní prostředky včetně nákladů na dodání. Pokud si spotřebitel jako způsob dodání vybral expresní dodávku o víkendu, která byla mnohem vyšší než klasické dodání, které podnikatel nabízel, nese náklady, které převyšují nejlevnější nabídku podnikatele na dodání zboží spotřebitel.
Podnikatel není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli, dříve než mu bude předáno zboží spotřebitelem nebo alespoň prokázáno, že je podnikateli odeslal.