Vzor závěti zdarma ke stažení - holografická závěť (závěť napsaná vlastní rukou zůstavitele) - vlastnosti a náležitosti závěti.
Vzor je opraven dle nového občanského zákoníku 2014
___
___
Závěť vzor
vzor náležitosti
Čl. I.
Já, níže podepsaný ………………………, r. č. ......................., bytem......................., pořizuji pro případ své smrti po zralé úvaze tuto závěť a odkazuji rovným dílem svým dvěma synům …………………, r. č. ........................ bytem ………………… (první dědic) a …………………, r. č. ........................ bytem ………………… (druhý dědic) veškeré nemovité věci nacházející se v mém výlučném vlastnictví, tedy:
* pozemek p. č. St. …, o výměře …… m2 (zastavěná plocha), jehož součástí je rekreační chata e. č. .......,
* pozemek p. č. …, o výměře …… m2 (zahrada),
vše zapsané pro katastrální území ………, obec ………, na LV č. … v katastru nemovitosti u Katastrálního úřadu pro …………, Katastrální pracoviště ................
Čl. II.
Já, níže podepsaný ………………………, r. č. ......................., bytem......................., pořizuji pro případ své smrti po zralé úvaze tuto závěť a odkazuji své sestře ……………………,r. č. ............................. bytem ………………… (třetí dědic) následující movitou věc:
* automobil zn. …………, registrační značka …………, VIN ............................., rok výroby .............., barvy ..............
Čl. III.
Já, níže podepsaný ………………………, r. č. ......................., bytem......................., pořizuji pro případ své smrti po zralé úvaze tuto závěť a odkazuji své dceři ……………………,r. č. ............................. bytem ………………… (čtvrtý dědic) ostatní movité věci, jakož i veškerou svou finanční hotovost.
Čl. IV.
Prohlašuji, že se jedná o mou poslední vůli.
V ………… dne …………..
Podpis: ………………………
Pro pořízení závěti je zákonem vyžadovaná písemná forma. Výjimku připouští závěť pořízená s úlevami, která může být pořízena za zákonem stanovených podmínek i ústně.
U výše uvedené holografické závěti, tj. závěti, kterou zůstavitel napsal vlastní rukou a vlastní rukou podepsal, se nevyžaduje přítomnost svědků.
Dědické právo je upraveno v novém občanském zákoníku velmi podrobně. Je zde kladen větší důraz na vůli zůstavitele a došlo k znovu zavedení některých institutů jako odkaz, zřeknutí se dědického práva, dědická smlouva a další.
Dědické právo upravuje přechod majetkových poměrů zemřelého člověka na jiné osoby. Dědickým právem se rozumí právo na pozůstalost. Za pozůstalost se považuje jmění zůstavitele k okamžiku jeho smrti, resp. ta část majetku, která je způsobilá přejít na dědice jako na právního nástupce. Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kam patří veškerý jeho majetek a dluhy. Nově může dědic nabyt i některá práva vázaná na osobu zůstavitele za předpokladu, že před smrtí zůstavitele, byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Za dědictví se považuje to, co z pozůstalosti skutečně připadá jako jmění osobě, která je dědicem.
NOZ také rozšiřuje dědické tituly, tzn. způsoby nabytí dědictví (závěť a zákon) o nabytí dědictví na základě dědické smlouvy.
Další velkou změnou oproti původní právní úpravě je zařazení odkazu. Odkazovník nedědí vedle dědice, ale smrtí zůstavitele mu vzniká pohledávka na vydání určité věci. Také odkazovník na rozdíl od dědice není vázán dluhy zůstavitele, pokud zůstavitel nějaké dluhy zanechal.
Dědicem nově může být i právnická osoba, která ještě neexistuje, ale má v budoucnu teprve vzniknout. Podmínkou je, že vznikne do jednoho roku od smrti zůstavitele. Tato právnická osoba musí být zůstavitele dostatečně identifikována, aby bylo možné výkladem zjistit, o jakou právnickou osobu se jedná (např. uvést předmět činnosti, formu, název...).
Závěť a její náležitosti podle nového občanského zákoníku:
NOZ rozšiřuje možnost posledního pořízení závětí o další dva druhy, dědickou smlouvu a dovětek (kodicil).
Závěť
Závět je nejčastějším pořízením pro případ smrti. Je tomu tak, z toho důvodu, že po dobu platnosti předchozí právní úpravy to byl jediný legální způsob posledního pořízení. Nově lze svoji poslední vůli projevit v darovací smlouvě a v dovětku. V dovětku však nelze povolat dědice.
Obsah závěti je nutné vykládat tak, aby se co nejvíce vyhovělo vůli zůstavitele. Závěť je odvolatelný jednostranný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně odkazuje jedné či více osobám určitý podíl na pozůstalosti, popř. odkaz.
Není-li závěť opatřena datem, neznamená, že je automaticky neplatná, postačuje, pokud bude zřejmé, kdy byla závěť pořízena.
Zůstavitel může v závěti poukázat na obsah jiné listiny. Splňuje-li tato listina náležitosti závěti, bude mít stejné právní účinky jako závěť. V opačném případě lze použít její obsah jen k vysvětlení zůstavitelovy vůle.
Povahu závěti je nutné vykládat odlišně od obecných pravidel pro výklad právních jednání. Nelze ji vykládat podle toho, jak se jeví dědicům, ale co nejvíce se při interpretaci přiblížit vůli zůstavitele.
Dovětek
Pořízení pro případ smrti lze učinit i dovětkem (kodicilem). Dovětek může existovat vedle závěti nebo samostatně. Dovětkem lze nařídit odkaz, stanovit podmínku, uložit příkaz. Nelze jím však samostatně povolat dědice.
Připadnutí pozůstalosti dědicům
Zůstavitel má několik možností pro rozdělení svého majetku v závěti:
- Určí-li zůstavitel v závěti jediného dědice, připadne mu veškerá pozůstalost.
- Pokud určí povolanému dědici jen určitý podíl (část pozůstalosti), připadne zbytek pozůstalosti zákonným dědicům.
- určí-li v závěti několik dědiců bez vymezení podílů, jsou jejich podíly rovné
- určí-li několik dědiců s vymezením jejich podílů a přesto část pozůstalosti zbude, náleží to zákonným dědicům
- určí-li v závěti některé dědice s podíly a jiné bez podílu, připadne dědicům bez určeného podílu zbylá část pozůstalosti rovným dílem.
Náhradnictví
Rozeznáváme obecné náhradnictví a svěřenecké náhradnictví. Obecné náhradnictví (vulgární substituce) umožňuje zůstaviteli stanovit náhradníka pro případ, že povolaný dědic z nějakého důvodu dědit nebude. (nedožije se smrti zůstavitele, dědictví odmítne). Zůstavitel může na místo náhradníka povolat jednoho i více náhradních dědiců. Komu z náhradníků připadne dědictví, nepřipadne-li dědici, se určuje podle toho, který z náhradníků v den smrti zůstavitele je ve výčtu nejbližší. Náhradnictví zaniká nabytím dědictví povolaným dědicem.
Nestanoví-li zůstavitel jinak, má se za to, že náhradnictví, které zůstavitel zřídil svému dítěti v době, kdy nemělo potomka, je účinné jen tu dobu, než dítě zůstavitele bude mít potomka/potomky způsobilé dědit.
Svěřenské nástupnictví (fideikomisární substituce) dává dědici, který dědictví přijal, povinnost přenechat pozůstalost jiné osobě jako dalšímu dědici, nestane-li se událost určená v pořízení pro případ smrti. Tuto povinnost lze vztáhnout pouze k dědictví, které zůstavitel přednímu dědici přenechal. Přední dědic nabývá dědictví na vymezenou dobu a poté připadá dědictví následnému dědici (svěřenskému nástupci). U dědictví podléhající evidenci ve veřejném seznamu, musí být uvedeno ve veřejném seznamu i svěřenské nástupnictví. Svěřenské nástupnictví zaniká nejpozději uplynutím 100 let od smrti zůstavitele.
Pořizovací nezpůsobilost
Za osobu, která není způsobilá projevit poslední vůli, se považují osoby nesvéprávné buď pro nedostatek věku, nebo pro svůj duševní stav. Výjimkami jsou případy upravené v zákoně. První výjimkou je možnost pořízení závěti osobami mezi 15. – 18. rokem věku, a to formou veřejné listiny.
Dále zákon dává možnost pořídit závěť v jakékoli formě osobám omezeným ve svéprávnosti, pokud se uzdravily do té míry, že jsou schopny projevit vlastní vůli. Jinak mohou pořizovat závěť jen ve formě veřejné listiny. Osoby, jejichž svéprávnost byla omezena z důvodu závislosti na alkoholu, psychotropních látkách nebo pro chorobnou závislost na hráčské vášni mohou pořizovat závěť v jakékoli formě, ale pouze co do poloviny svého majetku.
Forma závěti
Závěť má předepsanou povinnou písemnou formu s výjimkou případů, kdy je pořízena s úlevami. NOZ přejímá formy závěti upravené v předchozím občanském zákoníku. Do soukromě pořizovaných závětí se řadí závěť psanou a podepsanou vlastní rukou zůstavitele (závěť holografická) a závěť nepsaná vlastní rukou zůstavitele, ale před 2 svědky zůstavitel prohlásí, že listina obsahuje jeho poslední vůli a vlastnoručně ji podepíše (závěť alografická). U osob nevidomých a osob se smyslovým postižením se vyžaduje přítomnost tří svědků a použití zvláštního způsobu dorozumívání.
U závětí pořízených formou veřejné listiny, lze využít i jinou formu než pořízení notářským zápisem, který je nejčastějším způsobem.
Úlevy při pořizování závět
Tato právní úprava umožňuje za mimořádných událostí, které zákon specifikuje pořídit závěť, která nebude obsahovat všechny náležitosti vyžadující se pro běžné pořízení závěti.
Privilegovanou závěť může pořídit ústně ten, kdo se pro nenadálou událost ocitne v patrném a bezprostředním ohrožení života. Učiní tak ústně před třemi současně přítomnými svědky. Stejné právo má i ten, kdo se ocitne v místě, kde je běžný společenský styk ochromen následkem mimořádné události. Mimořádnou událostí, ve které můžou nastat podmínky pro pořízení privilegované závěti je např. povodeň, důlní závaly, epidemie, různé automobilové nehody ad.
Závěť před starostou obce, na jejímž území se zůstavitel nalézá, lze pořídit za přítomnosti starosty a dvou svědků v případě důvodné obavy, že by zůstavitel zemřel dříve, než by mohl pořídit závěť ve formě veřejné listiny. Tato úprava se týká spíše horských obcí a osad, kde možnost sehnat notáře je ztížená.
Závěť před velitelem plavidla nebo letadla může zůstavitel pořídit z vážného důvodu na palubě námořního plavidla nebo letadla. Na platnost závěti nemá vliv skutečnost, že zůstavitel neměl k pořízení závěti vážný důvod.
Vojenskou závěť může pořídit pouze voják nebo jiné osoby náležející k ozbrojeným silám při účasti v ozbrojeném konfliktu a vojenských operací.
Platnost závětí pořízených s úlevami je časově omezena. Privilegovaná závěť pozbývá platnosti uplynutím dvou týdnů a ostatní výše uvedené závěti uplynutím tří měsíců ode dne pořízení. Tyto doby běží od okamžiku, kdy zůstavitel může pořídit závěť ve formě veřejné listiny.