Vzor závěti zdarma ke stažení - alografická závěť (závěť nenapsaná vlastní rukou zůstavitele) - vlastnosti a náležitosti závěti
Vzor je opraven dle nového občanského zákoníku 2014
Závěť vzorvzor náležitosti
Čl. I.
Já, níže podepsaný ………………………, r. č. ......................., bytem.......................pořizuji pro případ své smrti v přítomnosti svědků .............., r. č. .................., bytem......................... a ................ r. č. ..................., bytem......................, po zralé úvaze tuto závěť o níže uvedeném majetku následovně.
Čl. II.
Já, níže podepsaný ………………………, r. č. ......................., bytem......................., pořizuji pro případ své smrti po zralé úvaze tuto závěť a odkazuji veškerý svůj majetek své dceři ......................, r. č. ..............., bytem ........................
Čl. III.
V případě, že by má dcera ......................., r. č. ........................, bytem ........................ z jakéhokoli důvodu nedědila, ustanovuji náhradními dědici veškerého svého majetku rovným dílem:
* svoji manželku ..............................., r.č. ....................., bytem .........................,
* svou sestru ..............................., r.č. ....................., bytem .........................,
Čl. IV.
Výslovně prohlašuji, že tato listina obsahuje moji poslední vůli.
V ………… dne …………..
Podpis: ………………………
(vlastnoruční podpis)
Čl. V.
Potvrzujeme svým podpisem, že ....................................(jméno zůstavitele) před námi současně přítomnými svědky výše uvedenou závěť dnes vlastní rukou podepsal a výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli.
V...................... dne............................
……………………… ………………………
(1. svědek) (2. svědek)
Dědění, vydědění a závěť - informace zde.
Pro pořízení závěti je zákonem vyžadovaná písemná forma. Výjimku připouští závěť pořízená s úlevami, která může být pořízena za zákonem stanovených podmínek i ústně.
U výše uvedené alografické závěti, tj. závěti, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, ale před dvěma svědky vlastní rukou podepsal a výslovně prohlásil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, se vyžaduje podpis svědků společně s doložkou poukazující na vlastnost svědka a údaje podle nichž ho lze zjistit. Zákon také vymezuje, kdo nemůže být svědkem. V první řadě to je dědic a odkazovník, dále osoba dědici a odkazovníkovi blízká a nově ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka.
Závěť a její náležitosti podle nového občanského zákoníku:
NOZ rozšiřuje možnost posledního pořízení závětí o další dva druhy, dědickou smlouvu a dovětek (kodicil).
Závěť
Závět je nejčastějším pořízením pro případ smrti. Je tomu tak, z toho důvodu, že po dobu platnosti předchozí právní úpravy to byl jediný legální způsob posledního pořízení. Nově lze svoji poslední vůli projevit v darovací smlouvě a v dovětku. V dovětku však nelze povolat dědice.
Obsah závěti je nutné vykládat tak, aby se co nejvíce vyhovělo vůli zůstavitele. Závěť je odvolatelný jednostranný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně odkazuje jedné či více osobám určitý podíl na pozůstalosti, popř. odkaz.
Není-li závěť opatřena datem, neznamená, že je automaticky neplatná, postačuje, pokud bude zřejmé, kdy byla závěť pořízena.
Zůstavitel může v závěti poukázat na obsah jiné listiny. Splňuje-li tato listina náležitosti závěti, bude mít stejné právní účinky jako závěť. V opačném případě lze použít její obsah jen k vysvětlení zůstavitelovy vůle.
Povahu závěti je nutné vykládat odlišně od obecných pravidel pro výklad právních jednání. Nelze ji vykládat podle toho, jak se jeví dědicům, ale co nejvíce se při interpretaci přiblížit vůli zůstavitele.
Dovětek
Pořízení pro případ smrti lze učinit i dovětkem (kodicilem). Dovětek může existovat vedle závěti nebo samostatně. Dovětkem lze nařídit odkaz, stanovit podmínku, uložit příkaz. Nelze jím však samostatně povolat dědice.
Připadnutí pozůstalosti dědicům
Zůstavitel má několik možností pro rozdělení svého majetku v závěti:
- Určí-li zůstavitel v závěti jediného dědice, připadne mu veškerá pozůstalost.
- Pokud určí povolanému dědici jen určitý podíl (část pozůstalosti), připadne zbytek pozůstalosti zákonným dědicům.
- určí-li v závěti několik dědiců bez vymezení podílů, jsou jejich podíly rovné
- určí-li několik dědiců s vymezením jejich podílů a přesto část pozůstalosti zbude, náleží to zákonným dědicům
- určí-li v závěti některé dědice s podíly a jiné bez podílu, připadne dědicům bez určeného podílu zbylá část pozůstalosti rovným dílem.
Náhradnictví
Rozeznáváme obecné náhradnictví a svěřenecké náhradnictví. Obecné náhradnictví (vulgární substituce) umožňuje zůstaviteli stanovit náhradníka pro případ, že povolaný dědic z nějakého důvodu dědit nebude. (nedožije se smrti zůstavitele, dědictví odmítne). Zůstavitel může na místo náhradníka povolat jednoho i více náhradních dědiců. Komu z náhradníků připadne dědictví, nepřipadne-li dědici, se určuje podle toho, který z náhradníků v den smrti zůstavitele je ve výčtu nejbližší. Náhradnictví zaniká nabytím dědictví povolaným dědicem.
Nestanoví-li zůstavitel jinak, má se za to, že náhradnictví, které zůstavitel zřídil svému dítěti v době, kdy nemělo potomka, je účinné jen tu dobu, než dítě zůstavitele bude mít potomka/potomky způsobilé dědit.
Svěřenské nástupnictví (fideikomisární substituce) dává dědici, který dědictví přijal, povinnost přenechat pozůstalost jiné osobě jako dalšímu dědici, nestane-li se událost určená v pořízení pro případ smrti. Tuto povinnost lze vztáhnout pouze k dědictví, které zůstavitel přednímu dědici přenechal. Přední dědic nabývá dědictví na vymezenou dobu a poté připadá dědictví následnému dědici (svěřenskému nástupci). U dědictví podléhající evidenci ve veřejném seznamu, musí být uvedeno ve veřejném seznamu i svěřenské nástupnictví. Svěřenské nástupnictví zaniká nejpozději uplynutím 100 let od smrti zůstavitele.
Pořizovací nezpůsobilost
Za osobu, která není způsobilá projevit poslední vůli, se považují osoby nesvéprávné buď pro nedostatek věku, nebo pro svůj duševní stav. Výjimkami jsou případy upravené v zákoně. První výjimkou je možnost pořízení závěti osobami mezi 15. – 18. rokem věku, a to formou veřejné listiny.
Dále zákon dává možnost pořídit závěť v jakékoli formě osobám omezeným ve svéprávnosti, pokud se uzdravily do té míry, že jsou schopny projevit vlastní vůli. Jinak mohou pořizovat závěť jen ve formě veřejné listiny. Osoby, jejichž svéprávnost byla omezena z důvodu závislosti na alkoholu, psychotropních látkách nebo pro chorobnou závislost na hráčské vášni mohou pořizovat závěť v jakékoli formě, ale pouze co do poloviny svého majetku.
Forma závěti
Závěť má předepsanou povinnou písemnou formu s výjimkou případů, kdy je pořízena s úlevami. NOZ přejímá formy závěti upravené v předchozím občanském zákoníku. Do soukromě pořizovaných závětí se řadí závěť psanou a podepsanou vlastní rukou zůstavitele (závěť holografická) a závěť nepsaná vlastní rukou zůstavitele, ale před 2 svědky zůstavitel prohlásí, že listina obsahuje jeho poslední vůli a vlastnoručně ji podepíše (závěť alografická). U osob nevidomých a osob se smyslovým postižením se vyžaduje přítomnost tří svědků a použití zvláštního způsobu dorozumívání.
U závětí pořízených formou veřejné listiny, lze využít i jinou formu než pořízení notářským zápisem, který je nejčastějším způsobem.
Úlevy při pořizování závět
Tato právní úprava umožňuje za mimořádných událostí, které zákon specifikuje pořídit závěť, která nebude obsahovat všechny náležitosti vyžadující se pro běžné pořízení závěti.
Privilegovanou závěť může pořídit ústně ten, kdo se pro nenadálou událost ocitne v patrném a bezprostředním ohrožení života. Učiní tak ústně před třemi současně přítomnými svědky. Stejné právo má i ten, kdo se ocitne v místě, kde je běžný společenský styk ochromen následkem mimořádné události. Mimořádnou událostí, ve které můžou nastat podmínky pro pořízení privilegované závěti je např. povodeň, důlní závaly, epidemie, různé automobilové nehody ad.
Závěť před starostou obce, na jejímž území se zůstavitel nalézá, lze pořídit za přítomnosti starosty a dvou svědků v případě důvodné obavy, že by zůstavitel zemřel dříve, než by mohl pořídit závěť ve formě veřejné listiny. Tato úprava se týká spíše horských obcí a osad, kde možnost sehnat notáře je ztížená.
Závěť před velitelem plavidla nebo letadla může zůstavitel pořídit z vážného důvodu na palubě námořního plavidla nebo letadla. Na platnost závěti nemá vliv skutečnost, že zůstavitel neměl k pořízení závěti vážný důvod.
Vojenskou závěť může pořídit pouze voják nebo jiné osoby náležející k ozbrojeným silám při účasti v ozbrojeném konfliktu a vojenských operací.
Platnost závětí pořízených s úlevami je časově omezena. Privilegovaná závěť pozbývá platnosti uplynutím dvou týdnů a ostatní výše uvedené závěti uplynutím tří měsíců ode dne pořízení. Tyto doby běží od okamžiku, kdy zůstavitel může pořídit závěť ve formě veřejné listiny.
Vedlejší doložky závěti
Nový občanský zákoník přinesl změnu, která umožňuje, aby dědicům společně s nabytým jměním zůstavitel uložil příkaz či podmínku. Zůstavitel může uvést v závěti vedlejší doložky (podmínka, doložení času, příkaz).
Dříve pokud se zůstavitel rozhodl darovat zlaté hodinky, které se v jeho rodině darují z otce na syna, svému dítěti, neměl nikdy jistotu, že jeho přání, aby i on je jednou předal svým dětem, bude dodrženo. NOZ umožňuje, aby zůstavitel ve své závěti za pomocí vedlejší doložky uložil dědici povinnost zachovat dané hodinky jen pro své potomky.
Samozřejmě vůle zůstavitele v testamentu nemůže být bezbřehá. K vedlejší doložce, kterou by zůstavitel svému dědici ukládal, aby uzavřel či neuzavřel manželství (registrované partnerství), popř. aby v manželství setrval nebo je zrušil, se nepřihlíží. Kromě osobních věcí se zůstavitel musí vyhnout ve své závěti zřejmému obtěžování dědice nebo odkazovníka. Stejně tak nesmí jeho příkazy zjevně odporovat veřejnému pořádku (chtít po dědici, aby podporoval nezákonnou organizaci podporující rasovou či náboženskou nenávist). Ke všem takovým ujednáním by se v závěti nepřihlíželo.
Pro podmínky platí obecné ustanovení o podmínkách, které je doplněno o úpravu nemožných podmínek v závěti. K nemožné rozvazovací podmínce se nepřihlíží. Například zůstavitel uloží svému dědici, aby se staral o jeho dům, do té doby než na stromě před domem porostou zlatá jablka. Taková podmínka je nemožná a hledí se na ni jako by nebyla napsána, tzn. jako by zůstavitel žádnou podmínku neučinil.
Ustanovení s nemožnou odkládací podmínkou nebude platné vůbec. Dědic nebo odkazovník takto povolaný plnit podmínku nebude.
Klauzule o doložení času v závěti spočívají v zůstavitelově určení, že dědic nabude dědictví jen na určitou dobu, popř. pozdějším dnem než smrtí zůstavitele. Rozdíl mezi podmínkou a doložením času je, že doložení času se váže na událost, která nastat musí (např. 1. 1. 2020, smrt nějaké osoby...). Za určení podmínky se považují skutečnosti jako uzavření sňatku, dosažení zletilosti, jiné určení věku, narození dítěte ad. Tyto skutečnosti se považují za nejisté. Neví se, jestli nastanou a u některých nevíme ani kdy nastanou.
Vedlejší doložky v závěti umožňují svěřit majetek zůstavitele dědicům na předem vymezenou dobu, za předem vymezených podmínek a omezení. V případě, že zůstavitel určí dědice po smrti zůstavitele jen do té doby, než dovrší dědic 30 let a neurčí, kdo bude povolán k dědictví po něm, připadne potom dědictví zákonným dědicům.