Návrh na úpravu styku s nezletilým dítětem - vzor, formulář, tiskopis ke stažení zdarma online
Vzor je vytvořen dle nového občanského zákoníku 2014.
___
Návrh otce na úpravu styku k nezletilému dítěti
Okresní soud v............
..........................
..........................
Otec (navrhovatel): ................nar. .................. bytem ..........................
Matka: ................nar. .................. bytem ..........................
Nezletilý: ................nar. .................. bytem ..........................
Návrh otce na zahájení řízení o úpravě styku k nezletilému ............................... nar. .............................., bytem .................................
Přílohy
Rodný list nezletilého ..............
Rozsudek Okresního soudu v … ze dne … č.j. …s vyznačenou doložkou právní moci
Rozsudek Okresního soudu v … ze dne … č.j. …s vyznačenou doložkou právní moci
I.
Manželství rodičů nezletilého ..................., narozeného ............. bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v .............ze dne ............... č.j. ...................., jenž nabyl právní moci dne ....... Pro tento případ bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v .............. ze dne ........... č.j. ..............., o svěření nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu do výlučné péče matky nezletilého a mně bylo určeno výživné ve výši .................... Kč měsíčně, styk s nezletilým byl ponechán na dohodě rodičů.
Důkaz:
Rodný list nezletilého ..............
Rozsudek Okresního soudu v … ze dne … č.j. …s vyznačenou doložkou právní moci
Rozsudek Okresního soudu v … ze dne … č.j. …s vyznačenou doložkou právní moci
II.
Styk nezletilého ...............se mnou probíhal vždy podle mimosoudní dohody pravidelně 1x za 14 dní v době od 09.00 hod. v sobotu do 18.00 hod. v neděli. Dále jsem se synem trávil vždy 14 dní v období letních prázdnin a 1 den o vánočních svátcích. Na styku nezletilého se mnou jsem se byl vždy schopen s matkou nezletilého domluvit a to až do ..............., kdy mi matka nezletilého začala znemožňovat se stýkat se synem a na mé výzvy odmítla reagovat. Syna jsem od té doby viděl pouze dvakrát, jednou při náhodném setkání ve městě a podruhé před jeho školou. Styk se synem mi matka odmítá pod různými záminkami, které považuji ve většině případů za účelově smyšlené. Své záminky zdůvodňuje častou nemocí syna nebo jeho školními povinnostmi.
Se synem si dobře rozumím a mám s ním dobrý vztah, vždy se na návštěvu u mne těšil. Bojím se, aby pro současné přerušení styku se synem nedošlo u mého syna k postupnému citovému odcizení. V průběhu návštěvy syna u mne jsem zabezpečoval rovněž styk nezletilého s mými rodiči, kteří skutečnost, že svého vnuka více než ........... měsíců neviděli, těžko nesou.
Soudem stanovené výživné platím řádně.
Důkaz:
výslech účastníků řízení
výslech svědků prarodičů ........................................
vyjádření syna před sociální pracovnicí (a bude-li to nezbytné, výslech syna u soudu)
III.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti a můj zájem podílet se i nadále na péči o nezletilého, navrhuji, aby soud vydal tento:
r o z s u d e k
I. Otec nezletilého ....................., narozeného ................., je oprávněn stýkat se s nezletilým synem vždy každou sobotu a neděli v lichém týdnu v roce v době od 09.00 hod. v sobotu až do 18.00 hod. následné neděle a dále 3 po sobě jdoucí týdny o hlavních letních prázdninách a 3 dny o vánočních prázdninách s tím, že otec oznámí matce nezletilého nejpozději do 30. dubna každého kalendářního roku termín styku o hlavních letních prázdninách a nejpozději do 31. října každého kalendářního roku termín styku o vánočních prázdninách. Otec nezletilého převezme a odevzdá v místě bydliště matky.
II. Matka je povinna nezletilého na styk s otcem vždy řádně připravit a ve stanovenou dobu jej otci předat v místě bydliště matky.
III. Otec je povinen nezletilého řádně převzít a ve stanovenou dobu ho opět matce předat v místě bydliště matky.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízen
V ............dne ...............
..........................
jméno a příjmení
Řízení ve věcech péče o nezletilé je ze zákona osvobozeno od soudních poplatků. Návrh se podává u soudu, který vede spis péče o nezletilého. Návrh na úpravu styku lze podat samostatně, jestliže výchova a výživa nezletilého již byla soudem upravena.
Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči. (§ 889 NOZ).
Úprava styku rodiče s dítětem
Právní úprava styku rodiče s dítětem je v novém občanském zákoníku podrobněji zpracovaná, neboť jde o jedno z nejdůležitějších práv dítěte zaručeno i jinými právními předpisy. Rodiče mají právo i povinnost vykonávat a udržovat osobní styk s dítětem a toto právo nemohou svěřit jiné osobě.
NOZ dává rodičům konkrétní pravidla, dle kterých se mají na úpravě styku s dítětem dohodnout. Pečuje-li o dítě jen jeden z rodičů, má dítě právo se stýkat s druhým rodičem, přičemž délka a intenzita návštěv musí být v zájmu dítěte. Zároveň rodič, který nemá dítě v péči, má právo se stýkat se svým dítětem. Právo rodiče na styk s dítětem může být omezeno nebo zakázáno pouze na základě rozhodnutí soudu.
Nový občanský zákoník zakotvil do svých ustanovení dříve jen soudy stanovenou povinnost rodiči, který má dítě v péči, aby dítě na styk s druhým rodičem řádně připravil, tento styk řádně umožnil a s druhým rodičem v potřebném rozsahu spolupracoval. Dále nesmí žádným způsobem narušovat vztah dítěte k druhému rodiči. Nesmí bezdůvodně, trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem bránit. Typickým příkladem je, že rodič, který má dítě v péči finguje častá onemocnění u dítěte, vymlouvá se na spoustu domácích úkolů dítěte do školy, pořádá předem neohlášené výlety pro dítě či plánuje jiný program pro dítě, tak aby byl znemožněn styk druhého rodiče s dítětem. Nový občanský zákoník takováto porušení povinnosti jednoho z rodičů sankcionuje možností nového rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče.
Obdobné povinnosti zejména zdržet se všeho, co by narušovalo vztah dítěte k rodičům nebo by výchovu dítěte ztěžovalo, stíhá i rodiče, který nemá dítě v péči. Oba rodiče mají dále povinnost informovat se o podstatných záležitostech, které se týkají dítěte a jeho zájmů.
Nejsou-li rodiče i přes výše uvedená pravidla schopni se na styku dítěte s rodičem, který nemá dítě v péči dohodnout, upraví styk s dítětem soud. Soud může v rozhodnutí o úpravě styku stanovit podmínky styku, za kterých styk druhého rodiče s dítětem bude probíhat. Soud může určit místo, kde styk bude probíhat (např. v bytě matky, v prostorách nějaké mediační instituce, na veřejném prostranství, atd.), nebo osobu, za jejíž přítomnosti se styk rodiče s dítětem uskuteční. Soud dále ve svém rozhodnutí o úpravě styku může stanovit místo předání dítěte a místo jeho odevzdání. Je-li stanoveno, že rodič, který nemá dítě v péči, si dítě převezme v místě bydlišti dítěte, nemůže požadovat, aby mu dítě bylo druhým rodičem dovezeno, pokud s tím druhý rodič sám nesouhlasí. To samé pokud má po ukončení styku dítě vrátit druhému rodiči do místa bydliště, nemůže požadovat, aby si rodič pro dítě jezdil. Náklady na dopravu k dítěti si hradí rodič, který nemá dítě v péči sám.
Soud může omezit právo rodiče osobně se stýkat s dítětem nebo v krajním případě styk rodiče s dítětem zakázat. Děje se tak vždy v zájmu dítěte. Často to souvisí s případem, kdy dítě svého druhého rodiče nezná nebo se s ním v delší dobu nevídalo. Dále může jít o případy, kdy daný rodič dítě psychicky či fyzicky týral nebo jiným způsobem narušil přirozený vztah dítěte k rodiči. Za daných okolností může soud stanovit, že styk takového rodiče s dítětem bude realizován ve specializovaném zařízení (např. krizovém centrum) pod dohledem kvalifikovaného pracovníka tohoto zařízení.