Žaloba na vydání rozhodčího nálezu - vzor ke stažení zdarma

Mgr. Eva Kratochvílová Žaloby, soud (civilní právo procesní) 5. listopad 2012 Zobrazení: 10302

Návrh na určení rozhodce, žaloba na vydání rozhodčího nálezu, návrh na vydání rozhodčího nálezu - vzor, formulář, tiskopis ke stažení online zdarma

Rozhodčí společnost, s.r.o.

Lidická 1866/22,

Brno, 602 00

Žalobce: ……………………………………………………. (jméno a příjmení, dat. nar., bytem, nebo název, IČ, se sídlem)

Žalovaný: ………........……………………………………..(jméno a příjmení, dat. nar., bytem, nebo název, IČ, se sídlem)

Návrh na vydání rozhodčího nálezu vzor

Trojmo (počet vyhotovení zasílaného návrhu = počet účastníků na straně žalované + 1 pro rozhodce)

Přílohy: (listiny, na základě kterých se žalobce domáhá svého nároku, stačí v kopii a jednom vyhotovení)

- faktury č. ……………………………..
- uznání závazku

(stručný popis skutečností předcházejících žalobě a na základě kterých vznikla žalovaná pohledávka)
Žalovaný od žalobce v rámci své podnikatelské činnosti v období od ……………….do ………………………… odebral na faktury zboží v celkové hodnotě ………………………. Kč. Toto zboží však neuhradil a žalobci tak zůstal dlužen částku ………………………………..,-- Kč

Důkazy: (důkazy prokazující tvrzení v tomto článku žaloby obsažené)

- faktury s koncovým trojčíslím ………………………………….
jejichž kopie předkládáme

II.

(další skutečnosti související)

Mezi žalobcem a žalovaným. následně došlo dne …………………. k písemnému uznání žalovaného závazku a k uzavření rozhodčí doložky, kterou byla vyloučena pravomoc Obecných soudů k řešení případných sporů týkajících se uznané pohledávky.

Důkazy:
- uznání závazku s rozhodčí doložkou
jehož kopii předkládáme

III.

(konečný stav sporu před žalobou, vyčíslení dluhu)

Žalovaný po uznání závazku uhradil žalobci postupně částku 150.000,-- Kč, když poslední splátku uhradil dne ……………………. Žalovaný posléze až do dnešního dne na žalovanou pohledávku ničeho neuhradil a zůstal tak dlužen částku ……………………..,-- Kč. Žalobce požaduje úrok z této částky od data následujícího po dni, kdy bylo na pohledávku naposledy hrazeno, tedy od ……………………. do zaplacení.

Důkazy:
- výpis z bankovního účtu žalobce
jehož kopie předkládáme

IV.

(konečný návrh - znění požadovaného rozhodnutí)

S ohledem na výše požadujeme, aby Rozhodčí společnost, s.r.o. určila v souladu s rozhodčí doložkou a jednacím řádem této společnosti rozhodce ze seznamu rozhodců vedeného touto společností a dále aby jmenovaný rozhodce vydal následující

rozhodčí nález:

Žalovaný je povinen uhradit částku …………….,-- Kč s úrokem od ………… až do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.zvýšené o sedm procentních bodů a náklady rozhodčího řízení tak, jak budou stanoveny rozhodcem, to vše do tří dnů od nabytí právní moci rozhodčího nálezu

V …………….. dne ……………

………………….
Podpis žalobce

Poznámka: informace v závorkách ze smlouvy vymažte, jsou pro vás jen průvodcem

Rozhodčí řízení (neboli arbitráž) je tzv. alternativním způsobem řešení sporů právě pro ty subjekty, které se s klasickými neduhy klasického řízení před obecnými soudy nehodlají smířit. Jeho moderní historie započala s hospodářským rozvojem po I. světové válce, jeho obliba celosvětově stoupá a v mezinárodní obchodní sféře již postupně vytlačuje klasickou soudní jurisdikci.

Ve své podstatě jde o zákonnou možnost vyloučení působnosti a pravomoci obecných soudů pro konkrétní spor mezi subjekty, které si tuto skutečnost mezi sebou dohodnou.

Do právního řádu České republiky byl institut rozhodčího řízení implementován zákonem č. 216/1994 Sb. , o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, jehož ust. § 2 odst. 1 stručně vystihuje podstatu rozhodčího řízení:

Strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkursu nebo vyrovnání, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud.

Dohoda mezi subjekty o podřízení řešení jejich sporu rozhodčímu řízení může být buď součástí uzavírané smlouvy (potom hovoříme o tzv. rozhodčí doložce) nebo může mít formu samostatného smluvního dokumentu, uzavřeného současně se smlouvou, po uzavření smlouvy před vznikem sporu, nebo až následně po vzniku sporu.

Rozhodčí doložku mohou ve smluvních dokumentech využívat všechny subjekty, a to jak fyzické, tak právnícké osoby.

Další možností je zahrnutí rozhodčí doložky do obchodních podmínek jedné ze smluvních stran a tyto podmínky učinit nedílnou součástí uzavírané smlouvy.

Obecně je možné doporučit formu rozhodčí doložky, nebo? po vzniku sporu bude již ochota protistrany uzavřít takovou dohodu a vystavit se tak riziku (výhodě) rozhodčího řízení, tedy rozhodování v krátkém čase a vydání vykonatelného exekučního titulu, mizivá.

Druhou základní podmínkou je tzv. arbitrabilita sporu, nebo-li možnost rozhodovat daný spor v rozhodčím řízení, neboč ne všechny spory lze rozhodovat v rámci tohoto řízení. Zákon č. 216/1994 Sb. stanovuje podmínku možnosti uzavřít v dané sporné věci smír dle zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád a předmětem sporu musí být plnění určité hodnoty (závazky z kupních smluv, smluv o dílo, úvěrových a leasingových smluv, dodavatelských smluv a celá řada dalších synallagmatických smluv).

Obecně lze stanovit předpoklad možnosti řešení sporů v rozhodčím řízení pro všechny spory vzniklé z jakékoliv smlouvy mezi dvěma subjekty, ať už obchodníky či „neobchodníky“.

Z dosahu rozhodčího řízení jsou vyloučena řízení, která může obecný soud zahájit dle občanského soudního řádu i bez návrhu a ta, která svou povahou nejsou kontradiktorní (např. řízení ve věcech obchodního rejstříku, řízení o některých otázkách obchodních společností a jiných právnických osob, řízení o osvojení, o prohlášení za mrtvého, projednávání dědictví a obecně žaloby na určení práva).

Výsledkem rozhodčího řízení je tzv. rozhodčí nález, který svým charakterem a formou odpovídá rozsudku vydávanému obecnými soudy. Rozhodčí nález tedy musí být písemný, podepsaný rozhodcem, jeho výrok musí být alespoň stručně odůvodněn (pokud se strany nedohodnou jinak) a nabývá právní moci doručením.

Po nesplnění povinností uložených straně, která ve sporu nebyla úspěšná, se stává rozhodčí nález vykonatelným a tedy současně exekučním titulem.

Rozhodčí nález může být zrušen pouze na návrh obecným soudem, a to z taxativně vymezených důvodů uvedených v zákoně o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Jedná se však vesměs pouze o důvody vyplývající z procesních pochybení, z důvodů na straně rozhodce a neplatnosti rozhodčí doložky (rozhodčí smlouvy) nebo nearbitrability sporu (viz výše).

Soud však nemůže zkoumat podstatu sporu a nemůže tak samotný právní názor rozhodce nijak hodnotit či dokonce měnit.

Více informací dostupných na stránkách http://www.rozhodcispolecnost.cz/rozhodci-rizeni.htm .