Dobré odpoledne, dnes je čtvrtek 26.12.2024, svátek slaví 2.svátek vánoční, zítra Žaneta.

Jak prožívají duševní bolest různá znamení zvěrokruhu

Budeme-li parafrázovat Tolstého, můžeme napsat, že všechna znamení zvěrokruhu jsou šťastná stejně, nešťastná jsou ale každé svým vlastním způsobem. Jak tedy jednotlivá znamená zvěrokruhu prožívají duševní bolest? 

___

___

Beran

Beran trpí mlčky. Ne snad, že by byl uzavřený nebo se bál veřejného soudu. Berani se nebojí vůbec ničeho. Jsou prostě upřímně přesvědčeni, že: a) jim stejně nemůžete pomoct, takže nemá smysl vůbec o něčem mluvit; b) stejně nepochopíte, co Beran prožívá. Protože nejste Beran. Vaše osobní zkušenost tu nic neznamená. Takže Beran to nějak přežije. Nebude to poprvé.

 

Býk

Býk trpí destruktivně. Nějaký tichý smutek, utajené popotahování nosem tváří ke zdi, to nemá žádný smysl. Skutečné Býkovo trápení jeho blízcí poznávají podle charakteristického jaderného hřibu rostoucího současně na několika místech horizontu. Načež Býk zamete pod skříň pár střepů zbylých z jeho rodného města a smutně se táže: „Čím jsem si tohle zasloužil?“

 

Blíženci

Trpí mnohoslovně. Pokud se snad neobezřetně zeptáte „Co se stalo?“, dozvíte se o Blížencových záležitostech naráz asi tak tisíckrát víc, než jste skutečně chtěli vědět. Blíženec začne podzimem roku 1993, kdy byl teplý večer, doslova jako v létě a vesnice neměla ani tušení o tom, že za dveřmi už stojí krutá zima, mává svou ledovou kosou a chechtá se bezstarostnosti zdejší flóry. „A stejně tak já, malý a naivní Blíženec, jsem se před sedmi lety smál vtípkům největší lásky svého života“ … Ne, opravdu se nikdy Blížence neptejte, co se stalo. On vám to stejně řekne, ale máte jistou šanci, že by vyprávění mohlo začít alespoň v tomto tisíciletí.

 

Rak

Raci trpí vysoce oduševněle. Proč hned klopit alkohol? Naprosto zbytečné! Rak bude vzdychat, oči obrácené k nebi, bude poslouchat krásnou hudbu a číst knihy o sebezdokonalování. Zvláště rozvinutí Raci budou knihy o sebezdokonalování psát. Mladí Raci začnou s psaním veršů. Asi takovýchle: „Krev, smrt a bolest. Noc, stín a mrak. Odešlas, tvé srdce se mnou je i tak. Jen plač.“


Lev

Lev trpí v dobré společnosti. Trpět o samotě Lev pokládá za utrácení času a plýtvání duševními rezervami. Zle se musí cítit všichni! Proto Lev zatáhne do svého utrpení všechny ty nešikovné vazaly, kteří ještě nestihli s kvílením utéct pěšky do Keni. A vazalové, aniž by vůbec pochopili, jak k tomu došlo, už berou ty, kdo Lvu ublížili, jako své vlastní nepřátele. A vyrážejí do boje. No a Lev shovívavě trpí… jo, jo, dej mu, kámo, dobře, že tě mám!

 

Panna

Trápení Panny je konstruktivní. Vymaluje byt a udělá si druhou vysokou školu. Proto Pannám všichni závidí: Ty jsi tak silná, jak se držíš, to bych nedokázala, ty jsi prostě hrdina! Panna v zásadě neodmítá takové hodnocení věcí, v hloubi duše však je za své utrpení vděčná. Asi jako za právě včas uštědřený kouzelný pohlavek, schopný skutečných zázraků.

 

Váhy

Váhy se snaží své trápení vyvážit něčím příjemným. Podle pohlaví, věku a finančních možností vyvažují Váhy své utrpení širokým spektrem rozptýlení od cesty kolem světa na šedesátimetrové jachtě až po umytí všech oken v domě. Proto se Váhy na první pohled mohou zdát jedním z nejméně skleslosti podléhajících znamení. To však jenom proto, že nikdo neví, co Váhy stojí vyvažování hořkých závaží zrad příjemnými závažíčky potěšení.

 

Štír

Štír trpět neumí. Přesněji, poctivě se o to snaží, ale není mu to dáno.

 

Střelec

Střelci trpí komplexně. Správný Střelec dává zálibně dohromady důvody k trápení a snaží se seřadit je na palebné čáře tak, aby vystřelily všechny naráz. Střelec nebude jen tak lkát a pít hořký odvar pouze proto, že ho opustila žena (manžel). Bude se snažit zařídit věci tak, aby ho hned po odchodu partnera pokud možno ještě vyhodili z práce. A jde-li mu o naprostý ideál, zlomí si pro jistotu ještě nohu. Teprve pak je souprava utrpení kompletní.

 

Kozoroh

Trpí s pohledem směle upřeným vpřed. Stát se může cokoli. Toho je si Kozoroh naprosto vědom a je stoicky připraven přijmout úder rovnou do svého krásného mohutného čela. A chová naději, že tohle všechno co nejdřív nějak skončí. Přesněji řečeno, ne nějak, ale dobře skončí. To neznamená, že Kozoroh snad nosí růžovoučké tričko optimisty. Znamená to tolik, že Kozoroh zapře své silné rohy do ohrady a říká si mantru: „Ohrada není věčná, ohrada není věčná, padni, ty dubová zrůdo, Kozoroh je silák“. A ohrada padne, protože to se nedá vydržet.

 

Vodnář

Vodnář strádá nafoukaně. Ti ubozí, nicotní lidičkové si nezaslouží znát mou bolest! A při tom vypadá Vodnář tak, že ti ubozí, nicotní lidičkové si vyměňují starostlivé pohledy: neměli bychom mu zavolat záchranku? Vodnář však bez pohnutí nepřítomně zírá pohledem plným staletého utrpení někam na souhvězdí, jehož jméno nosí. Ano, šeptá si, po mě pojmenovali souhvězdí a mě by mělo být zle? A víte co – hned je mu nějak líp.

 

Ryby

Ryby trpí s rozkoší. Není vyloučeno, že někde v hloubi šupin se Rybám zdá, že trápení vlastně rády nemají. To je však sebeklam. Skutečná Ryba se chytí každé maličkosti, například pochybného večerního telefonátu manželovi, jemuž volá jakýsi Bedřich, což je samozřejmě nějaká ženská, i když mluví sytým barytonem. Tak tedy Ryba se chytí a už se trápí. A trpí tak, že bory hučí po skalinách v padesátikilometrovém okruhu. Hlasitě zalká a jde se utopit. Že se Ryba utopit nemůže, je detail. Pro Rybu není důležité utopit se, chce dát najevo svůj postoj!