Když slyšíte, že na chodbě někdo vystoupil z výtahu, čekáte tiše za dveřmi i když jste zrovna byli na odchodu. Dveře neotevřete, dokud soused nezmizí za těmi svými, jen abyste se s ním nemuseli potkat. V skrytu se radujete, když přátelé zruší společný výlet, kino nebo mejdan. Když už se na nějakém večírku vyskytnete, je vaše první myšlenka po příchodu: „Co tu proboha dělám?!“
___
___
Jsem introvert - kdo je víc?
- Internet není jen vaše hoby, je to vás životní způsob.
- Důsledně se vyhýbáte veškerým hosteskám nebo promoterům nabízejícím vzorky či ochutnávky v prodejních centrech.
- Když vás někdo zve na společný víkend, omluvíte se, že máte plno práce. Ve skutečnosti strávíte volno na gauči. O samotě.
- Na otázky „Co je nového?“, „Jak se máš?“ odpovídáte zásadně jednoslabičně, aby se snad nedej bože nerozproudil nějaký rozhovor.
- Vždycky se snažíte ze společnosti co nejdříve a nenápadně vyklouznout.
- Neradi telefonujete, přednost dáváte psaným kontaktům. Hovory z čísel, která neznáte, neberete vůbec.
- Do kina chodíte rádi pouze sami. Vybíráte si vždycky takovou hodinu, kdy kinosál zeje prázdnotou.
- Když v obchodě narazíte na někoho známého, rychle se odvracíte a tváříte se, že jste ho neviděli, případně co nejrychleji zmizíte dřív, než si vás všimne.
- Pokud nejde o ohlášenou návštěvu, nikomu neotevíráte.
- Nikdy si nic neobjednáváte po telefonu, pokud je možnost objednat to on line.
- Když vám lidi zpívají „Hodně štěstí, zdraví…“, nevíte nikdy, jak se máte chovat.
- Všechny pracovní problémy se snažíte vyřešit emailem a telefonním rozhovorům se vyhýbáte.
- Když vás někdo osloví v kavárně nebo hospodě, kde zrovna posloucháte muziku nebo čtete knížku, velmi silně litujete, že se nemůžete stát neviditelným nebo spalovat pohledem.
- Ideální den na pláži je den na pusté pláži.
- Upřímně nenávidíte osobní trenéry a cvičení ve skupině (plus ty, co si rádi pokecají), protože čas cvičení je váš osobní čas!!
- Prakticky nikdy neodpovíte na SMS ihned a posléze hledáte hloupé výmluvy, když zapomenete odpovědět vůbec.
- Už pouhá myšlenka na to, že se budete muset seznámit s novými lidmi, ve vás budí odpor.
- Pokaždé, když někdo naruší váš osobní prostor, zmocňuje se vás nepřekonatelná touha se rozplynout, zmizet, uprchnout anebo dotyčného, který k vám hrne, aby vás objal, pořádně nakopnout.
- Kdykoli se ocitnete v prostoru sevřeném davem lidí (ani jich nemusí být tak moc), dostáváte záchvat klaustrofobie.
Nejste misantrop, pouze si ceníte vlastního času a dáváte přednost samotě případně blízkosti těch lidí, kteří jsou vám ze všech nejdražší. Je to Vaše povaha, Váš styl života. Nestyďte se za to.