Čas. 86 400 sekund každý den, pro každého z nás. Ubíhá ale stejně každému člověku? Každý známe chvíle, kdy se čas neúprosně vleče. Čekání na chodbě nemocnice, zatímco za zavřenými dveřmi ošetřují milovanou osobu. Vteřiny pomalu odkapávají jako kapky potu, které neúprosně sjíždějí po obličeji za horkých letních dní. Každá z nich je jako nekonečno.
Na druhou stranu hráči fotbalového mužstva, které prohrává o jedinou branku, se vteřiny sypou pod prsty jako zrnka písku v přesýpacích hodinách. Čas zápasu se blíží ke konci. Zbývá prostor na poslední útok? Kolik minut ještě? Cože, to už je konec?
To, že čas plyne různě rychle podle toho, co prožíváme, je známá věc. Jednotky času a jeho měření jsou jen pomůcky. Berličky, které nás nakonec zavřou do pozlacené klece vteřin, minut a promarněných dnů. Jsou dva sedmdesátileté životy stejně dlouhé? Nebo by jeden z nich vydal za tucet dalších – jen proto, že byl skutečně prožitý? Každou minutu, každou vteřinu?
Zpomal čas
Jsou chvíle, kdy ztratíme o čase pojem. Chvíle, kdy se ponoříme do okamžiku s hlubokým nádechem a cítíme to kouzlo, které daná chvíle nabízí. Zastavíme se a čas přestane existovat. Tehdy prožíváme naplno.
Můžou to být okamžiky, kdy se utopíme v pohledu milované osoby. Chvíle, kdy cítíme pod nohama kamení po náročném výstupu na skalní hřeben. Chvíle, kdy studená voda přikryje nahé tělo nořící se vprostřed noci do řeky. Stejně jako chvíle, kdy prsty mačkají pražce a melodie se nese prostorem jako nekonečná óda na radost. Stejně jako chvíle, kdy se jídlo rozpouští na jazyku pomalu a přesto intenzivně. Prožívat lze téměř neustále.
V čem tkví trik?
Vyprázdni si hlavu. Jednoduché a přesto tak složité. Ve světě, který klade stále větší a větší nároky na výkon, ve světě, kde se starosti všedního života násobí každým vyřešeným problémem. Mnohdy nedokážeme přestat myslet na to, co se stalo nebo na to, co nás ještě čeká. Přestože nám to jako noční lupič bere to nejcennější – kouzlo okamžiku.
Najděte si činnost, která vás naplní. Ne takovou, která vás bude bavit. Takovou, která vás naplní až po okraj – tak, že budete jen vy a ta činnost. Pro mnohé je to sport – lezení po skalách, crossfit, jízda na kole. Chvíle, kdy sami sebe posouváme na hranice možností. Pro jiné hra na hudební nástroj. Může to být cokoliv. Začněte s jednou činností, která vás pohltí.
Travte občas čas i o samotě.
Donuťte se zpomalit. Zastavit se na chvíli, sedět a přemýšlet. Vnímat sami sebe a nic krom toho. Nechat do sebe vstoupit okolní ticho a stát se na chvíli pozorovatelem. Postupně dokážete pocity z obou extrémů – aktivity a neaktivity – propojit do běžného života. Dokážete najít kouzlo v každém momentu. Ponořit se do jakékoliv činnosti, stejně jako vnímat kouzlo a jedinečnost každé chvíle. Žít.
Zbývá jen poslední otázka. Jak dlouhý bude váš život – bez ohledu na to, kolika let se dožijete? Jak dobře využijete svůj čas?