Do manželství vstupuje většina lidí s tím, že se budou milovat či mít rádi až do konce života. Procitnutí může přijít v různou dobu. Moderní začíná být problémový vztah ukončit. Není to ale správné. Manžela nebo manželky se nemůžeme jen tak zbavit a hodit je "do starého železa". Úcta patří všem, kteří se snaží vztah udržet. Základem je ale láska a na tu musí být vždy dva. Jak řešit krize v manžeství?
___
___
Radí: MUDr. Lucia Vašková Pacherová (
Anonymka,Praha: Dobrý den,my máme problém s manželem. Byla to velká láska,po 7 letech svatba,ihned děti a to rovnou 2. Jsem na mateřské, peněz moc nemáme a hadame se.jsme na sebe zlý. Oba jsme unavení z péče o děti 10mesicu a 3 roky ,manžel pracuje fyzicky. Já se snažím nebýt jako jeho matka a semetrika. Řekl mi,že kdyby nás opustil,měl by klid,děti viděl o víkendech,to by mu stačilo.mrzí mě to. Nemáme hlídání. Potřebují taky vvydechnout. Jsem psychicky v koncích. Prosím vás co máme dělat?? Věřím že se pořad máme hodně rádi. Jen ten život náročný....
ODPOVĚĎ: Dobrý den, narození dětí je mezník ve vztahu a nutí partnery se přestavět z čistě partnerského vztahu i na rodiče a to je často náročná záležitost. Dítě je závazek obou partnerů a je k tomu potřeba náležitě změnit své priority a režim, který jsme žili před narozením dítěte. Ve vašem případě bych doporučovala začít o své vzájemné nespokojenosti mluvit, ale nevyčítat. Je třeba pro vás oba najít řešení, s kterým budete spokojení oba. Pokud to sami nezvládnete, doporučuji vyhledat odborníka.
Martina: Dobrý den, s manželem máme těžší období už více než rok, já jsem po dvou dětech úplně ztratila zájem o intimní věci, nedaří se mi vůbec naladit a cítit nějakou touhu, i když na začátku našeho vztahu bylo vše naprosto v pořádku. Mám pocit, že mě manžel už jako muž nepřitahuje, po sexu vůbec netoužím, v životě mi nechybí, manžel mi čas od času pohrozí milenkou, jelikož mu už dochází trpělivost. Nerada bych, aby se naše rodina rozpadla, máme dvě holčičky, které tatínka zbožňují, ale nevím, jak toto celé řešit. Moc děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ: Dobrý den. Snížený sex. touha je u žen po porodu/porodech častý problém. Žena se změní na matku, často většinu času tráví péči o dítě a je riziko, že postupně přestane být ženou a stane se JEN matkou. Pokud by šlo ve vašem případě o stejný problém, doporučuji začít se věnovat dalším svým potřebám kromě péče o děti, hledat pro sebe něco kreativního, v čem kvetete. U spousty žen, když začnou dělat věci, díky kterým načerpají energii, začnou se cítit i víc atraktivně a živě a s tím často přichází i sex. touha.
Kristýna: Dobrý den, pár měsíců tápu sama v sobě a nevím jak se mám zachovat. Jsem vdaná 15 let a přišla nám do manželství nevěra, bohužel z mé strany. Důvod : poznala jsem, že se někdo ke mě umí chovat uplně jinak..... Manželovi jsem se po delší době přiznala a čekala, že mě vyhodí, bude křičet apod. Choval se uplně naopak, tvrdil jak mě miluje, že je to i jeho chyba, to co se stalo a že na vše zapomeneme. 6e mi to nikdy nevyčte atd. A já nevím. Cítím že náš vztah je hodně narušen, nemůžu říct že ho nemám ráda ale poznala jsem někoho jiného a já nevím zda začít znovu s manželem a nezradit rodinu, děti... nebo to ukončit a začít jinde. Je to takové složitější, byloby to opravdu na dýl. Manžel se snaží moc, ale nevím zda je to od něho na chvilku nebo ne. To co neznal 15 let v manželství, ted dohání každý den. Má vůbec šanci takový vztah na záchranu? Nehledě na to že o mé nevěře ví snad celá obec a vše nějak těžce nesu. Vím že jsem to na vás vychrlila, ale už jsem zvažovala i návštěvu psychologa. Poradíte mi prosím? Jistě nejsem první a určitě né poslední.
ODPOVĚĎ: Dobrý den, Vaše situace vypadá dost komplikovaně, spíš bych doporučovala navštívit odborníka, kde budete mít dostatek prostoru a času si vše v klidku prohlídnout a zvážit co dál. Nevěra je silný mezník, ale když oba chtějí jít ve vztahu dál, dá se zvládnout a může i partnerství posilnit tím, že si oba víc uvědomí, jak jsou pro sebe důležití. Nebo i naopak, nevěra může vést k rozpadu vztahu, protože důvěra je hodně narušená. Ve vašem případě bych si tu nevěru nevyčítala, ale spíš bych hledala co s tím dál, jestli ve vztahu zůstat chcete, jestli tam vidíte ještě naději a máte chuť to mezi vámi dávat dohromady nebo ne.
Bára: Dobrý den, máme problém v partnerském vztahu, který trvá čtyři roky. Po sedmi letech vztahů jsme se rohodli mít děti. Otěhotněla jsem zrazu naráz a od partnera jsem očekávala, že náš vztah posune dál a vezme si mne. On se k celé věci postavil velmi negativně a celé těhotenství se se mnou hádal, že přece dítě není důvod pro ženění. Situace se vyhrotila ke konci těhotenství tím, že po opětovném odmítnutí požádat mne před porodem alespoň o ruku jsem odmítla dát svému dítěti příjmení po partnerovi. Ten smířený s vydledkem mne ujistil, že si mne stejně brzy vezme a tak se i změní příjmení dítěte. Tak se ale dosud nestalo. Pořád vše odkládal až jsme se úplně odcizili. Já už po té době svatbu úplně odmítám. V současné době je situace tak vyhrocená že uvažují o rozchodu, nicméně naše dvě děti na to reaguji hrozně negativně a zdá se mi že vinu za rozchod přebírají na sebe. S partnerem jsme se v diskuzích naprosto zacyklili a jeho tvrdohlavost a neochota vyjít vstříc mne přivádí k šílenství. Poradnu odmítá se slovy, že ví co má dělat a není nemocný. Já osobně si myslím, že bez pořádný to nelze vyřešit. Mohla by jste mi doporučit nějakou poradnu v okolí Brna? Předem moc děkuji.
ODPOVĚĎ: Dobry den, myslím, že bude dobré, když vyhledáte odborníka a vše proberete osobně. Napište mi mail a já vám přepošlu kontakt na kolegy v Brně.
Lena: Dobrý den, s manželem prožíváme krizi, nicméně on do poradny jít nechce. Myslíte, že má smysl, abych šla sama? Nespokojená ve vztahu jsem hlavně já, manžel žádný problém nevnímá. Jsme spolu 13 let, máme 2 děti (4,5 a 2 roky). Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ: Určitě má smysl, aby jste zašla na konzultaci vy sama! Ono nikdy nefunguje, když je nespokojenost na mé straně, nutit druhou stranu, aby to taky řešil. Ale často je pro partnera motivující, když hledám já, co nefunguje na mé straně, co bych mohla zlepšit já. Tím partnera můžu motivovat a ukázat, že mi na vztahu doopravdy záleží a jsem ochotná do něj investovat ze své strany. V takovém případě se často následně přidá i druhá strana :-)
Markéta: Dobrý den, bohužel mám podobný problém jako "Anonymka". Péče o malé děti nás s partnerem semlela natolik, že jsme oba vyčerpaní, jsme už více rodiči než partnery a často se hádáme. Partner dokonce už přišel se stejným návrhem jako manžel "Anonymky". Radíte mluvit spolu, ale bohužel mám pocit, že to právě neumíme. Partner slyší úplně něco jiného než já říkám. Kdykoliv si chci promluvit a snažím se říct, že nejsem spokojená nebo mi něco vadí, okamžitě to bere jako útok na něj a vyčítání. Jsem z toho unavená, mám pocit, že snad potřebujeme tlumočníka. Co s tím?
ODPOVĚĎ: Dobrý den, potřebě tlumočníka úplně rozumím a není mimo :-)No, nejlepší by bylo přijet na konzultaci, ale aspoň tady ve zkratce: zkuste partnerovi na začátku říct, že chcete mluvit o své nespokojenosti, ale že tím ho nechcete obviňovat z ničeho, že nejde o to, že někdo z vás dělá něco špatně! Ne, každý fungujete nejlíp jak umíte, jako vy, tak i on, jen je potřeba věci víc dolaďovat, že chcete najít co udělat proto, aby jste byla více spokojená. Nespokojenost je moje a vlastně je dobrá! Díky ní hledám jak se můžu mít líp a tím rostu :-) Druhá věc, kterou považuji za důležitou: zkuste se zamyslet, jak jste se do této vaší situaci ve vztahu dostala VY? Jakými kroky? Člověk je tvůrcem svého života, buď tím, že něco dělá nebo právě že nedělá. Držím palce!
Veronika : Dobrý den , udělala jste na mě dojem jako profesionála proto bych se vás rada zeptala na vás názor jako odborníka . Žijeme spolu 26 let spartnerem máme 2 už dospělé děti celou tu dobu mi parter dává na jevo jak mě miluje stále stejně vím ze promě opravdu udělá vse co si přeju . I ja to tak cítím moc si rozumíme máme na věc stejný názor když něco řešíme , před časem se něco pro valilo ze by měl manžel mít milenku . Tak jsem se na to partnera zeptala proto ze mam rada jasno partner to to obviněni absolutně odmítá mě ale nake věci nesedí je to už par měsíců ale od té doby nemám klid anevim jak to řešit stále mu něco vicitam hádáme se ale vím ze se moc milujeme ale nevěru mu nechci odpustit .mate té na to nějakém názor Děkuji Za odpověď Veronika
ODPOVĚĎ: Dobrý den, děkuji. Chápu, že tady nemůže zacházet do detailů, ale já bych si na vašem místě dostatečně ověřila zdroj/události, které na nevěru poukazují. A pokud by jste nadále měla dané podezření, tak bych manžela konfrontovala ze vším všudy-vybalila bych, na základě čeho takhle uvažujete a uviděla by jste jak zareaguje, co bude dál probíhat. Pokud by nadále situace byla negativní, navrhuji přijít na konzultaci.
Tereza: Jak na manžela? Jak se s muži bavit? Co nemají radi? Děkuji
ODPOVĚĎ: Muži jsou sice jiní, ale pořád jsou to lidi :-) Mluvte otevřeně, ukažte své slabé místo, zajímejte se o něj a nevnímejte ho jako nepřítele. Muži nemají rádi, když si nárokujeme jejich péči a servis domácnosti a jsou citliví na to, když je nebereme vážně a nenecháme se ovlivnit jejich pohledem na věc.
Kamila: Dobry den, po narozeni ditete spolu s manzelem nemame zadna jina temata k rozhovoru nez je nas syn. Kdyz si spolu vyjdeme, abychom ozivili nas vztah, tak to vetsinou skonci hadkou. Jak mame zlepsit nasi komunikaci a najit spolecna temata? Dekuji za odpoved.
ODPOVĚĎ: Dobrý den. A co by vás bavilo dělat? Máme nějaké sny? Zkuste najít další společný projekt kromě dítěte. A k té hádce, zkuste se zamyslet proč se hádáte? Kde je problém? Když se člověk hádá, většinou bojuje za svojí pravdu nebo se brání, že on není špatně. Tak se zkuste zamyslet, čím VY podporujete hádku a co by jste mohla udělat jinak?
Zuzana: Dobré odpoledne, s partnerem jsme navštěvovali rodinnou poradnu z důvodu jeho nevěry a následné krize v době, kdy naší dceři bylo jen pár měsíců. Dopadlo to tak, že po dvou či třech sezeních se partner rozhodl už na terapii nejít a já pak docházela ještě párkrát sama. Překvapilo mě, že paní doktorka jen řekla, že nevadí, že on už chodit nemusí. Cítila jsem se potom snad ještě hůř ve smyslu, že teď už se problém týká pouze mě a vše musím zvládnout sama. Nicméně nakonec jsme situaci zvládli(já s pomocí antidepresiv) a máme celkem spokojený vztah. Stejně se ale nemohu zbavit pocitu,že bych si od partnera po tom všem zasloužila více pozornosti( projevů citu, nějaké aspoň občasné hýčkání,kytku..) jednoduše větší projevování lásky a zájmu, abych měla i do budoucna nějakou jistotu, že náš vztah bude ok. Co byste mi poradila prosím?
ODPOVĚĎ: Dobrý den, nevěra je zásadní mezník a často se důvěra ve vztahu nedá obnovit. Pokud ale dotyčný/á nechce o svého partnera přijít, musí o něj bojovat a snažit se, aby důvěru znovu obnovil. Takže moje odpověď je : vy nepotřebujete opravovat nic, to musí Váš partner, protože to byl on, kdo důvěru pokazil.
VA
: Dobrý den, paní doktorko. Právě prožíváme s partnerem těžkou krizi po devítiletém vztahu. Máme o dalším společném soužití rozdílné představy, ale nechceme se rozejít. Máme se rádi a jsme na sebe zvyklí. Trochu se obávám, že už je to opravdu pouze zvyk. Dá se to poznat? A jak řešit problémy, když partner o nich odmítá hovořit a nic neřeší? A je možné se k Vám někde objednat na konzultaci? Mnohokrát děkuji za odpověď. Přeji Vám mnoho úspěchů v osobním i pracovním životě. Veronika A.
ODPOVĚĎ: Dobrý den, je úplně zákonité, že se člověk mění a mění i to jak chce žít. Když se máte rádi, možná stačí zjistit, v čem jste se oba změnili, co chcete jinak a pak hledat jak to společně sladit. My to s manželem máme podobně - často něco chci já, ale on ne a pak chce něco on, ale já ne. A pořád musíme hledat jak sladit to, co chci já, s tím, co chce on, abychom byli oba spokojení. A samozřejmě se můžete objednat na konzultaci .