Krize, rozchod, rozvod, vyživné

Kromě informačních šumů je zásadním probléme mediace v rámci předrozvodového a rozvodového poradenství nevynutitelnost dohod. Článek pojednává o předrozvodových dohodách a o osobách, které ji uzavřou za vypjatých okolností.

___

___

Stává se, že pár uzavře korektní a psychologicky přímo vybalancovanou dohodu, ať již o dalším postupu, dětech, bydlení či majetku, ale už za pár hodin je vše jinak. Domluva je někdy přinejmenším řádně vypovězena. V horším případě dohoda formálně trvá, ale alespoň jedna z ze stran je rozhodnuta ji neplnit. Psychologicky zřejmě nejhorším případem jsou dohody vynucené obvykle v soukromí citovým nebo jiným vydíráním. Pod nátlakem tak jeden ze dvojice podepíše téměř cokoliv. Tu se vzdá dětí, ondy majetku, přislíbí odstěhování z bytu a další věci.

Rozvodoví klienti jsou cizejší než cizí lidé. Jsou sami sebou nasycení, nechtějí nic objevovat, nic dávat, nic přijímat – chtějí mít pokoj. Nejsou schopni ani ochotni formulovat dohodu „co za co,“ protože necítí potřeby se přizpůsobovat. Kladou jednostranné požadavky na toho druhého. Sami sebe přitom považují za bezchybné nebo za oběť. Neváží si jeden druhého, lžou. Ne všichni se cítí být morálně vázáni svými sliby.

Dohody jsou z právního hlediska nevynutitelné, nelze požadovat nařízení jejich výkonu nebo exekuce, neboť dohody uzavřené mezi manžely doma nebo i v kanceláři advokáta, případně pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí nemají právní sílu – tzv. exekučního titulu, kterým je pravomocný rozsudek soudu.

Co však takovým dohodám (a to zejména jsou-li v písemné podobě) nelze upřít, je jejich síla důkazní. Je tak důkazem o tom, že ti, kteří ji uzavřeli , se v době kdy dohodu uzavřeli, shodli na tom, co bylo podstatou dohody, např. na způsobu péče o dítě, na způsobu podílení se na zajišťování potřeb dítěte, potřeb domácnosti, apod. Přihlédneme-li ke starořímské zásadě „pacta sunt servanda,“ podle které lze dovozovat, že dohody se uzavírají proto, aby byly plněny, pak rozhodně uzavřená (byť nevynutitelná) dohoda má svůj význam. Aby takovou dohodu bylo možnost skutečně považovat za výsledek projevu vůle dvou smluvních stran (manželů, rodičů), je nutné, aby obě strany k uzavření dohody přistupovaly dobrovolně, nikoliv pod nátlakem nebo snad pohrůžkou. V opačném případě se nedá (zejména z pohledu právního) uvažovat o tom, že byla dohoda řádně uzavřena.

V souvislosti s rozvodovým řízením je rozhodně třeba zmínit, že i kdyby se rodiče nezletilého dítěte dohodli na tom, jak se bude každý z nich podílet na další výchově a výživě jejich potomka v budoucnu (po rozvodu jejich manželství), tato dohoda vyžaduje e své platnosti chválení soudu. Tedy i v takovém případě musí být vyvoláno soudní řízení, jehož pravomocné skončení je také nezbytnou podmínkou pro to, aby bylo možné skončit samotné rozvodové řízení.

Pokud jde o společný majetek či otázku bydlení, pak i v těchto záležitostech mohou manželé za doby trvání manželství uzavírat dohody. Jak už uvedeno výše, takové dohody jsou nevynutitelné, tedy mají význam pro manžele (rodiče), kteří dohodu uzavřeli s úmyslem, že oba se touto dohodou budou cítit zavázání. Riziko, že některý z nich přestane dohodu přestane plnit však vyloučit nelze. Pokud jde o společný majetek manželů (tedy SJM – tedy společné jmění manželů), pak dohoda, kterou by si tento majetek mezi sebou fakticky rozdělili za doby trvání manželů, rozhodně nemá žádnou právní sílu ve vztahu k třetím osobám. Jistou výjimkou v tomto směru je možnost uzavření dohody mezi manžely, kterou by manželé zúžili zákonný rozsah svého společného jmění. Pro platnost takové dohody je však zákonem stanovená forma notářského zápisu. Vrátíme-li se k úvahám o tom, že některý z manželů může druhého přinutit k podpisu nevýhodné dohody, která by pro něj mohla mít skutečně faktické nepříznivé následky (např. ztrátu majetku), pak díky tomu, že manželé by se museli k uzavření takové dohody dostavit do notářské kanceláře, je takové riziko do jisté míry sníženo. Druhý případ, kdy je možné platně uzavírat ještě za doby trvání manželství dohodu o vypořádání společného jmění manželů, která může znamenat výrazně nepříznivý dopad pro některého z manželů v oblasti majetkové, je dohoda, která se uzavírá v manželství v souvislosti s připravovaným tzv. nesporným rozvodem.

I takto uzavřená platná dohoda nabude účinnosti teprve a jedině v případě, že skutečnost dojde k nespornému rozvodovému řízení. Tedy ani taková dohoda, jejíž podpis by byl např. jedním z manželů na druhém vynucen pod nátlakem, není vynutitelná a byly-li by včas podniknut kroky k obraně, je možné nepříznivé následky takové dohody do budoucna ovlivnit.