Singles, seznamování, svádění

Jsou ve věku, kdy generace jejich rodičů měla vlastní rodiny. Oni mají slušnou práci, vlastní byt a dost možná vlastně všechno, na co si vzpomenou. Mezi jejich protějšky je o ně zájem, oni ale žijí sami. Prý proto, že to tak chtějí. Nazývají to svobodnou volbou, životním stylem ... Jak skutečnost vidí psycholožka Jitka Douchová?

Společné vlastnosti singles

obvykle bydlí ve velkých městech, je jim mezi pětadvaceti až čtyřiceti lety a na svůj věk dosáhli závratných úspěchů v kariéře, které ovšem v mnoha případech obětovali pevný partnerský vztah. Singles mohou být lidé, kteří buď chtějí žít sami, nebo se nechtějí vázat, a tak vedou vztahy, z nichž mohou kdykoli odejít. Patří sem ale i lidé momentálně zadaní, jejichž partnerské soužití ovšem nevede k žádnému cíli nebo naplnění jako je manželství nebo založení rodiny. 

Zatímco v České republice se fenomén singles rozšiřuje ještě stále poměrně pozvolně, v západní Evropě přibývají osamělí téměř závratným způsobem. V Německu se už před pěti lety vyplatilo obchodníkům vyrábět pro singles speciální postele, pračky či kuchyně nebo mražené pochoutky obsahující jednu porci. Ty už dnes ostatně najdeme i u nás, na speciální rubriky v časopisech nebo na upravené kulturní programy "pro jednoho" jako u našich západních sousedů si ale ještě asi budeme muset počkat.

Jak vznikají singles alias samotáři

Fenomén singles vzniká z několika důvodů. Jedním z nich může být trend, druhým negativní zkušenost z dětství. Jestliže jsem vyrůstala v rodině, kde manželství rodičů bylo spíš traumatizující než pohodové, cítím se najednou poškozená a mám strach ze závazného vztahu, protože něco takového rozhodně nechci opakovat ve své vlastní rodině. Vliv na to, jestli být či nebýt single má i fakt, v jaké se pohybuji společnosti. 

Když se většina kamarádek z okruhu mých známých bude vdávat, chtě nechtě to na mě vytváří jakýsi tlak, který mě může dovést k tomu, abych se rovněž vdala. Pokud ale budou mými kamarádkami ženy preferující nezávazné vztahy, začnu tuto skutečnost brát jako normu a nebudu na ní chtít nic měnit. Posledním faktorem vzniku singles je skutečnost, kde žiju. 

Pokud je to vesnice nebo maloměsto, mohu být ke svatbě či vztahu "donucena" neustálým pohledem a otázkami druhých lidí: máš už nějakého přítele, kdy se budeš vdávat, co děti? Ve velkém městě toto nefunguje a být zadaný nebo samotář je tady svobodná volba. Osamělost zejména v poslední době v hojné míře pochází také z pracovního života. 

Takzvaní workholici, lidé pracující v zahraničních firmách nebo vůbec v sektorech, kde jsou na ně kladeny vysoké časové nároky, musí být zákonitě spíš singles, protože nemají platformu pro rozvíjení a udržování trvalého vztahu. Je to ovšem otázka vlastního hodnotového systému, který si každý z nás postaví. Jestliže mám jako hodnotu hlavně kariéru, je logické, že najednou nemám prostor pro vztah. 

Singles život jako vlastní volba

Existují však i tací, kteří si samotu a nezávislost zvolili jako svůj životní styl. Někteří lidé se jako singles cítí spokojení a nehodlají na tom nic měnit. Může se také stát, že po pár nevydařených vztazích ztratí chuť někomu se přizpůsobovat. Nraději dělají kompromisy, nejdůležitější je pro ně svoboda a nevázanost. Líbí se jim, že mají díky samotě možnost uvědomit si sama sebe, svoje cíle a svoje hodnoty. Domácí osamělost se vynahrazuje víkendy s partou přátel. Je to však ale do jisté míry jen dočasná náhražka - přátelé osamělým na celý život nevystačí a riskují samotu. 

Dítě bez partnera

Zvláštní postoj zaujímají singles ženy i k těhotenství a výchově dítěte. Není pro ně cizí pro normálního člověka  patologická myšlenka, že budou dobrovolně vychovávat dítě samotné, tedy bez otce. Tento postoj se ale může radikálně změnit a mohou k této věci přistoupit později jinak. Ve společnosti neexistuje skupina lidí, pro kterou by byla samota přirozená. 

Potřebu zázemí má  úplně každý, jde je o to, kde a u koho ji hledá a kdy se projeví v rámci navázání partnerského vztahu. Pokud vývoj člověka probíhá standardním způsobem, po určité době se například u žen objeví nejen tzv. biologické hodiny, ale i potřeba citu. Potom začínají zvažovat, která hodnota je jim bližší - kariéra nebo rodina? Žen, které budují celý život kariéru na úkor čehokoli jiného zase tolik není. Každá průměrná žena má určité citové potřeby a je jen otázkou, kdy dojde k jejich naplnění. A přiznejme si koneckonců všichni: nikomu z nás není dobře při myšlence, že budeme nadosmrti sami.

Existuje cesta zpět? 

Existují lidé, pro něž je život single opravdu trendem, jsou ale i tací, kteří se o život samotáře vlastně nikdy vědomě nesnažili. Například David. Ve třiadvaceti dokončil vysokou školu a po dvouleté zkušenosti ze zahraničí se rozhodl založit si vlastní počítačovou firmu. První rok trávil v práci až dvanáct hodin denně. Měl úspěch. Firma vydělávala slušné peníze a Davidovi šla práce od ruky. 

"Pak jsem zjistil, že zatímco já jsem pracoval, moji přátelé si všichni našli protějšky a já jsem zůstal úplně sám," vypráví. Naložil si toho tolik, že se ocitl v začarovaném kruhu: v práci si připadal nešťastný, ve volném čase nedokázal "vypnout", jeho vztahy končily známostmi na jednu noc.

U mužů hodně záleží na tom, v jaké společnosti se pohybují. David na svou osamělost přišel až poté, co se jeho přátelé začali ženit a mít děti. Kdyby to neudělali, možná, že by mu dosud nevadilo, že je single a bezdětný. I tady trochu hraje roli závist. 

V současné společnosti se poměrně často vyskytuje i jev, kdy jsou singles pro některé lidi podezřelí z jiné sexuální orientace, aniž by tomu tak ve skutečnosti bylo. Osamělé muže a osamělé ženy ale netrápí jen závist či podezření z homosexuality. Jsou častěji nemocní, častěji než jejich zadaní vrstevníci také trpí depresemi.

A existuje ještě jeden problém: na život "single", který je svobodný, bez zodpovědnosti a bez závazků se dá rychle zvyknout, jen těžko se z něj ale hledá cesta zpět. Tedy pokud dotyčný či dotyčná časem změní názor.

KDO JSOU SINGLES? 

Názory psycholožky Jitky Douchové 

* Proč mladí lidé odkládají nebo dokonce vůbec nevytvářejí partnerské vztahy? 

Většinou mají strach ze sblížení, ze zodpovědnosti nebo ze závazků. Nemusejí se nikomu zodpovídat, ani emocionálně a ni finančně. Jsou soustředěni výhradně na sebe a na svůj vlastní úspěch, což může být do určité doby velmi pohodlné, časem ale stejně přijdou na to, že potřebu zázemí v sobě tak jako tak mají.

* Je mezi singles více mužů, nebo žen? 

Nedá se zobecnit, jestli mezi singles převažují muži nebo ženy, každopádně je mezi nimi řada rozdílů. Mezi singles ženami převažují kariéristky, které se častokrát bojí přiznat samy sobě, že chtějí vlastně něco jiného, než právě teď mají. Singles muži pocházejí většinou z rodin, kde v minulosti měli nebo stále ještě mají velmi úzký vztah s matkou. Hodně často to bývají jedináčkové nebo prvorození synové z neúplné rodiny bez otce, kde se vlastně oni sami stali „náhradním“ partnerem matky. Singles muži jsou také promiskuitnější než ženy, což mnohdy svědčí o jejich citové nezralosti.

* Kdo snáší vzniklou osamělost hůře - muži, nebo ženy? 

Muži mají v tomto ohledu větší možnost vyžití. Vždycky si najdou nějakou společnost kamarádů, kde je jim dobře a kde jim samota najednou tolik neubližuje, ovšem je to jen zdání, protože lidsky jim samozřejmě ubližuje stejně výrazně jako ženám. Mezi ženami singlistkami se například v mé praxi objevuje s rostoucím věkem hodně takových, které téměř až zoufale touží po rodině. V takovém případě pak buď ze svých nároků hodně slevují a takzvaně „berou kohokoli“, nebo chtějí jen a pouze dítě a je jim úplně jedno, kdo bude jeho otcem.
Hodně žen si umí hrát na frajerky, které nikdy, nikoho a nic nepotřebují, stejně v nich ale časem vznikne potřeba něco utvářet a o někoho se starat.