Aby mohli být muži muži, musejí být ženy ženami. A aby mohly být ženy ženami, musejí být muži muži. Je to tak trochu začarovaný kruh. Možná se ptáte, „kdo s tím tedy má začít? Ať začnou oni! Ať se k nám chlapi zase chovají jako k něžným, křehkým, půvabným stvořením, která právem vyžadují ochranu, péči, obdiv, lásku!“ Kdepak, to byste se načekaly, milé dámy!
___
___
Říká se, že moudřejší ustoupí - pusťte se do toho jako první vy (že jste moudřejší, si ale raději nechte potichu pro sebe).
Takže:
1. Probuďte v sobě všechnu ženskost, jež ve vás dříme (nebo dokonce tvrdě spí).
To znamená: počínejte si jako dáma, dbejte na svůj vzhled, nestyďte se projevit „ženské“ emoce. Vytáhněte všechny osvědčené staré zbraně.
2. Naopak v sobě uspěte (nebo spíš rovnou zaškrťte) všechny „mužské zvyky“, kterým jste dovolila, aby vás ovládly.
To znamená: nebuďte vulgární, neprosazujte se silou, nevytahujte se, omezte potřebu soutěžit a dobývat, přestaňte pít a kouřit jako námořník, odložte vytahané džínsy a neforemné svetry...
3. A do třetice se ke svému partnerovi chovejte jako k muži - k takovému, jakého byste si přála mít.
Zpočátku to asi budete muset předstírat. Například tvářit se, že ve zpocené hroudě, která se válí v ošoupaných trenýrkách před televizí, popíjí pivo z láhve a volnou rukou se drbe na intimních místech, vidíte hlavního hrdinu svých snů, chce trochu přetvářky. Ale dokážete-li to (zároveň se splněním bodů 1 a 2), je tu velká šance, že se váš partnerský vztah zlepší. Samozřejmě to bude nějakou dobu trvat a taky se vám to nemusí podařit vůbec. Ale za zkoušku to stojí!
A co ještě dělat mužům, aby se zase chovali jako muži?
Vyjadřujte jim obdiv (i když máte pocit, že je není za co obdivovat), chvalte je a ujišťujte, že jsou přece ti nejlepší ze všech. Neříkejte jim , co dělají špatně a co je na nich nesnesitelného, ale co dělají dobře (vy řekněte SKVĚLE) a co se vám na nich zamlouvá (vy řekněte, z čeho jste NADŠENÁ). Apelujte na je jich statečnost a akčnost (byť je máte spíš za pasivní zbabělce), zmiňte, že s nimi se cítíte v bezpečí, že vás vždy ochrání. Chvalte si jejich galantnost a nenápadně ji podněcujte (možná ho budete muset odstrčit, aby vás pustil první do dveří, ale když to oceníte, příště už si to bude pamatovat). Dávejte najevo úctu k jejich profe si a výdělku (byť třeba ani je dno z toho nestojí za řeč, natož za obdiv). Oceňte je jich zodpovědnost (přestože se jim nedá svěřit ani zalévání fíkusu nebo krmení kočky), prohlašte jak na ně spoléháte, svěřte se, že bez nich byste se neobešla. Vyplačte se jim občas (ale ne zase denně!!!) na rameni, uchylujte se do bezpečí před zlým světem do jejich náruče, chytněte se jich za ruku. Požádejte je občas o radu. Ptejte se na jejich názor. Naslouchejte jim. Často je chvalte.
Smutné konce
To, že jsme chlapy připravily o podstatu jejich tradiční role, neuškodilo jen nám, ale i jim . Spolu se současným tvrdým tlakem na takzvanou úspěšnost a s celkově obtížnou společensko-ekonomlckou situací je to patrně příčinou nárůstu psychických potíží, poruch osobnosti, agresivity, vzniku všech možných závislostí i sebevražd u mužů. Poměry se asi v dohlednu nezlepší, antidepreslva a psychoterapie taky nejsou všemocné (tím spíš, že muži na rozdíl od žen méně ochotně vyhledávají pomoc odborníků), tak to zřejmě zůstane na nás - ženách, abychom ty své „trosky" zase daly dohromady.