Je jen docela málo oblastí, které zajímají prakticky každého. Jednou z nich je zaručeně naše bydlení a také vše, co s ním souvisí. Dokonce i bezdomovec musí řešit, kde se vyspí. A co teprve ti z nás, kteří preferují něco dlouhodobějšího? Sídliště? Satelitní městečko? Rekonstrukce staršího domu? Koupě bytu z developerských nabídek, družstvo nájemníků, realitní agentura, přímý prodejce? Hypotéka? Nájemní byt či snad podkroví z rodinného domku rodičů?
___
___
Takhle se ptáme nejčastěji. Ale už méně se staráme o "lidské" zázemí - o vztahy, možnosti komunikace, zdroje sporů a nespokojeností. Zatímco na mužích obvykle leží převážná část finančního, popřípadě právního zabezpečeni celé záležitosti, na ženách je zajistit, aby z "bydlení" vznikl domov, kde se budou všichni cítit šťastně.
Co je to DOMOV?
Aniž bychom muže chtěli vylučovat, úkol ovládnout prvky, které činí i z velmi prostého obydlí domov, v němž je radost žít, leží více na ženách - jsou k tomu totiž od přírody nadanější. Co tedy dělá domov domovem?
Jistota,
že se vždy vrátíme tam, odkud jsme odešli. Jistota, že se nám nikdo nebude prohrabovat v zásuvkách, že nevyhodí našeho starého plyšáka, že si nepozve do naší postele "náhradníka" … Proto tak těžce neseme živelní pohromy, vloupání, ale i nechtěné změny typu rozvodu apod.
Láska,
kterou cítíme k těm, co s námi domov sdílejí, i láska, kterou zase očekáváme od nich. Nemusí být dávána najevo nijak bombasticky, ale měli bychom se doma zdravit, přát si dobré jitro a u společného jídla i dobrou chuť …
Vůně,
jež je tak jedinečná, že ji rozpoznáme, i kdybychom se domů vraceli poslepu se zavázanýma očima. Pro každého voní domov něčím jiným - horkou kávou, jablečným závinem, levandulovým mýdlem, dědečkovou dýmkou, babiččiným zázvorovým čajem, máminým parfémem, ba i pastou na parkety či třeba ořechovým listím proti molům…
Bezpečí,
jaké nenabízí žádné jiné místo na světě. Proto je tak tragické domácí násilí, fyzické týrání, psychický teror. Domů bychom se vždy měli vracet pevně přesvědčeni, že tady nám nikdo neublíží a nikdo, kdo by nám mohl ublížit, sem určitě nebude vpuštěn.
Porozumění,
s nímž ti, kteří s námi sdílejí domov, budou vnímat naše chováni, výhry i prohry, úspěchy i neúspěchy, štěstí i nespokojenost, radosti i bolesti.
Klid
potřebný k soustředění na práci či na studium, k odpočinku, k nerušenému spánku, k promýšlení vlastních plánů i životních peripetií, k rozhodování o všem více i méně podstatném nebo jen klid potřebný na čtení románů či třídění známek ve vaší sbírce.
Komunikace
založená na tom, že se doma všichni velmi dobře známe, vážíme si jeden druhého, umíme se do sebe vzájemně vcítit, dovedeme si naslouchat, poradit, odpouštět, společně se smát i brečet, ale také si jen tak poklábosit.
Harmonie,
která může být stěží popsatelná, ale každý vnímavější jedinec ji pocítí, sotva otevře dveře a vstoupí do předsíně. Spočívá v barvě stěn a obrazech na nich, v sestavení nábytku, ve volbě bytových doplňků, ale ještě v něčem docela jiném. V tom nepostihnutelném, co některé ženy dovedou doma vytvořit i za pár korun.
Myslete na všechno
Než se pro nové bydlení rozhodnete, zvažte, jak se tam budou cítit vaše děti i vy dospělí …