Pro muže není nic horšího než se snažit vytušit, co si přejete. Vím, že se mi to dobře říká a že praxe je o něčem jiném. Znám to přísloví, že šedivá je praxe, ale zelený je strom života. Nebo tak nějak.:) Muži a ženy přemýšlejí jinak a pokud chce žena něco sdělit muži, musí to vzít na vědomí a přizpůsobit se, protože chlap to neudělá. Samozřejmě, že se najdou výjimky, ale ty jenom potvrzují pravidlo.
Nejlepší případ mě napadá, když se váš současný partner zmiňuje o své předešlé partnerce (nebo partnerovi) víc, než je zdrávo nebo má ještě věci, které od ní dostal, vystavené. Nejhorší je, pokud proběhne obojí.
Dobrý příklad je i v porovnání chování partnera (muže) v počátcích vztahu a v jeho průběhu. Muži se (obecně) rychleji zamilovávají. Ženám to trvá déle. Potřebují si svého partnera "oťukat ze všech stran". V období namlouvání se chovají něžně, pozorně a snaží se splnit všechna (i ta nevyřčená) přání své vyvolené. S plynoucím časem se chování mění a takto se začínají chovat ženy. Muži, aniž by si to uvědomovali, s tímto chováním přestanou. Pořád ale lze z jejich konání vysledovat lásku, kterou chovají ke své partnerce. Proto nelze říci, že jakmile přestanou s tak koncentrovanými něžnostmi a pozornostmi, že by už nebyli zamilovaní. Příroda to tak zařídila. Muž usiluje o svoji lásku a jakmile ji získá, žena udržuje teplo rodiného krbu.
Jsme prostě jiní a je tomu tak dobře. Ale dámy, pokud vám něco na jednání vašeho partnera vadí, ve vlastním zájmu se musíte odhodlat a říct mu to přímo. Nečekejte, až vám snese modré z nebe, protože vám to vyčetl z očí.