Od 1. 1. 2015 bude s výjimkou mimořádných situací jediným způsobem, jak může lékař předepsat lék, tzv. elektronický recept prostřednictvím internetového připojení k centrálnímu úložišti elektronických receptů. Jaký dopad tohoto zákona na vaši praxi očekáváte?
___
___
Anketa - jaký názor na elektronické recepty mají lékaři?
Informaci o tom, že poslanci uzákonili povinnou elektronickou preskripci, jsem tak jako ostatní kolegové i já přijal s obrovským rozčarováním. V pondělí 18. února jsme měli ve Svitavách okresní shromáždění, na kterém jsme si nic zlého netuše ještě „ulevili“, že snad nakonec ty elektronické recepty neprojdou. A ono se to stalo. Je to smutné, když si vzpomenu na to, co čeká kolegy, kteří za mnou ještě po skončení schůze chodili a žádali komoru, abychom učinili vše pro zablokování této, pro jejich praxe likvidační zvrhlosti.
Utrácení peněz za nesmyslný projekt povinných elektronických receptů považuji za hyenismus páchaný na zdravotnictví. Stát a pojišťovny nás na jedné straně při léčbě našich pacientů limitují a sankcionují a na druhé straně se miliony vyhodí oknem. Na základě zkušeností z praxe mohu zodpovědně prohlásit, že u nás absolutně není doba na překotné a povinné zavádění elektronických receptů. Nejde přitom zdaleka jen o nezvyk u starších kolegů pracovat s IT technologiemi. Na všechny z nás by dopadly zvýšené náklady za pořizování drahého počítačového a softwarového vybavení ordinací. Vidím to sám, že tiskárna občas zpomalí, tak raději v mezidobí tisku zpráv mnohdy napíšu recepty rukou. Velké výdaje na novou techniku se přitom při současném způsobu daňových odpisů zejména starším kolegům nevyplatí. Proč to všechno? Vždyť zdravotní pojišťovny mají přece již dnes přehled o tom, který lékař co a v jakém množství komu předepisuje. Stalo se již smutnou tradicí, že na ministerstvu vždy „v dobrém utajení“ (jak říká génius Jára Cimrman) vymyslí tamní pracovníci nějakou „reformu“ a pan ministr Heger pak s tím exhibuje, jakou že to vymysleli genialitu. Že jde většinou o nápady nepoužitelné, zbytečné, drahé, o tom se veřejně nediskutuje. Hlavně že máme reformy. Hlavně že se něco děje a že z toho někdo vlivný snad může mít i profit.
Zdravotnictví se oklikou stále hlouběji vrací do dob minulého režimu. Stále nějaké direktivy, příkazy, nařízení, směrnice. Individualita se netoleruje, jen samá kolektivistická nařízení. Povinná elektronická preskripce je názorným příkladem. Nejde o kvalitní projekt, který by usnadňoval práci lékařům a život pacientům. Pokud by totiž takovým byl, měli by lékaři o zapojení do systému zájem a pacienti by vyžadovali recepty v elektronické formě. Opak je pravdou. Elektronické recepty v českém podání nikdo nechce, nikomu nescházejí. A co na to naši politici? Místo aby se zamysleli nad tím, proč tomu tak je a proč systém nefunguje, snaží se nás do něho nahnat násilím. Je to cílená likvidace starších kolegů, plánovaná sofistikovaná redukce ambulancí a jejich následné předhození řetězcům. Navozuje mi to nauzeu až vomitus. Tuším, že nás pan ministr Heger chce za každou cenu dostat do pasti. A proto se ptám, nemělo by i toto být součástí ústavní stížnosti, co myslíte? Co tomu řeknou naši právníci?
Mojmír Randula, předseda OS ČLK Svitavy
Stejný případ je nefungující centrální evidence aut, a to se připojuje menší počet úředníků a v delších časových intervalech. Takže můj názor je takový, že dojde k přehlcení serveru, jeho zablokování až ke zhroucení, protože žádný dosud fungující systém nemůže po internetu obsloužit zhruba 4000 praktických lékařů, přibližně stejný počet odborných ambulancí včetně nemocnic, a to při kontaktu 2–3 recepty se 2 léky. V práci to bude zdržovat stejně jako e-neschopenka, na tyto nástroje u nás není dostatečně rychlá síť s dostatečnou kapacitou. Stačí, aby byla minutová odezva nebo výpadek proudu někde v přenosu po síti, a zablokuje se celý systém předepisování léků. Nejlepší a nejrozumnější je ponechat status quo, včetně vystavování neschopenek. Pacient je schopen si zkontrolovat předepsaný lék, množství a jiné náležitosti, které se mohou vyskytnout na tištěném receptu, které na čárovém kódu nezkontroluje. Něco jiného by bylo, kdyby byla možná varianta u tištěných receptů nejen kód léku číselně (i když i to je ulehčení lékárníkům), ale jako alternativu čárový kód. Po sejmutí může být z lékárny exportován kamkoli.
František Hegar, VPL, Lomnice nad Popelkou
Žádnou katastrofickou situaci neočekávám. Internet používám v praxi již řadu let (např. v bankovnictví, k e-mailové komunikaci, užíváním datové schránky či v kontaktu s pojišťovnami) a tímto pouze rozšířím jeho aplikaci. Vše směřuje ke globální elektronizaci a organizované odmítání tohoto trendu svědčí o ztrátě kontaktu s realitou. Ordinace, které nemají internetové připojení, by měly mít dostatek času na jeho zřízení. Možností a nabídek je bezpočet.
Jaromír Vašát, internista a nefrolog, Zlín
Pro moje ZZ (ambulance pro dětskou i dospělou¨neurologii) by to znamenalo nutnost připojení ordinace k internetu – se všemi patřičnými pořizovacími náklady a dalšími na udržení jeho chodu. Hlavně však pak ne-úměrnou administrativní zátěž navíc, kvůli níž by byl chod ordinace prakticky ochromen, protože vypsání např. 4–5 receptů na jednoho pacienta – což v našem ZZ a oboru není nic mimořádného – by přibližně zabralo stejný čas jako už tak dost náročné a dlouhé vyšetření, resp. celé odborné i administrativní „ODBAVENÍ“ každého jednotlivého pacienta. Výkonnost ZZ s jedním lékařem a 1 sestrou by tak možná klesla i o celou polovinu, takže by ZZ nedokázalo ošetřit třeba 30–50 % dosavadní klientely, která by se musela obrátit někam jinam. Ale KAM, když na tom tak budou všichni ostatní odborníci v oboru? V čem je přínos centrální registrace všech receptů – v lepší kontrole?
Stanislav Severa, neurologická ambulance, Nové Město na Moravě
Urychlí a zefektivní to mou práci. Už bylo načase!
Evžen Bělka, Jílové u Děčína
Praxi nemám. Dovedu si ale představit, jaké problémy při výkonu terénní praxe, zvláště při nutnosti řešení akutních stavů, toto opatření přinese. Jsem si jist, že nyní ve zdravotnickém systému jako takovém nejsme na toto opatření dostatečně hardwarově, softwarově ani myšlenkově připraveni a vybaveni. A jaká bude situace po 1. 1. 2015? Jen těžko odhadovat. Předpokládám, že ne o moc lepší. Navíc budou-li příprava a náběh této akce řešeny obdobně „skvěle a bezchybně“, jako byl svého času připravován a zajišťován systém elektronických zdravotních knížek, budou náklady jen opět „z okna vyhozenými“ prostředky z kapes nás všech, pacienty nevyjímaje. Finančních prostředků ve zdravotnictví jistě je a bude zapotřebí na jiných místech více. Myslím, že nás čeká spousta „legrace“, ale
smát se znovu budou jen zainteresovaní „kormidelníci“ našeho zdravotnictví.
Vratislav Škoda, NsP Česká Lípa, a. s.
Předpokládám, že elektronický recept nebude mít na chod ordinace dopad žádný za předpokladu, že bude fungovat centrální registr.
Eva Bublíková, alergologie, Žatec
Podle mého názoru se jedná o naprosto nepromyšlený krok, který výrazně zkomplikuje a někdy i znemožní poskytnutí odborné zdravotní péče pacientovi.
1. Jak bude lékař postupovat, pokud dojde k technické poruše na počítači, výpadku internetové sítě apod.? Bude dodatečně zadávat někdy i velké množství elektronických receptů k odeslání?
2. Kdo uhradí lékaři náklady spojené s vybavením ordinace kvalitními počítači, vysokorychlostním připojením k internetové síti a jistě i častějšími službami IT odborníků? A co lékaři, kteří ordinují na více místech, v malých ordinacích 1–2x týdně, budou všechny ordinace takto vybavovat, nebo si ponesou práci „domů“?
3. Jaká bude zpětná kontrola lékaře, zda pacient opravdu požadované léky vyzvedl?
4. Pokud zejména starší pacienti vyzvednou v lékárně léky z elektronických receptů z centrálního úložiště najednou od více lékařů specialistů, jaký budou mít přehled, který lék s kterou nemocí souvisí, kdy a kde si mají nechat předepsat další léky? I když lékař pacienta ve své ambulanci na toto dopředu upozorní, polymorbidní pacienti si někdy velmi obtížně pamatují své léky a jejich indikaci podle chorob a tato situace podle mého názoru toto ještě zhorší.
5. A nakonec: bude tento registr vůbec fungovat? Pevně doufám, že do 1. 1. 2015 dojde k rozumnému přehodnocení stávajícího zákona!
Jarmila Hajčmanová, Endokrinologická a interní ambulance NZZ, Šumperk
Ve své praxi – ambulantní dětské psychiatrii – neočekávám žádnou zásadní změnu. Tato povinnost nebude pro mě znamenat větší náklady ani časovou ztrátu. Určitou nevýhodou bude vázanost psaní receptu na pracoviště, ale to pro můj obor není nijak zvlášť omezující. Přesto ale tuto povinnost nevítám. Vnímám ji jako další stupeň ve stále rostoucí byrokratizaci medicíny, kdy se stále více uplatňují administrativní nároky na lékaře, které většinou nejsou následovány zlepšením péče o pacienty. Všechny změny by se měly dít s ohledem na pacienta a ministerstvo by mělo jasně říct, co si od těchto změn slibuje a jak je připraveno čelit anticipovaným problémům. Je samozřejmé, že současná lékařská praxe musí být otevřená k přijetí nových technických a civilizačních fakt, ale to se nemůže dít administrativním nátlakem a rušením klíčových uzlů lékařské péče.
Tomáš Lajkep, Ph.D., vedoucí lékař DPL Velká Bíteš
Značná část lékařů, hlavně v terénu, nemá dosud PC, natož internet, pochybuji, že v 65 letech si budou tyto „vymoženosti“ pořizovat. Tak nám asi ubude velké množství lékařů první linie.
Tomáš Milič, praktický lékař, Děčín
Nevím, proč by ordinace lékaře nemohla být vybavena počítačem a připojením na internet. S protestem se neztotožňuji.
Jana Studničná, gynekolog, Mladá Boleslav
Dopad nebude žádný, částečně jsme již připraveni a na dokončení je času dost. Stanislav Tomek, praktický lékař, Choceň Mám celoživotní zkušenost s praxí jako pediatr na venkově v pohraničí a předem vím, že systém nebude fungovat. Nebude fungovat, když vypadne proud, nebude fungovat při návštěvě v bytě, nebude fungovat, když dítko či maminka nebo babička nepřinesou identifikaci k přihlášení do systému (zatím nevím, zda to bude rodné číslo, nějaký PIN?), nebude fungovat, když vypadne internet, radikálně se prodlouží čekací doby, ručně recept naškrábu rychleji. Nebude fungovat, protože nefunguje registr vozidel, sKarty, Opencard atd., tak proč by měl fungovat tento IT systém? Vím od mnohých kolegů, ano, již důchodců, že prostě skončí, je to pro ně poslední kapka. Někde možná budou nahrazeni mladšími, O. K., ale tady v severním pohraničí prakticky zkolabuje dostupná péče, protože tady nebudou nahrazeni nikým. Ale to nic nemění na tom, že systém bude zaveden, bohužel. Jak již bylo uvedeno mnohokrát, jde o kšeft, IT zakázky, korupci, někdy možná i bezelstnou víru, že elektronický svět je spasitel, jak předtím vlastně mohla fungovat civilizace…
Vladimír Vejl, PLDD, Šluknov
Klasický tunel ODS. Někdo již vybraný dostane půl miliardy za systém, který nebude fungovat a zhroutí se. Opakovaně. My se už vůbec nebudeme věnovat pacientům. Už tak se jim nelíbí, že pořád civíme do obrazovky. Nová vláda to snad zruší, ale je to důkaz toho, že nejednotní lékaři mohou očekávat další perzekuce. Kolegyně a kolegové, je čas a příležitost přejít na pokladenský systém. Čeho se bojíte? Na co čekáte? Myslíte si, že nemůže být hůř? Mám pro vás zprávu, bude hůře a hodně moc, pokud neukážeme jednotu a tvrdost. Naše heslo – vše pro pacienty.
Bohuslav Machaň, ORL, Prostějov
Pokud jde o to, že místo razítka bude čárový kód, který bude distribuován úložištěm, pak je otázka, komu a co přinese.
1. Pacient na prvním místě, ale asi je mu jedno, jestli má razítko na receptu nebo jen nějaký kód. Zaslání receptu e-mailem je sice hezké, ale spíše pro studenta ve velkém městě. Většina seniorů tento způsob neocení.
2. Lékaři – připojení na internet by mělo být standardem, ale bude potřeba software, asi zvláštní tiskárna, tisknu jehličkovou, protože ta jediná dokáže tisknout i na zmuchlané papíry, asi i nový program, tedy náklad několik desítek tisíc.
3. Lékárníci – v podstatě je systém obchází, jde o okliku na centrální úložiště, lékárníci mají svoji síť na sklad a účtování pojišťovnám.
4. Zdravotní pojišťovny – ty evidují kdo, co a za kolik píše recepty, a nějaké centrální úložiště je asi zbytečné.
5. Stát – může zjistit, kolik bylo léků napsáno a kolik vyzvednuto, tedy jak pacienti berou medikaci vážně.
6. EU – snad si komise bude moci odfajfkovat další stát, který implementoval směrnice o e-Healthu.
7. Lobbující poslanci – mohou se pochlubit, že jsou činní a že plní příkazy doby a Evropské komise. 8. Ministerstvo – může být klidné, že nemá problémy s poslanci. – Osobně nic proti e-receptu nic nemám. Mám ale proti tomu, když mi někdo něco nakazuje silou a smysl mi utíká.
Obávám se, neb chybí i prováděcí zákon, že se z toho stane bramboračka, jako s sKartami, také dobrý úmysl, nebo s přeregistracemi. Na zkvalitnění komunikace čekáme řádku let, ale musí to být dobrovolné. Pokud do něčeho investuji svoje peníze a čas, musí mi to přinést novou kvalitu, nejen vyjádřenou penězi, ale třeba konkurenční výhodou k ostatním ZZ. Poměrně dost dobrá nahrávka na občanskou neposlušnost. Co když dále bude psát většina lékařů recepty po starém i po 1. 1. 2015? Co se stane? Celkem si pana ministra vážím, ale české zdravotnictví není fakultní nemocnice, které
jsem ředitelem, kdy na to mohu uvolnit prostředky, najmout firmy a zaměstnancům to nařídit.
Karel Tejnora, ambulantní chirurg, Česká Lípa
Nepochybuji o tom, že boj o elektronické recepty je další boj o další ztráty z našich peněz na naše zdraví. Na lékaře, na léky, na léčení peníze nejsou. Ale na zbytečnosti je peněz dost! A nepochybuji, že elektronické recepty dopadnou stejně jako centrální registr vozidel. Někdo se z našich peněz napakuje, a stejně to nebude fungovat. Oprava auta však počká, nevydaný recept může být příčinou smrti. To zjevně našim politikům nevadí. A osobní dopad na mne? Skončím! V takto destruovaném zdravotnictví pracovat nehodlám!
Bohumír Šimek, praktický lékař, Křemže
Právo psát recept je základním právem lékaře ihned po promoci a často jej ztrácí až svou smrtí. Staletí je tradice psát recept osobně na papír a stále existuje umění psát vlastní magistraliter recepty. Psaní receptů má mnoho dalších souvislostí. Mnohdy pomáháme sousedům v domě, příbuzným, rodině nebo na dovolené. Pojišťovně účtujeme jen minimální kontakt a do své karty zapíšeme stručně, oč se jednalo. Komplikace s elektronickým psaním receptů vidím i ve složitosti a poruchovosti PC a internetu. Patřím mezi lékaře, pro které je PC a internet hobby. Mnoho nefunkčností systému vyřeším sám, ale poměrně často musím volat tu experta na HW, tu experta na SW. O přetíženém a pomalém internetu nemluvě, např. v poslední době velké problémy s Java u elektronického bankovnictví. Vůbec si nedovedu představit poruchu systému u plné čekárny. Neznám další detaily tohoto nesmyslu. Ale klasik říká: „V jednoduchosti je síla a také genialita.“ Papír a pero a napíšete recept komukoli a kdekoli. Pan ministr Heger nikdy zřejmě recepty nepsal, nikdy mimo ordinaci nikomu nepomohl, ale umí dokonale všechno zašmodrchat. To, že tento návrh prošel sněmovnou, svědčí o tom, že afér typu Opencard, registr silničních vozidel nebo karta pro sociální služby bude zřejmě přibývat. I důchodce by měl mít právo léčit svou rodinu a sebe. Pokud si necháme sebrat právo psát recept i mimo ordinaci a přistoupíme na tento složitý systém, bude to další okleštění naší svobody. Svobodné povolání lékaře pomalu, ale jistě zůstane jen snem.
Jan Pokorný, ORL DG Centrum, Ostrava
V každém případě to pokládám za další nesmysl ve zdravotnictví. Dojde k další závislosti lékařů na elektronice, na tzv. počítačových expertech, a také ke zvýšení finanční nákladnosti. Často si kladu otázku, dokdy to bude ještě trochu o léčení a kdy dojde k transformaci lékařské profese na něco zatím nedefinovaného. Zajímaly by mě odpovědi na otázky:
1. Jak bude psát lékař recept pacientovi tam, kde nebude příslušné technické vybavení?
2. Jak budeme léčit (bez receptu), když dojde k výpadku proudu nebo poškození počítače či programu?
3. Kdo bude hradit tyto zvýšené náklady?
4. Kolik peněz celý projekt bude stát a kde se na něj vezmou peníze, když lékařům za odvedenou práci není často zaplacena celá úhrada, protože tzv. překročili daný limit? 5. Kdo bude informovat veřejnost, resp. pacienty, že není na léčbu, ale jen na elektronizaci, a to i po zkušenostech s projektem IZIP? Byla bych ráda, kdyby autoři tohoto projektu poskytli na tyto otázky jasné odpovědi.
Helena Fuchsová, dětská lékařka, Řevnice
K čemu platím příspěvky ČLK? Prosaďte nepovinné členství! V tomto státě nic centrálního nikdy nefungovalo – registr vozidel, sKarta apod., vše centrální je jen jeden velký podvod.
Karel Podzimek, gynekolog, Znojmo
Spolu s kritikou samotného faktu uzákonění „elektronického receptu“ je třeba tento projekt podrobit také odborné kritice. Může se stát, že snaha o jeho zrušení bude marná, a co pak dopadne na hlavy lékařů, nebude jen „povinnost počítače a internetu“. Už nyní se softwarové firmy poskytující informační systémy různým zdravotnickým zařízením „připravují“ na zavedení elektronického receptu a některé už pravidla tohoto paskvilu montují do svých NIS s platností od 1. 1. 2013 (!!) s tím, že to je „přece jasné“. Přitom: Elektronický recept údajně (nemám přístup k originálním dokumentům, proto tvrzení IT pracovníků nemohu korigovat) musí obsahovat kromě počtu balení (číslem) i počet balení latinsky i slovně. Kotrmelce, které dokážou IT pracovníci vymyslet a jako klády parkúrových překážek aklást před lékaře, jsou neuvěřitelné. Latinské číslovky pro např. 223 balení je příliš složité programovat (jen na okraj – při předepisování umělé výživy na čtvrt roku je takové číslo skutečně možné). Takže kromě samotného faktu, že elektronický recept (asi) bude, je nezbytně nutné řešit, i (pokud bude) JAKÝ bude.
Václav Pospíšil, internista, gastroenterolog, Ostrov
Neznám přesné detaily projektu. Principiálně větší koordinaci zdravotní péče považuji za přínosnou, a pokud bude dobře naplánována a provedena, pak není důvod projekt nepodpořit. Zásadně však nesouhlasím se stanoviskem pana prezidenta Kubka, který hrozí likvidací lékařů seniorů. Mému otci – lékaři seniorovi – je 65 let, počítač používá již téměř 20 let, posledních 10 let vede zdravotnickou dokumentaci v elektronické formě. Poskytování zdravotní péče bez počítače a internetu považuji za péči non lege artis. (Není v lidských silách evidovat termíny různých preventivních či screeningových programů pacientů, není možné efektivně účtovat, ale ani vést zdravotnickou dokumentaci. V neposlední řadě ani poskytovat přímou péči, neboť řada vyšetření je již zasílána elektronicky – výsledky laboratoří, rentgenové snímky, zprávy mezi lékaři apod. O vykazování statistických údajů dle zákona ani nemluvě.) ČLK by se měla zaměřit na zvýšení počítačové gramotnosti lékařů. Měla by se také např. zasadit o to, aby lékaři, resp. zdravotnická zařízení bez přístupu k internetu nebo nepoužívající počítač k dokumentaci péče o pacienta nemohla být poskytovatelem specializačního vzdělávání.
Pavel Vychytil ml., Kabinet veřejného zdravotnictví, 3. LF UK
Vážený pane kolego, chtěl bych vás tímto požádat, abyste jako předseda naší společné ČLK poněkud mírnil svou aktivitu tam, kde není skutečně nutná. Vyčítat panu ministrovi snahu o likvidaci x procent lékařů, kteří již nechtějí pracovat s výpočetní technikou a nemají přístup k internetu, je podle mne hodně populistické. Domnívám se totiž, že lékař, který je dosud mentálně schopen aktivně pracovat ve své praxi, by měl i bez problémů zvládnout práci s počítačem včetně jednoduché komunikace s příslušnými úřady. O celkem zanedbatelných finančních nákladech na zřízení počítačové stanice a jednoduchého připojení se raději ani nebudu zmiňovat. Já sám již nejsem žádný mladík a nechápu argumenty těch několika málo (naštěstí) mladších kolegů a kolegyň, kteří se zkrátka již nehodlají ničím novým, tedy ani výpočetní technikou, zabývat – argumentace z úst důchodce v parku při sypání drobečků ptáčkům, nikoli z úst privátního lékaře. Tolik můj názor – jinak vám přeji hodně úspěchů v boji na všech ostatních frontách.
Pavel Hranický, Radiodiagnostika Chrudim s. r. o.
Nemáte pravdu – mám elektronický recept zavedený už půl roku, systém funguje bez problémů, je pro pacienty velmi komfortní. Náklady na pořízení 2000 Kč, certifikát s roční platností 400 Kč/rok.
Martin Konečný
Vše, co někdo nařídí z moci síly, úřadu, peněz, moci „vyšší“ a bez možnosti volby, je trestuhodné. Pokud ponechají obě možnosti, souhlasím. Pokud nařídí jen a jen e-Rp, zásadně nesouhlasím.
Jaromír Canibal, PL, Karviná
Tento zákon je obrovskou chybou a nesmyslem. Nechápu, jak to mohlo někoho napadnout. Jediné, co mě napadá, je to, že opět je za tím někdo, kdo si potřebuje nahrabat peníze za něco, co pravděpodobně ani nebude fungovat. Poslední zkušenosti viz registr vozidel, úřady práce a podobně mě naplňují obavami, že i funkčnost tohoto systému bude problematická. A co potom? Jak bude řešeno, že pacienti budou potřebovat léky a systém nebude funkční? Kdo zaručí, že systém nebude poruchový a bude každý den bez problémů fungovat? A i když mám internet v ordinaci, v době chumelenice a nečasu je spojení problematické, občas vypadává, občas je pomalé. Jsem v oblasti, kde pokrytí není ideální. Tak nevím. Myslím si, že to nedopadne dobře – hlavně pro pacienty, a opět bude na pranýři lékař. I když jsme všichni proti a nic s tím nezmůžeme.
Jarmila Pavlovičová, praktický lékař, Jílové
Pracuji na JIP a pro mou práci nemá elektronický recept nejmenší význam. Nevím, jaký má vůbec, kromě pravděpodobného scénáře, kdy si za zavádění podobných věcí někdo vydatně namastí kapsu, viz IZIP, aby se nakonec zjistilo, že je to celé k ničemu. A pokud zavedení elektronických receptů hájí pan poslanec MUDr. Šťastný, toto podezření hraničí téměř s jistotou.
Jan Saitz, JIP DK FN v Olomouci
Ničemu to nepomůže a všem nám to uškodí. Připadá mi to stejné jako přeregistrace. Myslím, že nebudu sám, kdo stát považuje za nepřítele, který se nás snaží zničit. Pocit ohrožení je čím dál silnější. Je to jen „Another Brick in the Wall“. Kolik těch cihliček ještě bude? P. S.: Je strašná škoda, že jediný ministr, který za něco stál, měl tolik rád víno v krabici…
Jiří Bartoš, ambulance cévní chirurgie, Nový Bor
Elektronický recept nepovažuji za žádný přínos pro lékaře ani pro pacienty, možná je výhodný pro nemocniční lékaře nebo pro lékaře v městských ambulancích. Možnost předepisovat elektronický recept existuje již několik let, pokud by to byla tak vynikající věc, jistě by ji používala většina lékařů. Ale nepoužívá! Proč? Nemyslím na možnost různých úplatků pro zainteresované hráče z Poslanecké sněmovny, příp. z ministerstva zdravotnictví od IT firem, které budou zajišťovat software pro fungování tohoto systému, nemyslím ani na nutné výdaje každého lékaře na inovaci počítačového programu, nemyslím na problémy s výpadky internetového připojení a ordinaci a prodlužování doby při psaní receptů, ale myslím na praktickou stránku věci. Já pracuji jako praktický lékař na venkově. Mimo jiné vykonávám i návštěvní službu u pacientů doma, kde mnohdy není možnost napojení na internet. Podle představy předkladatelů tedy budu muset vzít na návštěvu kromě pohotovostního kufru ještě notebook a tiskárnu, abych mohl recept napsat, odeslat do centrálního úložiště receptů, vyčkat na odezvu a čárový kód, ten vytisknout a předat 90leté babičce, aby s tímto unikátním vygenerovaným kódem navštívila nejbližší lékárnu, kde ověří údaje a vydají lék. Opravdu velké zjednodušení. Nezlobte se, pane ministře a pane předkladateli (MUDr.) Borisi Šťastný, ale je to s odpuštěním „kravina“. Doporučuji ponechat stávající zavedený systém. Kdo chce, ať elektronický recept používá, kdo nechce, ať píše recepty papírové.
Antonín Kutálek, praktický lékař, Rohle
Práce s počítačem je snad v ordinaci i starších lékařů samozřejmostí. Pokud ne, má absolvovat speciální kurz ve vlastním zájmu. Mně je již přes 80 let a nedovedu si představit práci bez počítače. Jsem důchodce, ale mám kontakty s kolegy domácími i zahraničními. Moje zkušenosti s počítačem jsou pozitivní. Nepovažuji to za „buzeraci“.
J. Pospíšil, CSc., emeritní ordinář a pedagog por. gyn. kliniky LFMU Brno
Celý systém elektronické preskripce je výplodem IT mafie. Já osobně jsem připraven jej bojkotovat. Budu pacientům předepisovat léky s dovětkem hradí pacient, a pokud to ani takto nebude možné, tak se soustředím jen na tzv. potravinové doplňky. Systém špehování lékařů a jejich možné další mrskání pomocí regulací na základě vyšpehovaných dat neprošel pod nálepkou IZIP, tak je zde další pokus. Vynasnažme se, aby selhal.
Karel Beneš, cévní chirurg, Příbram, Praha
Argumentace, že 20 % lékařů nepracuje s počítačem, nemůže obstát a je podle mne chybou, že s PC nepracují (stejně jako je chybou, že nepracujeme se stejným softwarem). Určitě by ale měla existovat doložka zákona o procentu Rp., které je dovoleno realizovat klasicky, a ne jako elektronické. U lékařů, kteří nejsou pracovně aktivní, by měla být zachována možnost psát klasické Rp. Je otázkou, jak budou na elektronické recepty reagovat nemocní.
Adolf Gryga, CSc.
Přechod na výhradně elektronickou preskripci tak, jak je nyní uvažován, považuju za zasahování do práv lékařů i pacientů. A bude-li tento zákon platit, je nepřijatelné, aby náklady na pořízení nezbytného vybavení hradila zdravotnická zařízení. Pokud se Poslanecká sněmovna rozhodne tyto postupy schválit, je nutné najít finanční zdroje, které jako dotaci poskytnou zákonodárci státním i nestátním zdravotnickým zařízením bez rozdílu na nákup elektroniky a na provoz spojený s touto změnou.
Andrea Vocilková, kožní ordinace, Praha 6-Řepy
Platím daně jako OSVČ, tedy tzv. podnikatel. Tato skupina lidí je určena několika atributy, mimo jiné si určují cenu své práce a podmínky, za kterých pracují. My nemáme možnost ovlivnit ani jednu z těchto hodnot, tedy navrhuji změnu výpočtu daní. Ať jsou tedy stejné jako mají státní zaměstnanci. Nebo nám stát bude hradit počítače, nákladné softwary, tiskárny, náplně…
Věra Fastrová, PLDD, Jablonec nad Nisou
A fakturu za internet budu posílat kam, MUDr. Hegerovi? To by mě zajímalo, jak se bude tvářit.
Hana Melšová, soukromá neurologická ambulance, Děčín
Samotná elektronická komunikace v dnešním světě mi nečiní problémy a mohu naopak dodat, že ji mám rád a považuji ji za vítanou samozřejmost. Problémem je, jak si komunikaci mezi pacientem, lékařem a jinými zdravotnickými subjekty představuje vláda podporovaná nejrůznějšími lobbisty. Pokud má existovat centrální úložiště dat, je to špatně. Případ IZIP asi nebyl dost varovný. Divím se ministrovi, že tohle nebezpečí nechce vidět. Pokud by se snažil být v tomto rozhodnutí alespoň stejně zodpovědný, jako tvrdí, že bude v otázkách finančních, nemohlo by nikdy v takhle skandální podobě spatřit světlo světa. Nabízí se tedy vysvětlení, že tlak na legislativu takto pojatou nevyvíjí ani tak EU, jak je nám mnohdy předhazováno, ale soukromé subjekty, které enormně zajímá, co a jak
který lékař svým pacientům předepisuje. Tyto informace mají např. pro farmaceutické koncerny cenu zlata. Odtud tedy asi nejspíš vítr vane.
Tomáš Šindler, PLDD, Holešov
Pokud se změn ve zdravotnictví týká, je jich za poslední léta hodně, ale většinou nevedou ke zlepšení komfortu pro pacienty ani pro lékaře. K používání elektronické komunikace je třeba vybavení, počítače, schopnost tuto komunikaci zvládnout. Je pravda, že práci s počítačem zvládají i děti školou povinné, které se to však učí od základů. Znám ale řadu starších kolegů, kteří počítač ani nevlastní a se ZP komunikují papírovou formou. Vzhledem k potížím, které provázely změny s novými systémy, ať se týkaly ministerstva dopravy, nebo ministerstva práce a sociálních věcí, nedovedu si představit, jak by asi vypadaly první měsíce či rok po spuštění takového systému. Kdo by dohledal různé chyby, kdo opraví nedostatky v systému tak, aby nebyl poškozen lékař, ZP ani pacient? Dobrý nápad je to možná pro ty zúčastněné, kteří tuto jistě ne levnou záležitost budou mít „pod palcem“. Kdo to zaplatí, se nejspíše vyřeší mezi nimi a příslušnými politiky. Považuji toto rozhodnutí, respektive pokus toto uzákonit, za záležitost nesmyslnou, drahou a nepřinášející žádný efekt, jen zbude opět méně času na komunikaci s pacientem, zato si více pohrajeme s PC.
Ctibor Marek, soukromý urolog, Jihlava
Je to hrůza, už je člověk stále udeptáván, místo toho, aby dobře léčil a dodával lidem sílu. – Myslím si, že by se mělo založit PR oddělení pro styk s médii a veřejností. Nemyslím si, že by to mělo finančně odsávat velké peníze komory. Ale chybí články, reportáže, které by lidem realisticky ukazovaly, co medicína obnáší.
Magdalena Štorchová, kardiologie, interna, Ústí nad Labem
Z hlediska mého současného pracoviště by dopad nebyl významný, protože v LDN se recepty píší výjimečně. Obecně jsem ale přesvědčen, že neblahé zkušenosti s dosavadními registry vedou k odmítnutí elektronického receptu jako jediného způsobu předepisování léků. Na registru vozidel si můžeme počkat nebo zkusit jezdit bez značky. Jak dlouho se dá čekat na recept? Přijatelné by snad pro začátek bylo povolit elektronický systém jako paralelní, nechť se ukáže, zda je schopen si cestu na denní světlo najít.
Václav Dostál, ON Náchod – LDN Jaroměř, specializace infekční nemoci
Vzhledem k naprostému selhání předepisování Rp. při výpadku internetové sítě toto považuji za naprostý nesmysl, ba přímo škodlivou a nebezpečnou horlivost někoho, kdo není lékařem předepisujícím recepty a kdo se snad chce lékařům mstít. Existovat elektronický Rp. může, proč ne, každý lékař může mít možnost ho takto vystavit, ale brát to za jedinou zákonnou normu je zločinem na zdravémrozumu. Budu někde na výletě, přinatrefím se např. k angíně u známého, vytáhnu z peněženky Rp. a vypíšu ho na PNC rukou, aby si mohl hned lék vyzvednout v lékárně. Tak tento normální a pružný a asi i dost běžný scénář pak již nebude vůbec použitelný. Vypadne síť, a co budu celý den dělat? Zavřu ordinaci, když nelze předepsat ani ATB recept na akutní bronchitidu? Quo vadis, ratio?
Jiřina Knillová, plicní ambulance, Jihlava
Protože od 11/96 pracuji pouze s PC, tak je to v mém případě pouze záležitost implementace podprogramu ze strany poskytovatele ambulantního programu. Jen si nedokážu představit ty fronty v lékárnách, než se jim elektronický recept ode mne ukáže na obrazovce. Mám strach, že to bude fungovat jako centrální registr vozidel. Budu mít nějakou zpětnou vazbu, že si pacient Rp. vyzvedl?
Ladislav Čása, kardiolog, interna, Třešť
Podle mého názoru tu nemáme stát od toho, aby přikazoval lékařům, jak mají psát recepty. Páni v Praze nevědí nudou co dělat, a proto vymýšlejí tyto zhovadilosti. Celkově to pokládám za nehoráznou
buzeraci a doufám, že ČLK učiní vše pro to, aby se tento zákon zrušil. Též v kontextu úhradové vyhlášky, která je pro internisty obzvláště „příznivá“, nehodlám investovat ani korunu do potřebných technologií. Může se stát, že od l. l. 2015 tak nebudu moci vykonávat svoji profesi lékaře.
Jaroslav Čech, internista, Telč
Podle mého názoru jde o nebezpečný experiment. Tento systém nebude mít přínos ani pro lékaře, ani pro pacienty, ani pro plátce péče. Vydělají jen provozovatelé systému, očekávám nebývalé bobtnání jejich „nutných“ provozních nákladů a není mi jasné, kdo to bude platit, opět povinně my? Ostatním to přinese jen komplikace. Co někteří lékaři, mohou být dobří odborníci, ale počítač prostě neužívají, chce je státní moc odstavit od medicíny? Kdo bude pracovat na jejich místech? Zase se dozvíme, že Rumuni a Ukrajinci? A co pacienti? Očekávám funkčnost někde na úrovni registru vozidel, který byl naprostou katastrofou. Ale zde nebudou důsledkem fronty naštvaných motoristů, ale půjde o zdraví pacientů! Jak bude systém zabezpečen proti zneužití? Pokud vím, žádný počítačový systém není 100% odolný proti neoprávněnému vniknutí, ani ty nejpřísněji střežené. Pomyslel někdo na možné důsledky? Nefunkčnost systému, výpadky internetu, co to bude znamenat v ordinaci praktika, kde je nutné takových receptů vystavovat denně desítky? To nikomu nedošlo, že to vyvolá jen zmatky a nepříjemnosti? A k čemu??
Martin Sajdl, interna, Rychnov nad Kněžnou
Děkujeme všem, kteří se k anketní otázce vyjádřili. Téma vás zaujalo natolik, že nepomohl ani rozšířený prostor, který jsme vašim názorům poskytli a řada z nich se prostě nevešla. Uveřejněny jsou chronologicky, jak do redakce přicházely.
Zdroj textu: Česká lékařská komora