Nemocnice Mělník uzavřela od začátku dubna 2018 několik svých oddělení. Vedení se totiž nedohodlo s lékaři na kolektivní smlouvě. Lékaři ovšem nestávkují, jen odmítli sloužit nadlimitní přesčasy a nemocnici to paralyzovalo. Je to důkaz o přepracovanosti lékařů. Toliko na úvod.
__
__
Dohodu o kolektivní smlouvě mezi lékaři a vedením nemocnice se nedaří uzavřít už půl roku. Lékaři nejsou spokojeni s navrhovanou valorizací mzdy, ale nemocnice trvá na svém návrhu, podle kterého je navýšení jejich mezd dostatečné. Ani jedna ze stran zatím nehodlá ustoupit, i když je zřejmé, že tak radikální krok, jako je uzavření hlavních oddělení nemocnice, povede k dalšímu vyjednávání. Případ Nemocnice Mělník ale jasně ukazuje na jiný rozšířený nešvar českého zdravotnictví, na který lékaři a zdravotníci vytrvale upozorňují. Jsou jím výrazně vysoké přesčasy lékařů a dalšího personálu – dokonce tak vysoké, že překračují zákonem povolené limity.
Bez přesčasů lékařů nemocnice zkolabovala
Lékaři v mělnické nemocnici nestávkují. Protože nemocnice odmítá jejich požadavky, prostě se „jen“ rozhodli nesloužit přesčasy. „Někteří lékaři odmítli pokračovat ve výrazně
nadlimitní přesčasové práci za podmínek navržených zaměstnavatelem,“ potvrdil Marek Dvorský z místní organizace Lékařského odborového svazu.
Nemocnici rozhodnutí lékařů skoncovat s přesčasy takřka paralyzovalo. Oznámila, že dočasně musí „z provozních důvodů“ uzavřít interní oddělení, interní JIP, chirurgické oddělení, chirurgickou JIP, ortopedické oddělení, chirurgický a ortopedický operační sál a jednodenní chirurgii JPL. Pacientům směřovala nemocnice tento vzkaz: „V případě
zdravotních komplikací doporučujeme obrátit se na Nemocnici Na Bulovce.“
Ani po otevření nemocnice nepojede na plnou kapacitu
Nemocnice přestala ve skutečnosti přijímat pacienty už ve středu 28. března. Ty stávající pak postupně rozveze do okolních nemocnic. Důvod popsal předseda představenstva
Mělnické zdravotní a. s. Tomáš Beran jasně: „Nemáme koho dát v noci k pacientům. S lékaři vyjednáváme dál.“
Zatím bude nemocnice uzavřená do poloviny dubna 2018. Pokud se ani poté nemocnice s lékaři nedohodne, je rozhodnutá lékařům tzv. „ústavní pohotovostní služby“ (ÚPS) ze zákona nařídit. I pak by ale fungovala jen na třetinu své kapacity. „Vedení nemocnice se nyní snaží zorganizovat vše tak, abychom byli schopni obnovit provoz na daných odděleních co nejdříve a s co nejmenším dopadem na poskytování péče pacientům,“ zní v prohlášení vedení.
Dopady i na záchranáře
Katastrofa je to i pro okolní nemocnice a středočeskou záchranku. Středočeské i pražské nemocnice jsou už tak přeplněné. Nemocnice v Mělníku přitom od záchranky měsíčně přebírala kolem 350 pacientů. Ti budou muset směřovat do nemocnic v Mladé Boleslavi, Slaném, Kladně nebo na pražskou Bulovku, se kterými teď záchranka o příjmu pacientů jedná. Navíc záchranáři v Mělníku povolali do služby o jednu posádku navíc, protože sanitky budou jezdit delší cesty.
K ochromení nemocnice stačila třetina lékařů!!!
Ať už spor o valorizaci mezd v nemocnici v Mělníku dopadne jakkoliv, lékaři svým protestem poukázali na neúměrný počet přesčasů, které musí sloužit, aby české
nemocnice a potažmo české zdravotnictví fungovaly.
K tomu, aby velká nemocnice musela drasticky omezit svůj provoz a ta nejdůležitější oddělení úplně uzavřít, stačila menšina lékařů. Přesčasy odmítlo sloužit pouhých 32 lékařů z celkových 80. Navíc neodmítají chodit do práce – jen nenastoupí v přesčasech do tzv. ústavních pohotovostních služeb. Ty z definice zákona zajišťují lidem péči v nemocnicích i mimo pravidelný provoz. Ať už pacientům, kteří tam leží, nebo těm, které přiveze sanitka či přijdou sami třeba v noci.
Protest odhalil nadlimitní přesčasy lékařů
Právě sloužením těchto služeb k běžné pracovní době lékaři dosahují rekordních přesčasů. Tak vysokých, že porušují zákoník práce. Více o tom například v článku „Lékaři porušují zákon, slouží stovky hodin přesčasů“ uvedl prof. Pafko. Situace se přitom bude zhoršovat, protože současný nedostatek lékařů bude brzy ještě větší. Psali jsme o tom zde: Za rok začnou staří lékaři ubývat rychleji, než školy dodají nové. Příklad z Mělníka ukazuje, jak blízko je skutečné omezení dostupnosti a kvality péče v českém zdravotnictví.
Zdroj: David Garkisch, Tempus medicorum 04/2018