Játra a žlučník patří k trávicímu ústrojí. Játra slouží jako jakási chemická továrna, ve které se syntetizují a naopak rozkládají nejrůznější látky a velmi důležité bílkoviny, které např. zásadně ovlivňují srážlivost. Žlučník je zásobárnou žluči produkované z jaterních buněk.
___
1. pravý lalok (lobus dexter) Největší lalok jater.
2. jaterní peritoneální duplikatura (ligamentum falciforme hepatis) probíhá střední částí brániční plochy jater v její horní a přední části. Na brániční (diafragmatické) ploše jeho průběh rozděluje játra na pravý a levý lalok. Má význam jako dočasná překážka při šíření zánětlivých procesů.
3. jaterní přívěšek (appendix fibrosa hepatis)
4. levý lalok (lobus sinister)
5. žlučník (vesica fellea/vesica biliaris)
Vena portae - vrátnicová žíla
Vesica fellea - žlučník
Ductus choledochus - přívodný vývod ke žlučníku z jater
Arteria hepatica - jaterní tepna
Anatomie jater - obrázky
Játra (latinsky hepar) jsou největší a nejdůležitější žlázou lidského těla, jsou umístěna těsně pod bránicí, z větší části pod pravou brániční klenbou; přesahují až pod střed levé brániční klenby.
Hmotnost: 1 – 2,5 kg (extrémní rozmezí).
Barva jater je hnědočervená, hmota jater je měkká na pohmat a poddajná, ale relativně křehká, takže při otřesech a nárazech dochází snadno k natržení tkáně, spojenému s masivním, život ohrožujícím krvácením.
Spodní plocha jater nese charakteristické rýhy, které oddělují 4 jaterní laloky (lobi hepatis).
Vnitřní členění jater neodpovídá povrchovému členění na játrech. Podle společného větvení arteria hepatica propria, vena portae a intrahepatických žlučovodů se dělí na dvě hlavní části – levou – menší (pars hepatis ministra) a pravou – větší (pars hepatis dextra) část. Tyto dva laloky tvoří nesčetné jaterní lalůčky a uvnitř každého z nich lze spatřit malé cévy vyvedené do jaterní žíly.
Základní stavební jednotkou jater je jaterní buňka – hepatocyt, na styku dvou jaterních buněk je vždy žlučový kanálek.
V jaterní cirkulaci se uplatňují dvě hlavní složky:
- Složka funkční, s krví bohatou na látky, které se zpracovávají v játrech. Tuto krev přivádí vrátnicová žíla (vena portae). V krvi jsou obsaženy látky vstřebané ve střevě z potravy a jdoucí do jater ke zpracování. Vrátnicovou žilou se do jater dostává krev ze žaludku, tenkého a tlustého střeva, pankreatu, sleziny, a tak přitékají k jaterním buňkám všechny vstřebané živiny.
- Složka nutritivní, s tepennou, kyslíkem bohatou krví, kterou přivádí arteria hepatica propria.
Jaterní žíly, které opouštějí játra jsou zpravidla tři, dvě z pravého laloku a jedna z levého. Vstupují přímo do dolní duté žíly.
Žlučník (vesica fellea)
Vak hruškovitého tvaru, délky 8 – 12cm. Uložený pod pravým jaterním lalokem.
Žluč je plynule tvořena v játrech, v množství 0,5 – 0,7 litru za den a prochází do žlučníku. Ve žlučníku je ze žluče vstřebávaná voda a chlorid sodný a žluč se zahušťuje. Uvolňování žluče ze žlučníku odstartovává hormon cholecystokinin, který se uvolňuje z dvanáctníku při přítomnosti potravy v žaludku.
Žluč je složitá tekutina. Obsahuje směs žlučových solí, lipidů, cholesterolů a vybraných pigmentů, bílkoviny a minerální soli jako je např. sodík. Žlutohnědá barva žluči má svůj původ v žlučovém barvivu bilirubinu, vznikajícím hlavně rozpadem červených krvinek.
Jedním z hlavních úkolů žluči je emulgace tuků ve střevu.