Ledviny mají více funkcí. Kromě vylučování látek z organismu jsou místem tvorby určitých hormonů (například erytropoetin, neboli hormon zodpovědný za tvorbu červených krvinek v kostní dřeni) a udržují acidobazickou rovnováhu (poměru mezi tzv. kyselými a zásaditými látkami v krvi).
__
__
Anatomie, obrázky
- kůra ledviny (cortex renalis) světlejší s hnědým nádechem, uspořádaná v 5 – 8mm široké zóně podél obvodu
- dřeň ledviny (medulla renalis) tmavší, s žíhanou kresbou, místy dosahuje až do hilu ledviny, vytváří charakteristické celky ledvinové pyramidy
- ledvinové pyramidy (pyramides renalis) útvary kuželovitého tvaru, s bazí obrácenou ke kůře a s vrcholem dosahujícím na povrch hilu ledviny
- ledvinová pánvička (pelvis renalis)
- močovod (ureter)
- horní pól (extremitas superior) zaoblený
- vazivové pouzdro (capsula fibrosa) tenké vazivové pouzdro, které kryje povrch ledviny; kapsulu lze na zdravé ledvině po naříznutí sloupnout,
- zevní okraj ledviny (margo lateralis) konvexní okraj ledviny
- dolní pól (extremitas inferior) zaoblený podobně jako horní pól ledviny
- vnitřní okraj ledviny (margo medialis)
Fyziologie, popis funkce ledviny
Vylučovací funkci ledvin umíme stanovit. V praxi vyšetřujeme tzv. clearance kreatininu a posuzujeme, jak je onemocnění ledvin pokročilé. Orientační posouzení je možné i podle koncentrace některých látek v krvi (kreatinin, močovina), při hodnocení je však třeba určitá zkušenost a opatrnost.
Ledviny jsou orgánem nezbytným k životu. K udržení života však stačí přibližně 1/8 funkční zdatnosti. Život s jednou ledvinou, neboli s ½ funkční kapacity, je tedy velmi dobře možný.
Selhání ledvin je bez specifické léčby neslučitelné se životem. Příčinou selhání může být celá řada nemocí ledvin. Akutní selhání ledvin může být přechodné, chronické selhání ledvin je nezvratné a je trvale nutná léčba některou z metod náhrady funkce ledvin. K metodám náhrady funkce ledvin patří:
- hemodialýza (a její modifikace – hemodiafiltrace a další)
- peritoneální dialýza
- transplantace ledviny
Zatímco hemodialýza a peritoneální dialýza nahrazují jen vylučovací funkci ledvin (a to navíc jen částečně),
transplantovaná ledvina je schopna nahradit i ostatní funkce a je léčebnou metodou volby u těch pacientů, kteří jsou k ní indikováni.
Nemoci ledvin jsou časté (trpí jimi až 10 % obyvatel). Pacienti s nemocnými ledvinami jsou léčeni v odborných ambulancích a nemocničních zařízeních, s cílem udržet funkci ledvin co nejdéle. Toto se dlouhodobě podaří u naprosté většiny. Do úplného selhání ledvin vyústí nemoci ledvin přibližně u 100 osob na 1 milion obyvatel ročně, tj. léčbu dialýzou či transplantací potřebuje jeden z tisíce pacientů s onemocněním ledvin.
Související odkaz: