Rotavirové průjmy jsou celosvětově vedoucí příčinou těžkých střevních onemocnění provázených dehydratací, se sezonními maximy v závislosti na zeměpisné šířce a místním klimatu. Dle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou příčinou 20-70% hospitalizací pro průjem a přibližně 20% veškerých úmrtí na průjem u dětí ve věku do 5 let. Udává se, že každým rokem onemocní rotavirovou infekcí s lehkým průběhem na 111 milionů dětí. ___
Avšak u přibližně 25 milionů bývá vyhledána odborná lékařská pomoc. Každoročně v souvislosti s tímto onemocněním umírá kolem půl milionu dětí mladších pěti let (z více než 80% se jedná o děti v nejchudších zemích Afriky a Asie). Nejvyšší postižení právě ve věkové skupině dětí od 3 do 24 měsíců je vysvětlováno poklesem titru protilátek pocházejících od matky (u novorozenců bývá průběh obvykle lehčí, mnohdy asymptomatický) a současně ještě nedostatečným časovým prostorem pro vytvoření protilátek vlastních (do pěti let věku se s rotaviry setká nejméně jednou každé dítě). Nepochybně rizikové z tohoto pohledu jsou i předčasně narozené děti, senioři a de facto všechny imunokompromitované osoby (AIDS ad.).
Rotavirus byl poprvé popsán již v 70. letech minulého století a je řazen do čeledi Reoviridae. Jeho genom obsahuje 11 segmentů dvojvláknové RNA, přičemž každý z nich kóduje jeden virový protein; na povrchu je virová částice kryta trojvrstevným obalem. V současnosti je rozlišováno sedm skupin rotavirů (A-G).
Léčba průjmu způsobeného rotavirem
Zdrojem nákazy jsou infikované předměty, stejně tak i voda a potraviny. Zcela vyloučen není ani přenos respirační (dýchací) cestou.
V případě infekce virus napadá buňky tenkého střeva, ve kterých se replikuje, v důsledku čehož se omezí schopnost střeva resorbovat vodu a minerály. Z klinického hlediska pouze připomeňme, že inkubační doba činí přibližně 2 dny. V typickém případě se následně objeví zvracení a vodnaté zelenavé stolice přetrvávající obvykle po dobu necelého 1 týdne. Onemocnění bývá provázeno horečkou, bolestí v břiše a nadýmáním. Poměrně vzácně se vyskytuje pouze horečka se zvracením bez průjmu.
Jak se projevuje rotavirová průjem, rotavirová infekce - příznaky, projevy, symptomy
Příznaky a projevy jsou uvedeny na www.prizanky-projevy.cz
Léčba rotavirových průjmů
Základem léčby rotavirových průjmů zůstává i v dnešní době důsledná rehydratace společně s doplněním chybějících minerálů, realimentace a symptomatická léčba (adsorbencia, probiotika, inhibitory enkefalináz - racecadotril, imunoglobuliny apod.). Vzhledem ke skutečnosti, že po prodělané infekci se jedinec stává částečně imunní (obvykle mnohem lehčí průběh v případě opakování infekce), otevírá se možnost vakcinace, tedy očkování.
Rotavirové vakcíny
V České republice jsou registrovány dvě vakcíny proti rotavirovým průjmovým infekcím:
- vakcína se živým atenuovaným virem RV1 (Rotarix, GlaxoSmithKline) a
- pentavavalentní vakcína RV5 (RotaTeq, Merck).
Obě vakcíny byly předmětem recentního kritického zhodnocení expertní skupinou při WHO, SAGE, a to na základě dosud publikovaných dat o jejich účinnosti a bezpečnosti. SAGE doporučuje začlenění vakcinace proti rotavirovým infekcím do národních vakcinačních programů, a to zejména v těch zemích, ve kterých mortalita na průjmová onemocnění převyšuje 10% u dětí ve věku do 5 let. Obě vakcíny jsou perorální (aplikují se ústy, ne jehlami do kůže) a je možné s vakcinací započít od 6. týdne věku dítěte (nejlépe mezi 6. a 15.týdnem; poslední dávka by měla být podána nejpozději ve 32. týdnu; u Rotarixu se doporučuje podání poslední dávky do 26. týdne života dítěte). Zatímco vakcínu RotaTeq třeba podávat ve třech dávkách, u Rotarixu jsou postačující dávky dvě. Účinnost vakcín byla potvrzena v několika rozsáhlých klinických studiích, přičemž u obou je popisována v rozmezí 85-100%. Výsledky dvou z nejdůležitějších byly publikovány již v roce 2006 v časopise New England Journal of Medicine. Vakcína Rotarix (n = 63 225) poskytla ochranu proti těžké rotavirové gastroenteritidě a v porovnání s placebem vedla ke snížení počtu hospitalizací (p < 0,001). Její účinnost proti těžkým formám rotavirové gastroenteritidy byla 100%. Hospitalizace pro průjem jakékoliv etiologie poklesla o 42% (95% CI: 29-53; p < 0,001). Podobně i vakcína RotaTeq (n = 68 038) snižovala počet hospitalizací a vyhledání lékařské pohotovosti, a účinnost proti závažným gastroenteritidám dosáhla 98% (95% CI: 88,3-100 %).
V souvislosti s podáváním rotavirových vakcín se objevují zprávy nejen o jejich účinnosti, ale současně i bezpečnosti. Diskutována v tomto směru byla např. otázka možné intususcepce, na kterou bylo upozorněno v souvislosti s původní a první komerčně využívanou vakcínou RotaShield. Dle závěrů SAGE je toto riziko v případě obou vakcín, jsou-Ii aplikovány lege artis, prakticky srovnatelné s rizikem v běžné populaci.
Závěr, cena očkování vakcínou Rotarix
Stávající vakcíny proti rotavirovým infekcím mají účinnost i bezpečnost podloženou rozsáhlými klinickými studiemi. Jelikož je dnešní zdravotnictví často konfrontováno s otázkou financování, velmi významný je rovněž pohled ekonomický. V České republice bohužel, alespoň prozatím, nemáme k dispozici odpovídající farmakoekonomickou analýzu, avšak např. v Nizozemsku se při ceně očkování vakcínou Rotarix v rozmezí 90-100 eur cena jednoho získaného QALY pohybovala v rozmezí 21 900 až 35 076 eur. Ačkoliv farmakoekonomická data zjednotlivých zemí nejsou jednoduše přenositelná navzájem, jistě zajímavým závěrem je právě konstatování autorů této analýzy o významu vakcinace, a to nejen ze zdravotního, ale i z ekonomického hlediska.
Zdroj: MUDr. Jiří Slíva