Kvůli nežádoucímu vzájemnému působení léků, které pacienti užívají, končí každý rok v českých nemocnicích 3400 lidí. Zhruba 230 jich zemře. Většině těchto případů se dá zabránit. Vyplývá to z odhadů Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), které novinářům představili její zástupci. Léková interakce je vzájemné působení buď několika léků, nebo také léků a potravin, doplňků stravy či kouření. Některé kombinace ovlivňují účinnost léků, kterou mohou tlumit, ale i zvyšovat tak, že mohou pacientovi způsobit zdravotní komplikace.
__
Doktorka farmacie Veronika Krajčová z lékárny FN v Motole uvedla, že lékárníci se poměrně často setkávají s tím, že pacient má předepsaných několik léků, které obsahují stejnou účinnou látku. Může mu tak hrozit mimo jiné poškození jater. „Problém vidíme v tom, že neexistuje jednotná elektronická preskripce léčiv, takže nevidíme, která všechna
léčiva pacienti užívají. Dalším problémem je množství přípravků na trhu, takže pacient neví, že užívá třeba čtyři různé přípravky se stejnou účinnou látkou, protože se jinak jmenují,“ uvedla Krajčová.
Lékárníci se podle ní snaží lékovým interakcím zabránit. „Pokud víme, že vydávaný lék má vysoký potenciál způsobit nežádoucí interakci, cíleně se pacienta vyptáváme, jaké další léky bere. Týká se to řady antidepresiv, antiepileptik či třeba statinů,“ sdělila Krajčová. Zároveň vyzývá pacienty, aby nebezpečí, že si předepsané léky spolu „nebudou rozumět“, raději konzultovali již v ordinaci lékaře. Pokud si totiž někdo lék vyzvedne a na problém přijde až později, nemůže již léčivo do lékárny vrátit a dostat zpět případný doplatek.
Pozor i na některé potraviny Léky se mohou podle Krajčové ovlivňovat i s řadou potravin, s kořením apod. „Známý je příklad grapefruitu či pomela. Tyto citrusy zvyšují hladinu některých léčiv, konkrétně již zmíněných antidepresiv a antiepileptik. Naopak taková třezalka dokáže silně zredukovat hladinu hormonální antikoncepce v těle ženy, což může – hlavně u nízkohladinné antikoncepce – vést až k nechtěnému těhotenství,“ připomněla Krajčová. Vliv může mít i alkohol, který zvyšuje účinek tlumivých léků, naopak mléčné výrobky snižují působení antibiotik.
Výkonný ředitel AIFP Jakub Dvořáček upozornil, že kromě zdravotních komplikací pro pacienta znamená problém lékových interakcí i finanční zátěž pro veřejné zdravotnictví,
které tak přichází téměř o 850 milionů korun za rok. Přitom 72 procentům případů nechtěných lékových interakcí by se podle Dvořáčka dalo zabránit, kdyby byla důsledná elektronická evidence toho, co pacient v dané chvíli užívá.
Nežádoucím lékovým interakcím se snaží zabránit i česká poradna při AIFP. Na www.znamsveleky.cz lidé mohou zadat, které léky užívají, a do dvou dnů jim odborníci odpovědí,
zda v kombinaci vidí nějaký problém. „Když jsme dotazy spočítali, a je jich již přes 32 tisíc, vyšlo nám, že alespoň jednu interakci mezi užívanými léky mělo 35 procent tazatelů.
Logickým vysvětlením je, že lidé berou léků stále víc. Ukázalo se, že dvacet různých druhů léků bere každý padesátý žadatel, který se na naši poradnu obrátil,“ uvedl farmaceut Petr Průša.
Zdroj: Haló noviny, 10. 2. 2017