Alzheimerova choroba - léčba, příčina, průběh, prognóza nemoci

MUDr. Zbyněk Mlčoch 3. únor 2011 Zobrazení: 17861

alzheimerova-choroba-nemoc-lecba-prognoza-frekvence-cetnost-vyskyt.jpg Alzheimerova nemoc je závažné degenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k zániku mozkových buněk s následným ubýváním mozkové hmoty a narušením správného fungování mozku. Klinickému stavu, který vzniká, se říká demence. Ta je typická zásadním úbytkem kognitivních funkcí mozku.

___
___

Prevence Alzheimerovy nemoci

Vzniku AN zabránit zatím neumíme. Předpokládá se ale, že správný životní styl, dostatek fyzické a duševní aktivity mohou oddálit propuknutí nemoci nebo zmírnit její příznaky. Jsou určité faktory (např. hliník ve stravě), které mohou nástup nemoci ovlivnit.

Alzheimerova choroba - léčba

AN patří mezi onemocnění, která bohužel neumíme vyléčit. V posledních několika letech jsou ale dostupné léky - kognitiva (např. lék Aricept - příbalový leták zde ) - které mohou při včasném nasazení zmírnit její příznaky, zpomalit či přechodně zastavit její postup a oddálit nejtěžší stadia nemoci.

Předpokládá se, že fungují na principu doplnění vlivem nemoci chybějící látky a tím zlepšují přenos informací mezi nervovými buňkami mozku. Jde tedy o tzv. symptomatickou léčbu (podobně jako např. podávání antiparkinsonik u Parkinsonovy nemoci nebo antidiabetik u diabetu).

Kognitiva nejsou vhodná pro všechny nemocné s AN. O jejich nasazení musí vždy rozhodnout lékař specialista (psychiatr, neurolog, geriatr), který vám podá i další potřebné informace.

Efekt léčby kognitivy

Kognitiva mohou přechodně zlepšit nebo stabilizovat stav nemocného, a i když později dochází ke zhoršování příznaků, není toto zhoršování tak výrazné jako u nemocných, kteří kognitiva nedostávají. Kognitiva tedy mohou oddálit nebo zabránit vzniku nejtěžších stadií nemoci s plnou závislostí na ošetřovatelské péči. Tím prodlužují nemocnému i jeho rodině období aktivního a důstojného života.
Mohou zabránit i rozvoji poruch chování nebo mírnit jejich příznaky.

Pečující popisují efekt kognitiv jako: "Vrátila se mu chuť do života", "Po těch měsících, co se mi manželka nemocí stále víc a víc vzdalovala, ji mám zase zpátky!", "Kognitiva dala mně i mojí nemocné mamince sílu bojovat s Alzheimerovou nemocí".

Tím, že kognitiva zlepší kontakt s nemocným, usnadňují provádění rehabilitace mozkových funkcí (aktivace nemocného vhodnými cvičeními dle stupně postižení) a zvyšují její efekt.

Průběh Alzheimerovy choroby

AN začíná většinou nenápadně a pomalu postupuje. Bývá obtížné určit přesný začátek příznaků. Trvá různě dlouho, většinou 7-10 let a vždy končí až smrtí nemocného.

PŘÍZNAKY ALZHEIMEROVY NEMOCI JSOU UVEDENÉ ZDE.

Frekvence výskytu Alzheimerovy nemoci

AN postihuje asi 3 % osob ve věku 65 let a každých pět let se počet postižených přibližně zdvojnásobuje. Ve skupině nad 85 let je postižena téměř polovina populace. Vzácněji se může objevit i u lidí mladších (40ti až 50tiletých).

Diagnostika

Neexistuje žádný jednoduchý test, který by uměl diagnostikovat AN. Podezření na AN se získá z klinických příznaků, jejich plíživého začátku a zhoršování. V ordinaci lékaře můžete čekat dotazy na změny v chování nemocného, na jeho schopnosti, paměť, na to, jak a kdy se objevily první příznaky nemoci, jaký je jeho celkový zdravotní stav, jaké užívá léky. Jednoduchým testem lékař orientačně zhodnotí některé mozkové funkce nemocného. Pak se provedou vyšetření, která nejsou nebezpečná ani bolestivá (např. vyšetření vzorku krve, moči, CT nebo MR vyšetření mozku).
Vyšetření slouží k tomu, aby se zjistilo, zda stav není způsoben nebo komplikován některou léčitelnou příčinou (např. deprese, onemocnění štítné žlázy), k potvrzení předpokladu AN a k určení míry postižení.

Včasná diagnóza je nutná pro možnost včasného zahájení léčby! Definitivní potvrzení diagnózy AN je možné až po smrti neuropatologickým vyšetřením (to může být velmi nápomocné v případě vzniku některého typu demence u příbuzného nemocného).

Příčina Alzheimerovy choroby

Příčina Alzeimerovy choroby (nemoci) není dosud objasněna. Předpokládá se, že svoji roli hrají určité genetické dispozice a abnormality při spolupůsobení dalších, zatím neznámých faktorů.
Jsou ale známy změny, ke kterým při AN v mozku dochází. Následky tedy jsou hromadění škodlivé bílkoviny (beta amyloidu), ubývání látek potřebných k přenosu informací mezi mozkovými buňkami, zrychlený zániku mozkových buněk a další.

Informace (nejen pro rodinu pacienta)

máte-li podezření na Alzheimerovu nemoc u sebe nebo svého blízkého, neostýchejte se kontaktovat svého lékaře
léčba má největší šanci na úspěch při včasném zahájení, nečekejte, až se příznaky stanou neúnosnými
AN je po sociální stránce nemocí celé rodiny, celá rodina, celé blízké okolí nemocného jsou jí zasaženi
snažte se zjistit o AN maximum
nezapomínejte na sebe - vaše tělesné i psychické zdraví vám pomáhá zvládnout situaci
je třeba, aby péče nikdy neležela jen na jednom člověku, zapojte do péče co nejvíc lidí
nebojte se požádat o pomoc - obraťte se na svého lékaře nebo na Českou alzheimerovskou společnost, kde získáte základní informace o nemoci a o možnosti pomoci v jednotlivých regionech

Magnetická rezonance a Alzheimerova nemoc

zúžení mozkových závitů
rozšíření mozkových rýh
zvětšení mozkových komor
celkově objemový úbytek mozkové tkáně