Definice: Rychlý typ celkové alergické reakce s nadměrnou reakcí imunitního systému na cizorodou látku (tj. alergen), proti níž je již z minnulosti vytvořena protilátka. Při anafylaktické reakci je postiženo vždy více tělních systémů. Vazbou této protilátky vzniká imunokomplex, který způsobuje vyplavení látek poškozujících organismus a rychlý vznik příznaků.
___
Příčina anafylaktické reakce
Rozvíjí se během minut po vstupu antigenu a vedle šokového stavu může dojít ke vzniku bronchokonstrikce, akutní respirační insuficience, Quinckeho otoku, kožních projevů ve smyslu urtiky a pruritu nebo gastrointestinální manifestace v podobě nauzey, zvracení, abdominálních křečí nebo průjmu.
Mohou ji vyvolat cizorodé proteiny, jako např. antisérum, hormony, enzymy, pyly, polysacharidy, diagnostické přípravky a řada léků – nejč. antibiotika. Nízkomolekulární látky jsou považovány za hapteny a účinkují až po vazbě na sérové proteiny. Cesta vstupu antigenu je nejč. injekční, vzácně perorální. Často však může být anafylaxe vyvolána bodnutím včelou, vosou, sršněm. Anafylaxe vzniká až po opakovaném vniknutí antigenu do organismu po předchozí senzibilizaci. Někdy je však nemožné získat od nemocného údaj o předchozí expozici látce, která vyvolala anafylaxi.
Příznaky, projevy, klinický stav pacienta
První příznaky vznikají za několik sekund až minut po proniknutí antigenu. Mohou se objevit parestézie, kašel, pocit plnosti nosu, neklid, pocit nedostatku dechu, celková slabost, pocit na omdlení, pacient je bledý, studeně se potí, může být dušný. Objevuje se generalizovaný otok, nebezpečný je především edém hrtanu nebo jazyka. Dochází k bronchospasmu, který ale nemusí být vždy přítomen. Nemocný má nauzeu nebo zvrací. Puls je zrychlený, nitkovitý, hypotenze. Cave! Může dojít k náhlému úmrtí!
Terapie, léčba
1. Zajištění životně důležitých funkcí – udržovat průchodné dýchací cesty, případně nutnost provedení koniotomie při sufokaci následkem otoku jazyka nebo hrtanu, při zástavě zahajujeme nepřímou srdeční masáž při kritickém poklesu TK a při hypoventilaci provádíme i řízené dýchání.
2. Dle možností přerušíme další průnik antigenu do organismu – např. podvázáním končetiny nad místem vniku antigenu, výplach žaludku, projímadlo, apod.
3. Medikamentosní th. (měl by znát každý lékař!):
- kortikoidy – např. Hydrocortison 200-400 mg i.v.
(pokud není i.v., tak nouzově Prednison min. 60 mg)
- antihistaminika – např. Dithiaden 1 amp. i.v.
- kalcium i.v.
- Pokud je pacient oběhově dekompenzovaný (viz výše), podává se frakcionovaně adrenalin – učebnice imunologie radí aplikovat 0,5 mg i.v. bolusově (což považuji vcelku za nebezpečné), avšak učebnice interního lékařství radí dát 1mg adrenalinu do 10 ml fyziologického roztoku a aplikujeme po 1 ml. i.v. dle klinického stavu pac. Můžeme potom v případě potřeby pokračovat infuzí 500 ml fyziologického roztoku + 2-3 mg adrenalinu s rychlostí dle hodnot TK. Při bronchospasmu podáváme i.v. 240 mg aminofylinu a pokračujeme dále v infuzní aplikaci tohoto léku.
4. Volumexpanze – vazoaktivní th. (viz výše).
Prevence
Primárně jde o zabránění v expozici přecitlivělých osob známému antigenu. Např. v případě nutnosti podávání např. RTG kontrastní látky nemocnému se známou přecitlivělostí provádíme přípravu aplikací antihistaminik a glukokortikoidů (např. Dithiaden v kombinaci s Hydrocortisonem i.v.).