Ostatní obory

___

___

Anesteziologický dohled provádíme u operačních výkonů menšího rozsahu, prováděných v lokálním, tj. místním znecitlivění, kde je přítomnost anesteziologa vyžadována operatérem. Během výkonu provádíme standardní monitoraci základních životních funkcí pacienta, anesteziolog s anesteziologickou sestrou je přítomen operačnímu výkonu a v případě potřeby řeší vzniklé komplikace během operace (alergické, toxické reakce na podané lokální anestetikum atd.)

Analgosedace

Analgosedace je prováděna u menších diagnostických nebo operačních výkonů s cílem vyřadit nebo omezit bolestivé vnímání prováděného výkonu a současným celkovým zklidněním klienta. Zahrnuje podání silných analgetik, tj. léků proti bolesti a léků, které vedou k celkové sedaci, tj. utlumení pacienta. Léky jsou podávány do žilního systému. Dýchání není během výkonu vyřazeno. Současně probíhá monitorace základních životních funkcí. Hloubka analgosedace je volena dle typu prováděného výkonu.

Celková anestezie, narkóza

Celková anestezie je poskytována k rozsáhlejším operačním výkonům. Jedná se o metodu anestezie, při které dochází k úplnému vyřazení vědomí klienta, bez vnímání bolestivých a ostatních vnějších podnětů.

Přípravu klienta před provedením celkové anestezie určuje anesteziolog (na základě cíleného předoperačního vyšetření) ve spolupráci s lékařem oddělení, které bude daný výkon provádět. Jedná se o podání léků a infuzí před operací (zklidnění pacienta, prevence alergické reakce, úprava chronické medikace pacienta atd.), pitný a dietní režim před výkonem (pokud situace nevyžaduje jinak, klient může den před výkonem do půlnoci přijímat stravu, důležitý je dostatečný přívod tekutin, v den plánované operace klient lační, přijímat tekutiny může nejpozději do dvou hodin před operací, a to v malém množství, nejlépe čaj nebo neperlivou vodu).

Po příjezdu na operační sál je klient napojen na monitor (měření krevního tlaku, pulsů, EKG, hladiny kyslíku v krvi atd.), je provedeno zajištění žíly na horní končetině a zahájen úvod do celkové anestezie. Nejčastěji se jedná o podání látek do žíly navozujících sedaci, analgetik, následně tzv. celkových anestetik, tj. látek, které vedou ke ztrátě vědomí. Současně se obvykle aplikují léky, které vedou k vyřazení dýchání. Ve "spánku" je pacientnapojen na dýchací přístroj, který zajišťuje po dobu operačního výkonu dýchání a který dodává pacientovi celková anestetika ve formě plynů, sloužící k udržování anestezie. Zajištění dýchacích cest je nejčastěji tzv. intubací, tj. pacientovi je po úvodu do anestezie zavedena plastová trubička do dýchacích cest za hlasivky, přes kterou je napojen na anesteziologický dýchací přístroj. U některých typů operačních výkonů není nutné provádět zcela vyřazení dýchání (kratší operační výkony, výkony mimo oblast břišní dutiny a další), zajištění dýchacích cest se potom provádí pomocí tzv. laryngeální masky, která je ve "spánku" vsunuta do dutiny ústní a hltanu analéhá na vchod do hrtanu nebo je pacient během operace "prodýcháván" přes dýchací vak a tzv. obličejovou masku přiléhající na nos a ústa pacienta.

Na konci operace je ukončen přívod anesteziologických plynů, pacient je vyveden z celkové anestezie, dochází k návratu vědomí, následně je odstraněna kanyla zajišťující dýchací systém během operačního výkonu, odpojení od monitoru a pacient je předán sestře z oddělení, kde budepacient po operaci hospitalizován.

Centrální svodné anestezie

1. Subarachnoideální anestezie, "spinál"

Subarachnoideální anestezie (laiky někdy nazývaná tzv. "spinál") je další metodou prováděnou pro rozsáhlejší operační výkony jako celková anestezie. Narozdíl od ní není během operačního výkonu vyřazeno vědomí a vnímání okolí.

Příprava pacienta před tímto typem anestezie je v podstatě stejná, jako před celkovou anestezií (viz. výše). Významnější roli zde hraje především pitný režim před operací, tzn. dostatečný příjem tekutin alespoň 1-2 dny před operačním výkonem, pokud není omezení příjmu tekutin nutné z hlediska jiných - nejčastěji interních - onemocnění.

Po příjezdu na operační sál nebo předsálí, kde samotnou anestezii provádíme, je pacient napojen na monitor (viz. výše), následuje napolohování pacienta do pozice, ve které bude provedena punkce subarachnoideálního prostoru. Nejčastěji poloha vsedě s hlavou přitaženou k hrudníku, tzv. "kočičí hřbet", méně často poloha vleže s hlavou přitaženou k hrudníku a ohnutými dolními končetinami přitaženými k břichu. V této poloze si anesteziolog ozřejmí místo vhodné ke vpichu jehly: jedná se o prostor mezi obratlovými výstupky v místech, kde se v páteřním kanálu již nenachází mícha. Po desinfekci a zakrytí bederní krajiny v určeném místě se provede vpich tenkou jehlou, po dosažení subarachnoideálního prostoru se jehlou aplikuje tzv. lokální anestetikum, tj. látka znecitlivující nervy vycházející zde pro dolní končetiny. Poté je místo vpichu opětovně potřeno desinfekcí a pacient položen na záda. Za 5-15 minut po injekci anestetika pacient může pociťovat teplo a brnění v dolních končetinách, postupně dochází ke ztrátě citlivosti a hybnosti v obou končetinách, která umožní provedení operačního výkonu. Během něho pacient vnímá své okolí, je schopen komunikovat, v případě potřeby nebo na žádost pacient je možné anestezii kombinovat s lehkou sedací (viz. výše). Přibližný rozsah znecitlivění: dolní polovina břicha a obě dolní končetiny.

Po operačním výkonu je pacient předán sestře z oddělení, kde je hospitalizován, vhodný je dostatečný přívod tekutin po operaci a alespoň 8 hodin pobytu na lůžku (jako prevence bolesti hlavy, která může následovat po punkci subarachnoideálního prostoru, zejména u mladších osob). Délka znecitlivění je různá, závislá na druhu podaného anestetika, obvykle se pohybuje v rozmezí 3-6 hodin, po odeznění pacient plnohodnotně cítí obě dolní končetiny a je schopen neomezeného pohybu.

Subarachnoideální anestezie představuje bezpečnou a spolehlivou metodu znecitlivění, je vhodná pro všechny typy operačních výkonů prováděných na dolních končetinách (ortopedické, chirurgické výkony) a některé výkony v dolní části břicha (tříselné, skrotální kýly atd.), včetně některých gynekologických operací (výkony na hrázy a císařský řez). Vhodnost subarachnoideální anestezie posoudí lékař - anesteziolog v anesteziologické ambulanci.

2. Epidurální anestezie a analgezie

Epidurální anestezie je další metodou prováděnou pro rozsáhlejší operační výkony jako celková a subarachnoideální anestezie. Stejně jako u subarachnoideální anestezie není během operačního výkonu vyřazeno vědomí a vnímání okolí.

Příprava klienta před tímto typem anestezie je v podstatě shodná s přípravou před subarachnoideálním typem znecitlivění.

Samotné provedení epidurální anestezie se značně podobá anestezii subarachnoideální. Pozice pacienta je stejná jako u předchozího typu, rozdíl je v cílovém místě aplikace lokálního anestetika: u epidurální anestezie se anestetikum podá do epidurálního prostoru, který je uložen vně prostoru subarachnoideálního, tedy o něco povrchněji. Epidurální anestezii je proto možné provést v kterékoliv oblasti páteře a tím také ovlivnit výslednou oblast znecitlivění. Na našem pracovišti provádíme bederní epidurální anestezii, tedy oblast vpichu a následného znecitlivění je prakticky téměř totožná s anestezií subarachnoideální. Vpich je prováděn speciální epidurální jehlou, která se liší od jehly spinální tloušťkou a zakřivením hrotu; vzhledem k silnějšímu kalibru jehly je před vpichem provedeno znecitlivění podkoží lokálním anestetikem, aby se zabránilo bolestivosti punkce samotné. Doba nástupu účinku anestezie dolní poloviny těla je oproti subarachnoideální anestezii delší, trvání účinku je odvislé od druhu použitého anestetika. Použití epidurální anestezie, postup během anestezie a po operaci je shodný jako u anestezie subarachnoideální (viz. výše).

Epidurální anestezie lze též využít k pooperační léčbě bolesti u rozsáhlejších operačních výkonů, ke zmírnění bolesti během spontánního porodu a k terapii některých cévních onemocnění dolních končetin. Zde se po punkci epidurálního prostoru zaveden skrz epidurální jehlu tenký katetr, který se ponechá několik pooperačních dní zafixovaný náplastí na zádech pacienta a do něhož se jednotlivými dávkami nebo průběžně podává anestetikum. Vnímání bolesti je omezeno nebo potlačeno, citlivost a hybnost končetin není ovlivněna.

Periferní svodné anestezie

Blokády nervových pletení a jednotlivých nervů

Blokády periferních nervových pletení a nervů využíváme k operačním výkonům na horních a dolních končetinách, kde není třeba dosáhnout znecitlivění celé končetiny, případně kde jiné techniky anestezie nejsou žádoucí vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu klienta.

Nejčastěji provádíme blokády nervové pleteně pro horní končetinu, méně často blokády jednotlivých nervů horních a dolních končetin. Příprava pacienta a jeho sledování při provádění anestezie a během operačního výkonu odpovídá technikám centrálních svodných anestezií. Při provádění blokády nejprve provedem detekci a označení místa vpichu, následně desinfekci místa vpichu a zakrytí okolí sterilní rouškou. Následuje vpich tenké jehly do podkoží, do jehly je přiváděn elektrický proud nízké intenzity z neurostimulátoru. Jakmile dojde k přiblížení se hrotu jehly k nervu, elektrický proud vyvolá brnění, případně drobné svalové záškuby v oblasti, kterou daný nerv zásobuje. Během elektrické stimulace je pacient dotazován na lokalizaci brnění a jsou sledovány svalové záškuby, postupně se intenzita proudu zmenšuje a po dosažení požadované minimální intenzity proudu, kdy lze ještě svalové záškuby vyvolat, je do jehly aplikováno lokální anestetikum - pacient může pociťovat jako tlak v místě vpichu. Po sterilním zakrytí vpichu pokračuje monitorace pacienta, postupně dojde k znecitlivění požadované oblasti na končetině (doba nástupu účinku anestetika a trvání blokády je odvislá od druhu použité látky), stejně jako u centrálních svodných anestezií . Po operačním výkonu je pacient předán sestře z oddělení, kde byl hospitalizován.

Blokády jednotlivých periferních nervů se využívají stejným způsobem, jako blokády nervových pletení, neurostimulátor nebývá k provedení blokády potřeba, vpich se děje pomocí standardní injekční jehly, znecitlivělá oblast je výrazně menší, proto i použití je pro drobné chirurgické výkony.

Porodnická analgezie

Analgezii, tj. omezení a potlačení vnímání bolesti během spontánního porodu provádíme individuálně, po domluvě s rodičkou a lékařem gynekologicko-porodnického oddělení, katetrovou technikou epidurální anestezie (bližší informace viz. výše).