Apotemnophilia je psychická porucha, při které lidé touží po amputaci zdravé končetiny, nebo končetin. Je to dáno poškozením na pravém mozkovém laloku. Při silném průběhu lidé mohou začít cítit nespokojenost se svým tělem a chtějí si odstranit zdravé končetiny. Toto se nazývá BIID - Body Integrity Identity Disorder. Někteří lidé si snaží záměrně poškodit končetinu, aby vyžadovala amputaci. ___
Zvláštním případem definice ampotemnfilie, ampotemnophilie je zájem, aby člověk vypadal jako po amputaci, což by nemělo být zaměňováno s acromotophilií, což je zájem o lidi, kteří jsou po amputaci.
Definice
Slovo Apitemnophilia pochází z řeckého slova APO,temnien,philia. Při této poruše jinak zdraví a racionální jedinci vyjadřují jinak zdraví a racionální jedinci touhu po amputaci určité končetiny, nebo končetin. Většinou tato touha začíná v dětství a člověk se bude snažit získat amputaci. Jenom málo lékařů je ale ochotno amputovat zdravou končetinu. Proto si člověk pokusí nenávratně poškodit končetinu, tak aby byla nutná amputace. Po amputaci jsou lidé se svým rozhodnutím spokojení a cítí se úplní.
Označení
Pacienti s diagnózou Apotemnophilia jsou někdy nazývání jako pacienti s nepořádkem tělesné integrity - BIID. Apotemophilie je obvykle zařazována do BIID proto, že lidé cítí nespokojenost se svým tělem a chtějí odstranit jinak zdravé končetiny. Až do nedávné doby byla touha po amputaci označována jako nepořádek, ale v poslední době začalo Psychiatrické společenství rozlišovat mezi Apotemnophilií a BIID, kdy člověk chce amputaci bez sexuálního podtextu.
Jedinec s opravdovou Apotemnophilií se může dlouhodobě cítit nespokojen se sexuálními vztahy, nebo se cítit sexuálně nefunkční dokud není amputace provedena. Apotemnophilia je podobná Acromotophilií, ale liší se v tom, že člověk touží mít po amputaci svého partnera/partnerku.
BIID
Lidé s BIID typicky touží mít amputovanou jednu, nebo více končetin. V současnosti nejsou známé žádné konkrétní příčiny BIID. Mezi jednu z teorií patří, že dítě přijalo tento obraz těla v dětství, což se ukazuje na většině lidí s Apotemnophilií. Mezi další teorie patří, že se dítě necítí dostatečně milováno a může věřit, že amputace přinese pozornost lásku a soucit. BIID je neuro-psychologický stav, kdy je rozdíl v mozkové kůře ve spojení mezi mozkem a končetinami. Podle nedávné studie je většina lidí s BIID muži. Důvodem pro to je, že parietální lalůček na pravé straně je výrazně nižší u můžů než žen. Toto vysvětluje proč jsou k této poruše více náchylnější muži. Také bylo zjištěno, že touha po amputaci se projevuje více na levé straně těla. Porucha na pravé straně parietálního lalůčku přispívá k přání pacientů mít amputovanou levou část těla.
Acromotophilia
Acromotophilia pochází z řeckého Akron(konec), tomein(snížit), philein(k lásce). Jedná se o touhu člověka seznámit se s lidmi po amputaci. Jedná se o protějšek k Apotemnophilií.
Projevy a symptomy
Deprese
Lidé s Apotemnophilií jsou náchylní k depresí způsobené izolací, zmatenosti a neschopnosti určit jak se mají cítit fyzicky a psychicky. Lidé s Apotemnophilí cítí, že nejsou součástí normy a izolují se od socializace.
Úmyslná zranění
Zranění jsou způsobené zoufalou snahou o odstranění nežádoucí končetiny. Lidě s Apotemnophilií mají ideální představu o svém těle po amputaci s chybějící končetinou/končetinami. Lidé s Apotemnophilií procházející drastickými opatřeními, aby se jejich obraz těla po amputaci splnil. Můžou si záměrně vyvolat infekci v končetinách, nebo je dokonce poškodit natolik, včetně částečného odříznutí končetiny, že lékaři nemají na výběr, než končetinu amputovat.
Příčiny
Nejsou známé žádné přímé příčiny Apotemnophilie. Přesto ale lékařský výzkum ukázal, že Apotemnophilia je spojeno s abnormalitami v prefrontální kůře. Lidé s Apotemnophilií touží po amputaci zvláště v mládí.
Patopsychologie
Patologie
Apotemnophilie souvisí s abnormalitami v prefrontální mozkové kůře. Poškození prefrontální kůry je hlavní příčinou apotemnophilie.
Prefrontální kůra je odpovědná za tvar našeho ideálního vzhledu. Lidé s apotemnophilií mají v mozku obraz těla s chybějícími končetinami ať jsou to ruce, nohy, nebo prsty. Lidé s Apotemnophilií věří, že budou žít s touto podobou. Bez amputace mají pocit, že nežijí svůj život což vede k depresi a krizi identity.
Fyziologie
Existuje jenom velmi málo studií věnujících se fyzické souvislosti s Apotemnophilií. V současné době nejsou k dispozici žádné výsledky potvrzující toto tvrzení.
Psychologie
Apotemnophilie souvisí s psychologickou charakteristikou a je často porovnávána s tranvestitismem, nebo s touhou po změně pohlaví, nebo jinou sexuální preferencí. I když psychologická klasifikace nebyla vědecky testována je porovnávána se zmatkem, který člověk zažije když je seznámen s Apotemnophilií. Tento zmatek je podobný tomu, který lidi cítí když se u nich rozvine touha po změně pohlaví, nebo jejich sexuální preference. Jestli je Apotemnophilie neurologická, nebo psychická porucha je součástí debat Psychologických společenství.
Sexuální touhy
S Apotemnophilií bývají často spojeny sexuální touhy. Je však důležité nezaměňovat Apotemnophilií s Acromotophilií. Výňatek z případové studie z American Journal of psychoterapie s názvem Případ Apotemnophilie: handicap jako jako sexuální preference od Dr. Waltera Everaerda PhD. Z Utrechtu v Holandsku popisuje vývoj jeho sexuální preference:
Začal cítit přitažlivost k amputaci v 10. ročníku. Podle něj se amputovaní chlapci cítí šťastnější než je on sám. Když mu bylo asi 11 let myslel si, že by byl spokojenější s amputovanou nohou. Proto se pokoušel infikovat si v té době rány na noze, ale žádné infekce z toho nevznikly. Poté už neprováděl další pokusy. Cítil, že by nebyl schopen unést jejich bolest. Kromě toho má k dispozici fotografie a kresby amputovaných chlapců a mužů. Hodně fantazíruje nad těmito fotografiemi. Když masturbuje amputovaní chlapci a muži hrají roli partnera v jeho fantazii. Často se zabývá vlastní amputací, nebo amputací svých partnerů. Představuje si například, že skupina mladých chlapců, kteří si společně hrají postaví gilotinu. Oni si navzájem usekávají nohy. On však neshledává touhu po amputovaných partnerech a jeho fantazie sadistické. Často reagoval překvapením, že není důležitá amputace sama o sobě, ale její výsledek. Při vývoji jeho preference se ještě objevila alloapotemnophilia a autoapotemnophilia. Nyní již amputace jeho nohy nemá sexuální význam. Nyní říká, že se bude cítit kompletní až po té co mu bude amputována noha. Amputace hraje důležitou roli v jeho pocitu identity. Sexuální touhy z životní zkušenosti v mládí mohou být jednou z příčin Apotemnophilie.
Zvládání
Lidé s Apotemnophilií jsou obvykle psychologicky a emocionálně zdraví. Velkým problémem při poskytování léčby je, že lidé s Apotemnophilií nehledají profesionální péči o jejich stav. Více se nalézají ve vlastní amputaci, před aktivním hledáním lékařské pomoci. Jak je zmíněno v článku "Jsem v depresi" jeden z nejvýznamnějších problémů v léčbě tohoto onemocnění je, že vyhledají odbornou pomoc až poté co je o to požádá jejich sexuální partner. Proto jejich motivace pramení udělat to pro někoho jiného, než ze skutečné touhy po změně.
Prvky poznávání a chování
Při léčbě byli lidé s Apotemnophilií studováni; ale jako dvě hlavní formy léčby se ukázala kombinace prvků poznání a chování, aby změnily chování a fetiše. Tato kombinativní terapie ukázala, že existuje menší riziko recidivy, než u neléčených jedinců.
Averzrní terapie
Společně s kombinativní terapií poznávání a chování je jako další prvek zkoumána averzní terapie. Tato terapie umožňuje averzní klimatizaci s deviantní sexuální fantazií. Terapie je poskytována lékařem a snižuje účinky Apotemnophilie. Společně s léčbou jsou lidé s Apotemnophilií vystaveni zacházení, které zahrnuje trénování, které se zaměřuje na poznávání a chování, které jim pomůže zvládat sexuální vzrušení a chování.
Etika
Chirurgové se nacházejí v nelehké situaci, když se na ně obrátí lidé s Apotemnophilií. Lékař musí učinit rozhodnutí mezi amputaci zdravé končetiny, nebo ponechat pacienta nešťastného. Jestli lékař provede tento zákrok, nebo ne není povoleno, ani zakázáno. Ačkoliv lékaři souhlasí, že pacientovo štěstí je důležité, amputace končetiny je vyloučena, protože je zdravá.
Směry výzkumu
Apotemnophilie je studována několik let jestli se jedná o neurologickou, nebo psychickou poruchu. Podle podrobného výzkumu Apotemnophilie ještě nejsou známé vazby na mysl a tělo. Nedávný výzkum však ukázal malé průlomy jako, že lidé s Apotemnophilií chtějí odstranění levé končetiny s třikrát větší pravděpodobnosti než levé podle poškození pravého mozkového laloku. Navíc je citlivost kůže výrazně jiná nad a pod místem požadované amputace a místo požadované amputace zůstává stejné od dětství. Mezi vzorkem 52 lidí s Apotemnophilií z internetových diskusních skupin většina požadovala amputaci jedné nohy nad kolenem. Existují paralely mezi Apotemnophilií a jako motivaci pro BIID a autogynephilií jako motivace pro změnu pohlaví.
Také bylo provedeno několik studií zjišťujících jestli se jedná o neurologickou, nebo psychickou poruchu. Je spojena s aktivitou v prefrontální kůře a zároveň je spojena se stejným konceptem transvestitů. Ať se jedná o neurologickou, nebo psychickou poruchu, vždycky se budou vyskytovat otázky z obou stran.
Jedna studie Branga a jeho týmu přivedla zpět hypotézu, že Apotemnophilie je neurologická porucha. Jeho výsledky poskytují psychologickofyziologické důkazy, které podporují hypotézu, že Apotemnophilie vychází z vrozené dysfunkce pravého mozkového laloku a zejména pravého parietálního lalůčku, který přijímá s spojuje vstupy z různých smyslových oblastí a spojuje je v jeden souvislý obraz těla.
Apotemnophilie se často studuje pomocí testů kožní citlivosti. Důvod proč se toto používá je, že se jedná o dobrý ukazatel přenosu sympatických vzruchů.
V poslední době Brang navrhnul, že vrozená dysfunkce pravého parietálního lalůčku, který tvoří jednotný obraz těla vede ke změnám v citlivosti kůže. Když je tato dysfunkce požadována, v mozku se tento rozpor projeví tím, že popírá vlastnictví končetiny. Když je dysfunkce vrozená vede k pocitu, že by postižené oblasti neměly být součástí těla a touze po amputaci.
Zdroj zde, přeložil Filip Bartmann