Dlouhodobě otevřené rány, které se nehojí. To je problém lidí s bércovými vředy či proleženinami. Tato onemocnění často doprovázejí silné bolesti a nepříjemný zápach, postižení lidé navíc trpí i psychicky. Stránka se věnuje příčině a léčbě. Můžete se také podívat jak vypadají bércové vředy a dekubity neboli proleženiny. Stránka obsahuje fotografie a obrázky.
___
___
Bércový vřed - příčina, definice
je onemocnění dolní končetiny, které postihuje nejčastěji osoby po pětašedesátém roku věku, více ženy než muže.
- Až 73% všech případů způsobuje zpomalení průtoku krve v bérci. Povrchové žíly se rozšiřují, jsou přeplněné, následně otékají tkáně, napíná se kůže a v závěru může dojít k jejímu porušení.
- První známkou je zarudnutí kůže, dále její ztenčení, vysychání, případně drobné praskání a tvořící se mokvající plošky.
- Poté už stačí banální poranění - odřenina, škrábanec, štípnutí hmyzem či úder. Ve všech případech dochází k porušení kůže, která se kvůli zhoršenému cévnímu zásobení špatně hojí. Do rány může vniknout infekce, a odtud je krůček ke vzniku bércového vředu.
Proleženina - příčina, definice
je jednoduše řečeno oblast s poškozenou kůží a přilehlou tkání.
- K proleženinám dochází při dlouhodobém tlaku na místo mezi kostí a podložkou, zvláště u špatně pohyblivých pacientů.
- Tlakem dochází k nedostatečnému prokrvování stlačené oblasti a jakmile tkáni chybí kyslík, odumírá. Kůže zčervená, pálí, bolí a tvoří se puchýře.
- V nejtěžších stadiích se může poškodit i kost.
Léčba bércových vředů a proleženin (dekubitů)
- Při léčbě závažných kožních obtíží je nutné se zaměřit na odstranění příčiny onemocnění, což v případě bércových vředů bývají např. diabetes, obezita, žilní nedostatečnost, vysoký tlak nebo zánět hlubokých žil.
- U proleženiny je nutné okamžitě minimalizovat tlak na postižené místo a pacienta pravidelně a často polohovat. Při správném polohování, tedy postupném střídání více poloh, či podkládání rizikových míst měkkými výplněmi se dá proleženině zabránit nebo ji oddálit. Tento defekt totiž vzniká v souvislosti s dlouhodobým tlakem kosti proti tuhé podložce, kdy stlačovaná tkáň trpí nedostatečným prokrvením, tj. zásobením živinami a kyslíkem. Ze stejného důvodu je rovněž omezen nedostatečný odvod metabolických zplodin. Tkáň pak může odumírat a rozpadat se, což má za následek vytvoření různě rozsáhlého vředu. K tomuto stavu dochází nejčastěji v místech, kde se mezi kostí a kůží vyskytuje málo tkáně. U ležících pacientů je tak ohrožená zvláště oblast křížové kosti a paty.
- V nemocnicích se k prevenci proleženin používají tzv. vodní nebo vzduchová lůžka, která díky mírnému vlnění zmírňují tlak na rizikové oblasti a současně přiléhající plochu těla mírně masírují, což prokrvení tkání zvyšuje. Rovněž se používají různé typy nafukovacích matrací a další pomůcky.
- Polohování nejvíce potřebují pacienti po úrazu míchy. Polohy se pak podle vyhodnoceného rizika mění v časovém rozmezí od deseti minut po cca čtyři hodiny. Nejčastější změny jsou z lehu na zádech na bok, případně podkládání různými poduškami či molitanovými válci apod.
- Pro potlačení nepříznivého mikrobiálního osídlení bércových vředů a proleženin a pro stimulaci jejich hojení se v současnosti používá tzv. vlhké krytí rány pomocí vhodných materiálů.
- Nejnověji se prosazuje také "chytrá houba", tedy mikroskopická houba, která potlačuje nepříznivé mikrobiální osídlení ran kůže a stimuluje jejich hojení.
- Nezapomínejte, že k hojení otevřených ran potřebuje tělo větší přísun bílkovin, minerálů a vitaminů.
- Rovněž jsou důležité dostatečný příjem tekutin, pohyb, snížení nadváhy apod.
