Děložní polypy se u žen mohou vyskytovat nehledě na věk. Polypy hrdla snad o něco častěji u žen do přechodu, naopak polypy děložního těla jsou častější a hlavně nebezpečnější (je třeba vyloučit karcinom děložní sliznice) u žen po menopauze.___
Klíčová slova: polyp děložního hrdla, děložní sliznice, těla, endometria, vyšetření, diagnostika, léčba, příznaky, projevy, symptomy, chirurgické řešení, oeprace, hysterektomie, odstranění dělohy.
Polypy v děloze - typy
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, nebof obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek, čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, které se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ polypů se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) je diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na ně lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Jsou to nezhoubné gynekologické nádory
V drtivé většině případů se jedná o benigní, čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor.
Příčina děložních polypů
Přesnou příčinu vzniku p. neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. P. děl. těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) - tyto p. se také často nazývají polypy endometriální.
Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, který celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika, či další rizikové faktory nejsou známé.
Příznaky, projevy
Typickým příznakem pro oba typy děl. p. je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy takzvané kontaktní krvácení).
U p. těla děl. se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus.
P. nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíkyči uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit odjiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potrácení. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.
Vyšetření, diagnostika
Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.
K potvrzení a případně operačnímu řešení polypů těla děložního slouží hysteroskopie (endoskopická vyšetřovací metoda, při které lze zároveň provést léčebný zákrok). Postup je víceméně podobný tomu, který se praktikuje v případě děložních myomů, i když zde je k chirurgickému řešení většinou nutný přístup přes stěnu břišní, tedy laparoskopickým nebo klasickým (otevřeným) způsobem. Hysteroskopické odstranění myomu je možné pouze u jednoho typu myomů, které jsou umístěny v děložní dutině (podobně jako endometriální polyp).
Léčba děložních polypů
Žena může s p. normálně žít, zejména pokud jí nezpůsobuje krvácivé či reprodukční obtíže. Na druhé straně i při nálezu klinicky dosud němého p. (neprojevuje se příznaky, je takzvaně asymptomatický) většinou doporučujeme jeho odstranění. A to především proto, abychom histologicky ověřili jeho nezhoubnou povahu. U žen plánujících graviditu jde také o jistou prevenci potratu nebo nepříjemného krvácení v průběhu těhotenství.
Jiné procedury než naznačené výše ani farmaka (léky) k léčbě polypů nejsou bohužel známy. Nicméně odstranění polypu děložního hrdla je velmi jednoduchým, malým, obvykle nebolestivým zákrokem, někdy proveditelným i pouze ambulantně. Odstranění polypu těla děložního hysteroskopicky je pak každopádně výkonem miniinvazivním, prováděným pouze přes pochvu a děložní hrdlo. Hysteroskopická polypektomie endometrálního polypu děložního těla je většinou asi 10minutový zákrok v krátké celkové anestezii, s použitím vhodného, velmi tenkého instrumentaria. Lze ho provést i bez anestezie, pokud není polyp v dutině děložní příliš velký (řekněme nad 1-1,5cm), pokud je pacientka k tomuto vhodná (zda snese cca na 5-10 minut dyskomfort typu bolestivého menses, což je snazší u žen, které již vaginálně rodily), pokud je pracoviště vybaveno tenkou optikou (3,2 mm) a operatér má v tomto směru zkušenosti. Jinakje standardem provádět tento výkon v celkové anestezii.
Chirurgické odstranění (operace)
Zde je třeba odlišit odstranění p. hrdla a těla dělohy. U polypů hrdla se po ozřejmení nálezu v gynekologických zrcadlech polyp uchopí vhodným úchopovým nástrojem a šetrně abtorkvuje (odkroutí) od dělohy. Zpravidla nejde o výkon bolestivý, lze jej provést i ambulantně, eventuálně použít lokální anestezii, případně anestezii celkovou, pokud tento postup žena preferuje nebo jde o ženu velmi citlivou (postup hysteroskopického odstranění polypu děložní dutiny byl popsán v předchozí odpovědi). Ženám v naprosté většině případů nehrozí žádné zásadní komplikace (ani během výkonu či těsně po něm), tedy ani ztráta dělohy.
Pohlavní styk, sex a děložní polypy
Komplikace v sexuální oblasti problémem nebývají.
Prevence a recidiva
Poměrně častým jevem jsou recidivy, to znamená znovuobjevení se p.. P. se mohou objevit na stejném místě i jinde, a jak již bylo zmíněno, jde o problém relativně častý. Určitou prevencí novotvorby p. děložního těla je ošetření stopky či spodiny polypu (místa odkud z dělohy vychází) elektrokoagulací (chirurgická technika využívající elektrický proud k řezu, čímž se zastavuje krvácení z tkáně), což hysteroskopie většinou umožňuje.
Další prevencí u p. děložní sliznice (endometria) může být nasazení gestagenních hormonů, ať již působících celkově (ve formě tablet) nebo lokálně (v podobě nitroděložního tělíska obsahujícího levonorgestrel), neboť gestageny obvykle brzdí růst děložní sliznice a z ní tyto p. vycházejí. Prevence p. děložního hrdla bohužel není známa. Prevencí tvorby nebo recidiv polypů děložního těla může být (vedle již zmíněných gestagenů) perorální kombinovaná antikoncepce, při jejímž užívání dochází k podobnému efektu - děložní sliznice zde téměř neroste.
Neplodnost, otěhotnění, těhotenství, donošení dítěte
P. děložní dutiny (těla děložního) mohou způsobovat neplodnost nebo například přispívat k neúspěchu léčby neplodnosti mimotělním oplodněním. Nicméně žena s p. zřejmě může jak otěhotnět, tak i donosit plod, což je podobné jako u některých, již zmíněných děložních myomů. P. v hrdle ho může mechanicky "ucpat" a tím znemožnit speriím prostup do dělohy, tzn. je také zdrojem neplodnosti.
Zdroj: doc. MUDr. Michal Mára, CSc.