Každoročních přibližně 3500 případů nahlášených případů lymské boreliózy (správně lymeské borreliózy) je dostatečný důvod proč se o ní dozvědět maximum informací. 20-30 % případů onemocnění přechází do dalších, hůře léčitelných stadií. Následky se mohou projevit třeba v podobě zánětů kloubů a šlach i infekcí centrálního nervového systému. ___
___
Přisátí infikovaného klíštěte může ohrozit např. srdce nebo zrak. Onemocnění probíhá obvykle v několika fázích.
Prvním a téměř jediným charakteristickým projevem onemocnění bývá tzv. erythema migrans - zarudlé kruhové ložisko, často s centrálním výbledem, okolo místa přisátí klíštěte. Objevuje se za několik dní až týdnů po napadení klíštětem a nezřídka svou velikostí přesahuje 5 cm. Postižení kůže se může objevit i na jiných místech a mnohdy je doprovázeno příznaky podobnými chřipce (horečka, bolesti hlavy, svalů, kloubů, únava ...).
Lymská borelióza je onemocnění vyvolané spirochetami (bakterie spirálovitého tvaru) rodu Borrelia. Jedná se o antopozoonozu, tedy onemocnění přenášené na človka ze zvířete. Přirozeným hostitelem jsou v přírodě drobní hlodavci, vysoká zvěř i ptáci. K přenosu na člověka, který je ve vývojovém cyklu patogenů slepým článkem, dochází v našich podmínkách nejčastěji z klíštěte obecného. Přenos jinými druhy sajícího hmyzu zatím nebyl potvrzen.
Příznaky lymeské boreliózy
Lymeská borelióza je onemocnění zasahující různé orgánové systémy, proto se také může projevovat širokou škálou symptomů. Kromě již zmíněného se u pacientů, zvláště v pozdější fázi onemocnění, může vyskytovat pocení, zimnice, otoky lymfatických uzlin, nevolnost, průjmy, poruchy srdečního rytmu, hybnosti, zraku, paměti, spánku, deprese a mnohé další. Jedná se o nespecifické příznaky, kterými se projevují i jiná onemocnění, avšak vždy by se v souvislosti s nimi mělo pamatovat i na možnou přítomnost boreliózy. Hlavním vodítkem pro lékaře může být předchozí zákus klíštěte, i když někdy (při přisátí drobných nedospělých stadií) si jej pacient vůbec nemusí být vědom. Pacient by měl dané, nově objevené příznaky sledovat a konzultovat s lékařem alespoň po dobu 12 měsíců od přisátí klíštěte.
- Zajímavost: K přenosu nákazy může dojít i z rozmáčknutého klíštěte!
Přítomnost protilátek proti boreliím v séru
Při diagnostice boreliózy se většinou testuje přítomnost protilátek proti boreliím v séru pacienta. Ty však vznikají až s odstupem 3-6 týdnů po napadení klíštětem. Protilátky proti boreliím se mohou vyskytovat i u osob bez projevů onemocnění a naopak nemusí být přítomny u pacientů s klinickými obtížemi. Zahájení terapie tak vždy závisí na rozvaze lékaře. Léčba by neměla být rutinní u všech osob napadených klíštětem, riziko nakažení je totiž poměrně nízké.
Antibiotika používaná při léčbě boreliózy
| Skupina antibiotik | Příkad látky | Preferenční podání |
| tetracykliny | doxycyklin | lék první volby |
| peniciliny | amoxicilin | těhotné ženy a děti |
| cefalosporiny | cefuroxim | pacienti s alergií na peniciliny |
| makrolidy | azitromycin | pacienti s alergií na peniciliny |
Nasazení antibiotik
v terapii lymeské borreliózy se standardně užívají různé druhy antibiotik. V časných fázích choroby tetracykliny, peniciliny, makrolidy nebo cefalosporiny. U chronických forem i některé další (např. metronidazol). Jejich výběr vždy závisí na stadiu onemocnění, vlastnostech příslušného léčiva a konkrétním pacientovi. Tetracykliny, léčiva první volby v terapii borreliózy, jsou např. kontraindikovány u těhotných i kojících žen a u dětí do 8 let. Často působí zažívací obtíže, měly by tudíž být podávány po jídle. Mléčné výrobky a např. přípravky s obsahem minerálů by měly být užívány s odstupem 2 hodin od podání tetracyklinů, jinak by se významně snížila jejich vstřebatelnost. Na peniciliny se často vyskytuje alergie, pakje pacientovi nutné podat například makrolidová antibiotika.
Kombinace antibiotik
Nikdy je nezbytné použít antibiotika v kombinaci, protože borelie se mohou v organismu nacházet v různých formách i prostředích (mojí schopnost pronikat až do buněk a přes hematoencefalickou bariéru do mozku). Doba aplikace konkrétního přípravku se liší, zpravidla se pohybuje v řádech týdnů, i když se ukazuje, že např. jednorázové podání doxycyklinu do 72 hodin po přisátí klíštěte je proti boreliím velmi účinné.
V podpůrné léčbě lymeské boreliózy lze využit i některá prodejná léčiva či dopňky stravy, které mohou posílit vlastní fungování imunitního systému nebo vytvořit v organismu nehostinné prostředí pro přežívání borelií. O jejich použití by se měl pacient vždy poradit se svým lékařem neba lékárníkem a nikdy by neměly být používány na úkor standardní antibiotické terapie a bez stanoveni diagnózy lékařem.
Včasné vyjmutí klíštěte sníží riziko rozvinutí nemoci (infekce)
Nezbytné je zmínit i možnosti prevence. Protože na vývoji účinné vakcíny se stále ještě pracuje, je základem bránit se přisátí klíštěte, tedy pohybovat se v rizikových oblastech ve vhodném oděvu, používat repelenty a po návratu z přírody vždy prohlédnout celé tělo.
Původce infekce se z klíštěte do organismu dostává zhruba až za 24 hodin po jeho přisátí. Klíště by tak mělo být co nejrychleji odstraněno a zlikvidováno vhodným způsobem. Rána by měla být před i po vytažení klíštěte vydezinfikována např. přípravkem s obsahem jódu (pokud na něj není jedinec alergický). Léčbu lymeské boreliózy je nezbytné zahájit vždy včas, aby se zabránilo rozšíření patogenů a přechodu nemoci do dalších stadií. I po vymizení klinických projevů by pacient měl být pravidelně sledován lékařem zhruba po dobu dvou let.
Zdroj: Mgr. Tereza Hendrychová