Po stanovení mozkové smrti lze při splnění všech právních podmínek odebrat orgány pro transplantační účely. V období od stanovení smrti mozku do odběru orgánů hovoříme o péči o dárce orgánů (na takovou osobu je již pohlíženo jako na mrtvou), tedy již nikoli o péči o nemocného. Jedná se o intenzívní péči s cílem zachovat co nejlepší funkci orgánů pro budoucího příjemce.
______
Monitorování
- monitorování EKG
- pulsní oxymetrie
- invazívní kontinuální měření tlaku krve
- měření centrálního žilního tlaku
- měření tělesné teploty
- hodinová bilance tekutin
- pravidelné laboratorní kontroly krevních plynů, iontů, glukózy, urey, kreatininu v séru,
Zajištění hemodynamiky
Cílem těchto opatření je dosáhnout co nejlepší perfúze (prokrvení) orgánů. V popředí terapeutických snah je zajištění dostatečného preloadu. Nevede-li tato léčba k dostatečnému střednímu arteriálnírnu tlaku, nasazujeme katecholaminy (noradrenalin).V praxi postupujeme následovně: udržujeme vyrovnanou bilanci tekutin s masívním hrazením krystaloidů a koloidů podle CVP, který udržujeme nad 8 cm H2O. V případě anémie jsou indikovány krevní náhrady, hemoglobin udržujeme na hodnotách kolem 100 g/l. Při polyurii větší než 3-4ml/kg/h aplikujeme antidiuretický hormon. Nezbytné je jeho časné nasazení, neboť po delší době trvání diabetes insipidus může být ADH méně účinný z důvodu vypláchnutí dřeňového gradientu ledvin. K dispozici je preparátdesmopresin (Adiuretin) pro i.v. aplikaci a ve formě nosních kapek. Desmopresin působí převážně na ledvinné tubuly s minimálním vazopresorickým účinkem. Dávkování: 2-4 kapky intranazálně po 8 až 12 h nebo 0,2-0,4 J..lgAdiuretinu i.v. po 8 h, nejlépe však v kontinuální infúzi 0,08 ug/h. Nevedou-Ii výše uvedené postupy k udržení přiměřeného TK, přistupujeme k podávání katecholaminů, nejčastěji dopaminu v dávkách do 5 ug/kg/ /min. V indikovaných případech, tj. při poklesu ejekční frakce levé komory, nasazujeme dobutamin a jen v extrémních případech je nutné k dosažení adekvátního arteriálního tlaku aplikovat adrenalin či noradrenalin. Arytmiím se snažíme zabránit úpravou elektrolytových dysbalancí a prevencí výrazné hypotermie. Při neúspěchu je lékem volby amiodaron.
Umělá plicní ventilace
Při nepřítomnosti plicního postižení většinou postačí objemově řízená ventilace s nižším nastavením minutového objemu a s F102 dostačujícím k udržení saturace O2 nad 95 %. K prevenci atelektáz se doporučuje PEEP 5 cm H20.
Péče o hemokoagulační rovnováhu
Podle závažnosti podáváme čerstvou zmrazenou plazmu, fibrinogen, antitrombin.
Antibiotická profylaxe
Antibiotická profylaxe je sporná. V některých pracovištích se však užívají širokospektrá antibiotika, nejčastěji cefalosporinové řady, ve snaze o prevenci nozokomiální infekce.
Specializované diagnostické postupy
Před odběrem je nutno zajistit základní sérologické vyšetření: BWR, anti HIV, HBsAg, anti HCV, anti CMV a EBY.
Udržování vnitřního prostředí
V popředí je substituce iontů, zejména kalia. V praxi je nutné podávat vysoké dávky draslíku - až 40 mmol/h. Hypernatrémie je nejlépe zvládnutelná včasným nasazením desmopresinu a infúzí 5% glukózy. Respirační alkalózu ovlivňujeme snížením minutového dechového objemu. V současné době se požaduje i kontinuální přívod parenterální výživy, aby nedošlo k vyčerpání energetických zásob orgánů.
Péče o tělesnou teplotu
Hypotermie je v péči o dárce většinou opomíjena. Snažíme se pasívně zabránit ztrátám tepla. Při poklesu teploty pod 35°C je nutné aktivní ohřívání: ohřáté infúze, zvýšení teploty vdechované směsi, termická poduška, přístroj s cirkulací teplého vzduchu.
Kdo může darovat orgány - indikační kritéria
Ideální parametry dárce s ohledem na funkce budoucího transplantátu (štěpu, graftu):
-
věk mezi 5 a 55 lety
-
negativní anamnéza (infekční, interní onemocnění, předchozí transfúze)
-
hemodynamická stabilita
-
normální funkce orgánů
-
resuscitační péče trvající méně než 3 dny
Kdo se nehodí pro dárcovství, darování orgánů
- infekční onemocnění: AIDS, infekční hepatitida, sepse
- maligní nádor, kromě primárních tumorů mozku a kůže
- zjevné orgánové onemocnění, např. glomerulonefritida při odběru ledvin