Doplňky stravy mohou příznivě ovlivňovat zdravotní stav, nemají však léčebné účinky. I když nejsou indikovány k léčbě konkrétního onemocnění, mohou obsahovat látky, u nichž byl účinek ověřen v klinických studiích, a mohou mít příznivé fyziologické účinky. Na druhé straně však často dochází k zobecňování experimentálních výsledků, případových studií nebo kazuistik a k přehnanému optimismu ohledně účinnosti. V ojedinělých případech však lze i u doplňků stravy nalézt validní klinické studie. Zdravý kritický postoj je namístě.
___
Nespecifická imunomodulace
Nespecifické imunomodulátory jsou často látky, jejichž struktura odpovídá tzv. molekulárním vzorům asociovaným s patogenem (PAMP - pathogen-associated molecular patterns). Jedná se o konzervativní struktury rozeznávané složkami nespecifické imunity (makrofágy a komplement) pomocí receptorů označovaných jako receptory rozpoznávající vzory (pRR - pattern recognition receptor). Tyto látky do určité míry napodobují infekční napadení organismu. Nejedná se však o protilátkovou odpověd, proto není zesílení imunitní odpovědi specifické jen vůči aktivátoru, ale vůči všem patogenům.
Bakteriálni imunomodulátory
Imunomodulátory bakteriálního původu patří k nejpřirozenějším způsobům imunomodulace. Jedná se o bakteriální lyzáty, extrakty nebo izolované molekulární frakce nejčastějších původců respiračních nebo urogenitálních infekcí traktu. Představují typické PAMP struktury. Ve formě registrovaných léčivých přípravků jsou poměrně dobře zavedenou formou imunomodulace. Jejich krátkodobé podávání je bezpečné, případné nežádoucí účinky obvykle pouze méně závažné. Diskutovaná otázka možných pozdních následků (zejména opakované léčby a exacerbace autoimunitních onemocnění) se v žádné studii zatím nepotvrdila. Plošné používání "na posílení imunity" však není doporučováno. Výdej léčivých přípravků s bakteriálními lyzáty je zatím vázaný na lékařský předpis. Je proto zajímavé, že se přitom bakteriální lyzáty stále častěji objevují i ve formě doplňků stravy. Tyto doplňky stravy nevyžadují klinickou dokumentaci v rozsahu požadovaném pro registraci léčivých přípravků. Volně prodejné léčivé přípravky v této skupině chybějí.
Betaglukany
Betaglukany patří, podobně jako bakteriální lyzáty, mezi typické PAMP struktury ovšem mimikující napadení fungální infekcí. Vyskytují se zejména jako typická stavební složka buněčných membrán hub a kvasinek nebo některých vyšších rostlin (oves, ječmen). Jedná se o homopolymery glukózy s lineární molekulou obsahující (1>3) beta-D-glykosidové vazby, s větvemi postranních řetězců. Za imunomodulačně účinnější jsou považovány betaglukany z hub a kvasinek, které se vyznačují vyšším stupněm větvení molekuly. Intenzita imunomodulačního účinku je však závislá na konkrétní struktuře (velikost molekuly, rozsah větvení) i stupni purifikace. Vyznačují se velmi dobrou bezpečností, a jsou proto vhodné pro případnou imunostimulaci i u malých dětí.
Probiotika
Probiotika jako původně cizorodé mikroorganismy vstupují do intenzivních vzájemných kontaktů se střevním imunitním systémem a mají typický imunomodulační účinek: mohou normalizovat nedostatečnou i nadměrnou imunitní odpověď. Mají zásadní význam pro rozvoj tolerance imunitního systému a konstituci neatopického fenotypu. Důležité je zřejmě navození periferní T buněčné tolerance na alergeny. V oblasti existujících imunodeficiencí existuje několik studií, které dokumentují preventivní účinek podávání probiotik na incidenci sezonních respiračních onemocnění u dětí.
Echinacea sp.
Echinacea patří mezi rostlinné imunomodulátory, často řazené i do skupiny adaptogenů. Nejpoužívanějšími druhy jsou Echinacea angustifolia - tradiční léčivá rostlina severoamerických indiánů - a Echinacea purpurea, která se v Evropě zejména díky německé farmakognostické škole a nižším nákladům prosadila více. Imunostimulace je vyvolána komplexním mechanismem zahrnujícím aktivaci makrofágů, stimulaci fagocytózy, stimulaci fibroblastů, zvýšení buněčné respirace a zvýšení mobility leukocytů. Účinnost při prevenci běžných respiračních onemocnění prokázalo několik rozsáhlých metaanalýz a přehledových prací, proto se dá echinacea považovat za imunomodulátor s dobrou klinickou evidencí. Dostupná je jako doplňky stravy i jako registrované léčivé přípravky.
Imunonutrice
Imunitní systém má vysoký metabolický obrat a nároky na specifické substráty, které slouží jako prekurzory mediátorů imunitního systému. Jejich přísun nad rámec běžné výživy má význam zejména u kachektických, perioperačních a jiných kritických stavů. Fyziologie poporodní výživy savců zahrnuje i přímý příjem imunitně aktivních molekul, proto je možné v imunonutrici využít i některé imunitně aktivní bílkoviny.
Aminokyseliny
Glutamin je kromě stavební složky bílkovin univerzálním přenašečem aminoskupiny pro syntézu nukleových kyselin, hlavní aminokyselinou v cytosolu svalových buněk a prekurzor pro syntézu glutathionu - základního prvku intracelulárního antioxidačního systému. Slouží jako zdroj energie pro rychle se dělící buňky střevní sliznice a lymfocyty. Arginin hraje klíčovou roli v produkci oxidu dusnatého, čímž se podílí na regulaci zánětlivé reakce a na imunitní odpovědi organismu. Je to podmínečně esenciální aminokyselina (může se tvořit z glutaminu), která stimuluje obranyschopnost zprostředkovanou T lymfocyty a hraje důležitou roli při hojení ran a obnově tkáně. Při užívání doplňkové enterální výživy (sipping, enterální sondy) s obsahem 10-15 g argininu nebo glutaminu denně se popisuje výrazné zkrácení procesu rekonvalescence při těžších onemocněních nebo úrazových stavech.
Nukleotidy
Protože leukocyty mají omezenou schopnost syntézy de novo, jsou odkázány zejména na vychytávání cirkulujících nukleotidů. Příznivý efekt suplementace nukleotidů na imunitní systém se potvrdil zejména u kojenců v náhradní mléčné výživě nebo při parenterální výživě dospělých. V České republice jsou specificky oblíbené deriváty odvozené z hovězí krve, obsahující kombinaci nukleotidů, aminokyselin a oligopeptidů. Zvláště jejich lokální aplikační forma patří v České republice mezi nejprodávanější produkty na podporu imunity. Naproti tomu o mechanismu účinku není mnoho známo a mimo naše území se podobné přípravky nevyskytují.
Omega-3-omega-6 nenasycené mastné kyseliny
Polynenasycené mastné kyseliny jsou prekurzory vícerých mediátorů imunitního systému odvozených od kyseliny arachidonové (prostaglandiny, tromboxanya leukotrieny). Jejich dostatečný přísun (doporučované dávkování se pohybuje v rozmezí 1-5 g denně) pozitivně ovlivňuje patologicky zvýšenou tvorbu prozánětlivých mediátorů (TNFalfa, IL-l), dobré zkušenosti jsou proto pozorovány zejména při podávání u autoimunitních zánětlivých onemocnění, jako je např. revmatoidní artritida, lupus nebo chronická zánětlivá onemocnění střev.
Vitaminy a minerály
Multivitaminové a multiminerální přípravky můžou mít pozitivní roborační účinek. Přímý imunomodulační účinek však v obvyklých dávkách nebyl prokázán. Tradičně používaný vitamin C (kyselina askorbová) zajišťuje normální funkci B a T lymfocytů i normální tvorbu antimikrobiálních molekul během respiračního vzplanutí fagocytů. Jeho potřeba se proto zvyšuje v průběhu infekce nebo zánětlivé reakce. Populární preventivní užívání "megadávek" vitaminu C však nemá ve farmakokinetice kyseliny askorbové žádnou oporu. Z minerálních doplňků se za nejdůležitější prvek dá považovat zinek. Popisován je preventivní účinek proti virovým infekcím dýchacích cest, zvláště proti chřipce, a dále proti herpetickým virům. Doporučovaná dávka je přibližně 10-50 mg denně, vyšší dávky (více než 100 mg denně) můžou naopak působit imunosupresivně.
Systémová enzymoterapie
Systémová enzymoterapie (SET) je založena na perorální aplikaci proteolytických enzymů. Účinek SET je imunonormalizační. Proteolytické enzymy jsou v systémové cirkulaci chráněny vazbou na specifické antiproteázy, přičemž si zachovávají proteolytickou aktivitu. Výsledkem jejich působení je rychlejší odbourávání imunokomplexů, modulace tvorby cytokinů a interference s adhezivními molekulami. Podle empirických zkušeností SET ovlivňuje zejména zánětlivé procesy. Indikací jsou proto různé akutní i chronické záněty, otoky, hojení ran po úrazu či operaci. Zkušenosti existují i s preventivním podáváním u opakovaných respiračních infekcí a otitid, další uplatnění nachází SET v gynekologii, urologii, sportovní medicíně a cévních poruchách.
Mléčné proteiny
Mateřské mléko se u savců podílí významným způsobem na zabezpečení funkčnosti nezralého imunitního systému a organismus savců je tak připraven na příjem těchto složek perorální cestou. Existují proto snahy o využití těchto účinků u starších dětí a dospělých, širšího uplatnění v klinické praxi však zatím nenalezly. Mezi nejvýznamnější imunomodulační složky mateřského mléka patří zejména kolostrum a laktoferrin.
Kolostrum (mlezivo) je nejdůležitějším imunonutričním zdrojem kojence v prvních dnech života a jeho příjem je považován za formu pasivní imunizace. Obsahuje velké množstvi imunoglobulinů, cytokinů a antibakteriálních látek. Existuje několik klinických studií, řada pozorování a kazuistik, které skutečně dokazují příznivé působení zejména u střevních infekcí. Za hlavní biologickou funkci laktoferrinu bylo považováno udržování hladiny železa v organismu. Nejnovější poznatky však ukazují, že transport železa je u laktoferrinu jakýmsi "vedlejším" produktem a jeho hlavní uplatnění se nachází právě v imunitním systému. Kromě přímého antibakteriálního působení je laktoferrin schopen vázat se přímo na receptory buněk imunitního systému, spouštět diferenciační, aktivační a proliferační kaskádu a stimulovat imunitní odpověď.
Zdroj: PharmDr. Vladimír Végh, Mgr. Tereza Végh