Ucpání žíly krevní sraženinou neboli žilní tronbóza je časté onemocnění, které nesmíme brát na lehkou váhu. V posledních letech se o žilní trombóze mluví čím dál častěji. A oprávněně. Celosvětově se ročně objeví miliony případů a u více než jedné třetiny nemocných se dostaví (i bez varovných příznaků) vážná až smrtící komplikace - plicní embolie (viz dále). Tromboembolie je třetí nejčastější příčina úmrtí ze srdečně-cévních onemocnění, hned po infarktu myokardu a mozkové mrtvici.___
Krev je vybavena mnoha důmyslnými systémy, které udržují její relativně stálé složení a vlastnosti, k nimž patří mimo jiné i patřičná "hustota" a "tekutost". Tyto vlastnosti jsou nutné, aby mohla krev proudit cévami a roznášet po těle živiny a kyslík a odvádět z tkání oxid uhlíku a odpadní metabolity. Navíc je však krev vybavena ještě jednou užitečnou schopností, a to srážlivostí. Díky ní nevykrvácíme při sebemenším úrazu. Krev totiž umí v místě poškozené cévy vytvořit sraženinu, která "zalepí" otvor v cévě. Za normálních okolností jsou srážlivé a protisrážlivé faktory v "křehké" rovnováze. Při jejich vychýlení může dojít k nebezpečnému krvácení, nebo naopak ke zvýšené tvorbě krevních sraženin (tzv. trombů) i v nepoškozených cévách. Nejčastěji k nim dochází v hlubokých žilách dolních končetin, ale ani jinde nejsou vyloučené. Jak se projevuje hluboká žilní trombóza se dozvíte na webu www.priznaky-projevy.cz zde.
Co způsobuje žilní trombózu aneb rizikové faktory
Na vzniku trombózy se podílí několik faktorů. Mezi ty nejzávěžnější patří především
- genetické faktory,
- "velké operace" (kloubní, břišní),
- vážné úrazy,
- dlouhodobá nepohyblivost,
- užívání některých léků a také
- některá onemocnění.
Všechny tyto skutečnosti jsou obvykle důvodem k preventivnímu podávání protisrážlivých léků. K ostatním méně závažným faktorům řadíme
- sádrovou fixaci končetin,
- dlouhý let letadlem nebo
- přepravu jiným dopravním prostředkem (bez pohybu dolních končetin),
- těhotenství,
- kouření,
- obezitu a
- užívání hormonální antikoncepce.
Diagnostika aneb jak se projevuje žilní trombóza - příznaky, projevy, symptomy
Zkušený lékař pozná žilní trombózu dolních končetin "od pohledu" a podle toho, co mu pacient řekne. Někdy jsou však příznaky méně charakteristické nebo zastřené užíváním léků. Jak se projevuje hluboká žilní trombóza se dozvíte na webu www.priznaky-projevy.cz zde.
Léčba žilní trombózy
Léčba závisí na závažnosti a lokalizaci trombózy. V těch nejzávažnějších případech, kdy jsou ucpány velké cévy a pacient je bezprostředně ohrožen na životě, je možné provést tzv. lokální (místní) nebo systémovou trombolýzu (rozpuštění krevní sraženiny speciálním lékem) za pečlivé kontroly (ultrazvukové a laboratorní), aby se předešlo druhému extrému - krvácení.
Druhou možností je odstranění trombu chirurgicky (trombektomie) pomocí katetru zavedeného do příslušné žíly.
Méně závažná hluboká žilní trombóza dolních končetin se léčí injekcemi tzv. nízkomolekulárního heparinu či fondaparinuxu, což jsou látky, které zasahují do mechanizmu tvorby trombu a jeho odbourávání. Měly by být podávány asi 5-7 dní, a současně nebo následně by měla být dlouhodobě užívána protisrážlivá léčba. Při té se obvykle podává warfarin, který snižuje srážlivost krve a brání opakování vzniku trombózy. Dávkování musí být stanoveno velmi pečlivě, proto se jeho účinky sledují opakovaným vyšetřováním. Délka léčby záleží na mnoha okolnostech. Podle příčiny vzniku trombu může být několikaměsíční nebo celoživotní. V poslední době se objevily dva nové nadějné léky (dabigatran etexilát a rivaroxaban), jež mají lepší snášenlivost a méně kontraindikací než warfarin. Zatím se používají jenom při operaci velkých kloubů.
Komplikace žilní trombózy
Proč tolik povyku kolem toho, když se trochu krve srazí v žíle? Nejde totiž jen o samotnou sraženinu, která brání správnému krevnímu oběhu v postižené části těla, ale o důsledky, které může mít. Tím nejzávážnějším je plicní embolie (jak se projevuje plicní embolie se dozvíte na www.priznaky-projevy.cz). Při této nemoci se trombus nebo jeho část "utrhne" a krví pluje do plic, kde ucpe plicní tepny. Velká masivní embolie, která uzavře buď hlavní plicní tepny, nebo větší část jejich větví, je smrtelné onemocnění. Může přijít bez varování, bez příznaků, kdy nemocný padne do bezvědomí, po němž následuje rychlé úmrtí. Někdy se příznaky objevují postupně dny i týdny. Opakované mírnější embolizace mohou způsobit takzvanou plicní hypertenzi (jak se projevuje plicní hypertenze se dozvíte na www.priznaky-projevy.cz), tedy zvýšení krevního tlaku v plicním krevním oběhu. Ta nezvratně poškozuje plíce a oběhový systém.
K těm "méně závažným" komplikacím patří poškození žíly a krevního oběhu v místě trombózy. Důsledkem je pak například bércový vřed.