Vyšetření cerebrospinálního moku je v neurologii jedním ze základních diagnostických metod. Likvor se odebírá lumbální nebo vzácněji subokcipitální punkcí pacienta, kdy se na místě může zhodnotit vzhed tekutiny a následně se odesílá k laboratorním vyšetřením biochemickým, cytologickým a případně imunologickým. Zajímá vás jen tabulka normálních a abnormálních hodnot mozkomíšního moku? Klikněte zde pro zobrazení tabulky.
Obecné pojednání o mozkomíšním moku:
- Mozkomíšní mok (cerebrospinální likvor) vyplňuje dutiny centrálního nervstva – mozkové komory a tzv. subarachnoideální prostory (jsou to prostory pod jedním ze 3 obalů CNS pod tzv. arachnoideou – pavoučnicí).
- Likvor vzniká ultrafiltrací krevní plazmy a v cévních pleteních a v mozkových dutinách. Chrání mozek a míchu před mechanickým poškozením, zajišťuje látkovou výměnu, vyrovnává změny osmolality, pH, koncentrace iontů apod.
- Chrání CNS před patogeny.
- Denně vzniká asi 600 ml likvoru a většina se opět vstřebá.
- V likvorových cestách je asi 150 ml likvoru.
Likvor se nejčastěji získává tzv. lumbální punkcí , což je napíchnutí páteřního kanálu v bederní oblasti páteře. U malých dětí, které mají ještě vazivové lupínky mezi lebečními kostmi se proniká přímo do mozkových komor = komorová punkce.
Ve výjimečných případech se odběr likvoru provádí z místa mezi týlní kostí a 1. krčním obratlem = suboccipitální punkce.
Pravidlo po odběru:
Likvor je třeba ihned po odběru doručit do laboratoře a nejdéle do jedné hodiny po odběru zpracovat (dochází k cytolýze, snížení hodnoty cukru v CSL, zvýšení hodnoty laktátu). Na základní cytologické a biochemické (= cytochemické) vyšetření je třeba 2 – 3 ml.
Cytologické vyšetření likvoru není možné provést ve vzdálené laboratoři, buňky se s časem mohou rozpadnout. Mok musí být doručen k cytologickému vyšetření do cca. 1 hodiny od odběru.
Vzhled likvoru:
- Vzhled likvoru: za fyziologických okolností je čirý, bezbarvý, bez zákalu.
- Růžová až červená barva likvoru je způsobena příměsí krve a mluvíme o sanquinolentním l. Krev pochází z poraněných cév v l. cestách nebo je způsobena krvácením podkožních cév v okolí vpichu = artificiální krvácení – v tomto případě se dělá tzv. zkouška 3 zkumavek – likvor se odebírá do 3 zkumavek a ve třetí už by měl být čirý a bezbarvý.
Pokud je i přes zkoušku 3 zkumavek tekutina krvavého vzezření, zřejmě se jedná o subarachnoidální krvácení. Při arterficielním zbarvení vzniká krevní koagulum, zatímco erytrocyty z patologického krvácení pouze sedimentují na dno zkumavky a protřepáním je lez opět oddělit.
- Nažloutlý likvor = xantochromní – je způsoben vysokou koncentrací bílkoviny nebo rozpadlým krevním barvivem (přeměna hemoglobinu na bilirubin) jako následek staršího krvácení do likvorových cest. Vyskytuje se u poruchy hematlikvorové bariéry a u tzv. blokového likvoru (v důsledku zvýšené koncentrace zejména albuminové frakce bílkovin).
- Kalný likvor - zelený, bílý, nažloutlý - bývá u hnisavých zánětů CNS.
-
Melanochromní likvor (tmavě hnědě zbarvený) - vzácně při melanoblastóze mening (přítomnost pigmentu melaninu).
Cytologické vyšetření mozkomíšního moku:
-
Provádí se do jedné hodiny po odběru po obarvení a nejčastěji ve Fuchs–Rosenthalově komůrce (velikost 3,2 mm3). Později dochází u buněk k destruktivním a deformačním změnám.
-
Pokud nelze cytologické vyšetření provést do 45 minut, doporučuje se vitalitu buněk prodloužit přidáním kultivačního média nebo inaktivovaného AB séra.
-
Normální počet buněčných elementů u dospělého představuje 0-5x106/l. Vyšší počet elementů se označuje jako pleiocytóza.
-
K cytologickému vyšetření je ideální mikroskop s fázovým kontrastem, který je schopen odlišit přesněji jednotlivé buničky.
Typy buněk:
-
erytrocyty (červené krvinky) – hodnotí se slovně např. ojedinělé, četné, záplava; fyziologicky v l. nejsou příotomné!
-
mononukleáry – lymfocyty + monocyty
-
polynukleáry – nejčastěji neutrofilní granulocyty
-
atypické buňky – různý tvar, různé jádro, jsou to nejčastěji buňky nádorů
Fyziologický (normální) nález = fyziologická oligocytóza
-
u dospělých do 3 lymfocytů / 1μl
-
u novorozenců do 10 lymfocytů / 1μl – není ještě dotvořená tzv. hematolikvorová bariéra, což je hranice mezi krví a likvorem tvořená bazálními membránami buněk cévní výstelky.
-
Nález vyššího počtu buněk v likvoru se označuje jako pleocytóza. Pleocytóza s převahou polynukleárů bývá u bakteriálních zánětů (řádově tisíce / 1μl) současně s tím bývá pokles koncentrace glukózy a vzestup koncentrace laktátu a bílkoviny.
Biochemické hodnoty cerebrospinálního moku
1.) bílkovina = proteinorachie (proteinorhachie) - normální hodnota 0,15 – 0,4 g/l
80% bílkoviny pochází ze séra, zbytek je tvořen uvnitř likvorových cest = intratékální tvorba. Zvýšená hodnota bílkoviny bývá u bakteriálních zánětů CNS a u autoimunitních onemocnění, kdy se zvyšuje především intratékální tvorba.
2.) glukóza = glykorachie (glakorhachie) - normální hodnota 2,5 – 3,8 mmol/l
Měla by představovat asi 60% glykémie. Zvyšuje se u diabetiků a snižuje se u bakteriálních zánětů CNS.
3.) laktát 1,2 – normální hodnota 2,1 mmol/l
Jeho hodnota se zvyšuje u bakteriálních zánětů CNS.
4.) chloridy 120 – normální hodnota 132 mmol/l
Pokles chloridů bývá u tuberkulózních zánětů CNS.
Obraz - pleocytóza:
Pleocytóza s převahou mononukleárů (řádově stovky / 1μl) bývá u virových infekcí a u tuberkulózních zánětů CNS.
Současný nález zvýšené hodnoty bílkoviny a zvýšeného počtu buněk (nejčastěji polynukleárů) se označuje jako proteinocytologická asociace a bývá nejčastěji u bakteriálních zánětů CNS.
Současný nález zvýšené bílkoviny a normálního počtu buněk se označuje jako proteinocytologická disociace a bývá u překážek v likvorových cestách např. u nádoru v páteřním kanálu, kdy likvor nemůže cirkulovat.
Spektrofotometrie likvidu:
Slouží k odhadu přibližného stáří krvácení do likvorových cest.
Využívá se odlišného absorbčního maxima u různých derivátů hemoglobinu a bilirubinu:
-
oxyHb (oxyhemoglobin) … 415 nm ….. před 2-4 hodinami
-
bilirubin … 460 nm …. před 10-12 hodinami
-
methemoglobin …. 406 nm …. starší krvácení (týdny, měsíce)