Dobré ráno, dnes je neděle 22.12.2024, svátek slaví Šimon, zítra Vlasta.

Otřes mozku - definice, příznaky, první pomoc, léčba, rekonvalescence

otres_mozku.jpgOtřes mozku (komoce mozková, commotio cerebri) je náhlá porucha mozkových funkcí vyvolaná mechanickým úrazem a provázená různě dlouhým bezvědomím (od zlomků sekundy po hodiny), často bolestí hlavy, nevolností, zvracením a někdy různě dlouhou dobu i zmateností. Otřes mozku je někdy doprovázen retrográdní amnézií (pacient si nevzpomíná co se před úrazem dělo). Otřes nemusí vzniknout jen nárazem do hlavy, ale i jiným mechanismem - např. prudké dosednutí na hýždě.
___
 

Příčina

Otřes mozku často vzniká při úrazech, pádech, při sportu, při autonehodách, při rvačkách, ad.

Mechanismus vzniku

Není zcela přesně vysvětlen, předpokládá se funkční vratná porucha retikulo-kortikálních axonů.

Komoce mozková, otřes mozku - příznaky, projevy, symptomy:

Příznaky otřesu mozku, komoce mozkové jsou uvedené na www.priznaky-projevy.cz


Objektivní neurologický nález
U pacientů s mozkovým otřesem je většinou negativní (bez změněného fyzikálního nálezu proti normě), vycházíme spíše z anamnestických údajů. Za nebezpečné se považuje, pokud pacient po probrání z bezvědomí do něj znovu upadá. To může být známkou závažnějšího poškození CNS.

Rozdělení otřesu mozku podle délky poruchy vědomí

  • I. stupeň - sekundy, mx. do 5 minut (většina komocí)
  • II. stupeň - do 15 minut
  • III. stupeň - do 30 minut
  • Nad 30 minut neklasifikujeme poranění jako komoci, ale již jako difuzní axonální poranění nebo kontuzi (pohmoždění).


První pomoc u otřesu mozku


Vyšetření v nemocnici u pacienta s podezřením na komoci mozkovou

  • lékař se pacienta nebo rodiny bude ptát na to co se dělo (nejlépe pokud jsou přítomni svědkové, kteří mohou vypovědět o okolnostech úrazu, délce bezvědomí)
  • dle úrazového děje a klinického stavu doplní další vyšetření (RTG mozku, páteře, CT mozku, vždy neurologické konziliární vyšetření - diagnozu komoce mozkové stanovuje neurolog)
  • CT vyšetření je indikováno, pokud je anizokorie (rozdílná šíře zorniček), porucha citlivosti kůže kdekoliv na těle, intenzivní bolest hlavy, porucha hybnosti končetin
  • z nejrůznějších důvodů je možno doplnit i EEG vyšetření
  • většinou pacienti zůstávají ke sledování na chirurgii max. do 3 dnů, jsou v klidovém režimu (v lůžku), dostávají symptomatické léky (proti zvracení, proti bolesti hlavy, event. proti otoku mozku ad.), za hospitalizace se především v úvodu sleduje stav vědomí (á 2 hodiny pacienta budíme a kontrolujeme klinický stav, hybnost končetin a izokorii zornic)
  • pokud se po stadiu zlepšení dostaví výraznější symptomatické zhoršení stavu, je podezření na sekundární komplikace komoce


Postkomoční syndrom

Jako postkomoční syndrom označujeme skupiu příznaků, které se dostavují asi u 50% pacientů po komoci. Může se rozvinout různě dlouhou dobu po úraze - někdy v těsné závislosti, někdy až po několika dnech. Většinou opět během několika dní odeznívá, trvá maximálně několik měsíců, v krajním případě do 1 roku.


Příznaky postkomočního syndromu:

Jsou uvedné ve webu www.priznaky-projevy.cz zde.

 

Příčiny postkomočního syndromu:

  • posttraumatický cervikokraniální syndrom (při funkční poruše krční páteře)
  • u závažnějších poranění (např. drobnější subarachnoidální krvácení, mikroskopické poškození axonů bílé hmoty, ad.)
  • v rámci neurastenického syndromu (u psychicky labilnějších jedinců)
  • účelová neuróza (při snaze o odškodnění

Léčba komoce mozkové, pracovní neschopnost

hospitalizace na chirurgickém oddělení 3-5 dní k observaci pro vyloučení rozvoje sekundárních poranění mozku. Základem terapie je klid na lůžku po několik dní.
Celková doba pracovní neschopnosti je 7-14 dní, doporučuje se šetření celkem 3-4 týdny.
Farmakologická léčba je syrnptornatická a záleží na potížích pacienta -
  • běžná analgetika či antiflogistika,
  • při vomitu antiemetika,
  • anxiolytika či
  • hypnotika.

Prognóza

Prognóza je dobrá, trvalé následky nejsou. Diskutovaný postkomočný syndrorn, který se podle některých prací objevuje asi u 50 % nemocných, je vždy třeba bedlivě etiologicky zvážit - většinou se prokáže, že jde o drobná kontuzní ložiska, nejčastěji ve frontobazální a ternporobazálni oblasti.

Zotavování, rekonvalescence po otřesu mozku

Kdo se krátce po úrazu vystavuje velké fyzické i psychické zátěži, nedodržuje pravidelný a vydatný spánek, vystavuje se riziku dlouhodobých bolestí hlavy. Možnost nástupu do zaměstnání bývá po komoci asi po 1-3 týdnech dle klinického stavu pacienta.

 


Otázky a odpovědi kolem otřesu mozku

Uhodila jsem se do hlavy, bylo mi pak na zvracení, točila se mi hlava, ale v bezvědomí jsem nebyla. Prodělala jsem otřes mozku?
Nutnou podmínkou pro otřes mozku je krátké bezvědomí. Pokud jste nebyla v bezvědomí nedá se mluvit o otřesu mozku.

Hraji závodně tenis. Před týdnem jsem prodělal otřes mozku. Za jak dlouho po úraze můžu zase normálně sportovat?
V závislosti na závažnosti otřesu mozku se průměrná doba rekonvalescence po úraze hlavy pohybuje v průměru 3 až 4 týdny.

Před měsícem jsem utrpěl otřes mozku. Od té doby mě občas bolí hlava. Je to normální?
Dlouhodobé bolesti hlavy po otřesu mozku nejsou obvyklé a měli by proto být důvodem k návštěvě lékaře. Bolesti hlavy mohou mít mnoho nejrůznějších příčin, které vyžadují pečlivé a podrobné lékařské vyšetření.

Je pro otřes mozku typické opakované bezvědomí?
Opakované bezvědomí krátce po úraze je vždy velmi varovným signálem. Může být projevem život ohrožujícího krvácení do nitrolebních prostor. Nutný je okamžitý převoz zraněného do nejbližší nemocnice k dalšímu vyšetření a určitě také hospitalizaci.

Může mít otřes mozku vliv na některé psychické funkce?
Při otřesu mozku dochází ke kvantitativní změně vědomí, tzn. že se dostaví pouze krátké bezvědomí, psychické funkce postiženy nejsou.

Dá se otřes mozku nasimulovat?
Ano, dá. Pro otřes mozku je typické, že žádné vyšetření neprokáže poškození mozku. Stanovení diagnózy vychází výhradně z výpovědi pacienta a účastníků nehody. Jakákoliv nesrovnalost v popisu obtíží, kterou se odchýlíte od běžného projevu úrazu, ovšem vyvolá podezření na simulací a může tak přispět k nepříjemnému odhalení.

Mohu si otřes mozku léčit doma?
Úraz hlavy spojený s krátkým bezvědomím může být příznakem mnoha vážných postižení mozku. Kritické období je v prvních hodinách a dnech po úrazu. V tomto období může dojít k náhlému zhoršení zdravotního stavu, které vyžaduje rychlou odbornou pomoc.
Po úraze, který považujete za „pouhý“ otřes mozku, se mohou objevit nenápadné varovné příznaky signalizující vážnější poranění nervového systému. Laikovi může tento moment snadno uniknout. V nemocnici by však jejich nález vedl k zahájení rychlé prevence komplikací. Spoléhání na vlastní síly je tedy v případě léčby otřesu mozku zjevně zbytečným rizikem.

Může otřes mozku zvýšit riziko epilepsie?
Epilepsie jako důsledek poranění mozků je častý a známý jev. Podkladem tohoto vztahu je ložiskové poškození mozku úrazem, což odpovídá vážnějším formám úrazu hlavy jako je například zhmoždění mozku.

Vyskytuje se otřes mozku i u zvířat?
Ano. U vyšších savců – opic, koní psů, atd. – je otřes mozku známý. Léčba probíhá obdobně jako u člověka.

Je nutné brát při otřesu mozku nějaké léky?
Jedinou správnou léčbou otřesu mozku je dostatečně dlouhý klidový režim na lůžku. Jedině tak dosáhnete brzkého zotavení a předejdete často i dlouhodobým bolestem hlavy.

 

Zdroje:
  • Neurologie - Soňa Nevšímalová
  • Neurologie pro studenty LF - Zdeněk Ambler
  • Skriptum speciální neurologie - Karel Urbánek
  • Speciální neurologie - P. Jedlička
  • www.ordinace.cz
  • www.maxdorf.cz