Jsem vdaná dva roky a naše manželství prochází neustálými drobnými krizemi. Partner se totiž často urazí, já nevím proč, ale on se mnou i několik dnů nemluví. Když se ho snažím přimět, ať se mi svěří s tím, co ho trápí, nebo řekne, čím jsem ho naštvala, jen mlčí. Nesnáším to. Uvažovala jsem o konzultaci v manželské poradně, ale nevím, jestli to má nějaký smysl. Když o našich problémech nechce mluvit ani se mnou, těžko je bude rozebírat s někým cizím. Děkuji, Lucka
___
___
ODPOVĚĎ:
Pokud běžný scénář opakovaně nefunguje, pak je dobré zkusit nějaký jiný. Ten váš se zatím zřejmě zredukoval na snahu dostat z manžela, co ho trápí. Dokonce jste použila termín "přimět". Můžu vás ujistit, že jakéhokoli manžela je možné přímět k šílenství, zoufalství či někdy i k slzám, téměř žádného však nepřimějete k tomu, aby se svěřil, když sám nechce. Co kdybyste ho místo toho zkusila ignorovat a chovala se k němu pouze se zdvořilým odstupem? Můj názor vám bude možná připadat poněkud kacířský, ale problém není v manželově zarytém mlčení, ale ve vás a v tom, jak těžce jeho mlčení snášíte. Nakrmit a nedráždit bývá v podobných situacích docela účinnou strategií. S vysokou pravděpodobností se pak rozmluví podstatně dřive, než když mu budete klečet na krku a násilím z něj páčit, čím jste ho naštvala. Třeba ničím, třeba si mlčí jen tak! Nebo ho naštvalo něco, co s vámi původně nemělo vůbec nic společného. Čím víc z něj budete vymáhat odpověď, tím pravděpodobněji v něm poroste nechuť vám cokoli sdělit. Chcete příklad téměř klasické sekvence? Budiž! Manžel se vrací domů, žena ho už ve dveřích vítá dotazem, co se mu přihodilo, že je tak naštvaný. V prvním kole možná odtuší, že naštvaný není. Žena přitvrdí a pronese sebevražednou větu: "Nepovídej, přece na tobě poznám, když jsi naštvaný." Dané kolečko se dvakrát třikrát zopakuje, až muž nakonec silným hlasem zařve: "Ty mě štveš - těmi věčnými dotazy! Žena-kaskadérka si neodpustí dodat: "Tak vidíš, tos mohl říct rovnou, že tě štvu, a mohli jsme si celou tuhle debatu odpustit."
Do poradny byste se ale vydat nejen mohla, ale zřejmě i měla. Klidně sama, bez manžela. Adresář najdete na www.amrp.cz . nepotřebujete žádné doporučení, všechny služby jsou ze zákona bezplatné, v krajním případě můžete vystupovat i anonymně. Přinejmenším byste se asi dozvěděla něco užitečného sama o sobě.