Manžel přišel o práci a nedaří se mu najít novou. Připadá si bezcenný a bohužel si občas svůj vztek vylévá na rodině. Snažím se mu vysvětlit, že se nemusí cítit provinile, že práci určitě najde, ale je to pak ještě horší. Mohl byste mi poradit, jak tuhle situaci zvládnout? Vím, že až bude mít práci, bude zase vše v pořádku, ale už jsem z toho trochu unavená. Děkuji, Svatava
___
___
ODPOVĚĎ:
Ztráta zaměstnání je (zvláště pro muže) jedno z největších životních traumat. A často bohužel nejen pro něj. Ten kříž je s ním zpravidla nuceno nést i jeho okolí - manželka a děti. Zvláště pro manželku je pak těžké nalézt správnou míru zájmu. Aby jej nesrážela tím, že s ním jedná jako s nesvéprávným, a zároveň tak, aby neměl pocit, že s ním jeho trápení dostatečně nesdílí. Vybalancovat obě polohy je úkol hodný zkušeného diplomata. Měla by vyslechnout a zároveň neradit, potěšit, ale neutěšovat, být ochotna si s ním zanadávat na osud, na bývalého zaměstnavatele a třeba i ná panující poměry. Má-li tu možnost, tak by se zároveň mohla poptávat mezi známými, zda by pro něj neměli nějaké uplatnění. Vrcholem diplomacie by bylo, kdyby je získala pro to, aby jejímu muži nějakou práci sami nabídli.
Odpověděl: PhDr. Petr Šmolka, klinický psycholog