Miluji ženatého muže. Od začátku jsem věděla, že je zadaný. Tvrdil, že jeho manželství je jen formální. Přesto má panickou hrůzu z toho, že by na náš vztah jeho žena mohla přijít. V její přítomnosti se ani neodváží poslat mi esemesku. Akdyž mu chci zavolat, často můj hovor ani nepříjme. Vtakových chvílích se cítím ponížená. Několikrát jsem se s ním chtěla už rozejít, ale pokaždé mě přemluvil, ať to nedělám, a stále jen slibuje, že se brzy rozvede. Už mětoničí. Marie, Kolín
___
___
ODPOVĚĎ:
Když je žena s mužem, kterého v podstatě mít nemůže, má to vždy něco společného i s ní samotnou a s jejími obavami ze skutečných závazků. "Nesmysl," říkáte si teď možná, "já toho muže chci, miluji ho". Ano, to je vaše vědomé přání. Ale podvědomě se nejspíš řídíte vzorem ze svého dětství: Rodiče vám možná ukázali jak vypadá vztah, ve kterém chybí skutečná blízkost a otevřenost. V dospělosti totiž hledáme partnera podle toho, co jsme od rodičů odkoukali. Přemýšlejte, zda si nezasloužíte něco lepšího. Najděte odvahu brát své potřeby vážně a jednejte podle toho. Snažte se z tohoto trojúhelníku vystoupit. Je málo pravděpodobné, že o Vás ženatý muž své manžece řekne a ještě méně pravděpodobnější, že se kvůli Vám s ní rozvede.
PhDr. Zdenka Sládečková - psycholožka